Tomáš Langer: Starší člověk má velkou konkurenční výhodu | E15.cz

Tomáš Langer: Starší člověk má velkou konkurenční výhodu

Tomáš Langer: Starší člověk má velkou konkurenční výhodu
11. října 2011 • 08:59
Tomáš Langer vystudoval obor andragogika a sociologie na univerzitě v Olomouci. Původně se chtěl profilovat do personálního řízení, ale cestami osudu se přes akademické působení na vysokých školách a práci v odborném časopise dostal ke vzdělávání dospělých.

Nyní zastává post viceprezidenta a výkonného ředitele Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR a zároveň je šéfredaktorem časopisu Andragogika. „Největší zájem je o kurzy počítačové gramotnosti a jazykové kurzy. Samostatnou kapitolou je manažerské vzdělávání. Naopak je u nás nízká účast obyvatel na zájmovém vzdělávání,“ říká k trendům dalšího vzdělávání dospělých Langer.

*E15: V České republice se dál vzdělává pouze 7,5 procenta aktivní populace. Kromě nesystémovosti finanční podpory, neexistence zákona o dalším vzdělávání a nízké dostupnosti vzdělávacích aktivit v menších obcích je podle vás obrovským problémem kvalita dalšího vzdělávání. Co tím přesně myslíte?

U nás může dospělé vzdělávat každý, kdo je schopen požádat o živnostenský list. Samozřejmě s výjimkou zvláštních právních předpisů – třeba svářečský kurz a podobně. Ale třeba počítačové či jazykové kurzy a veškeré soft záležitosti, které nejsou dány předpisy, může vyučovat prakticky kdokoliv. Takže se velmi těžko rozeznává kvalita výuky a hodně firem ji opravdu není schopno najít a rozeznat. Proto se v současné době buduje v rámci Národní soustavy kvalifikací standard kvalifikace lektora. Byli bychom rádi, až bude nastaven a etablován, aby se napojil na živnostenský zákon. Aby to nebyla živnost volná, tak jak je tomu teď, ale vázaná na zisk nějaké kvalifikace, lektorské dovednosti.

*E15: Takže kvalita výuky záleží pouze na přístupu firem, které kurzy nabízejí?

Přesně tak. Hodně lidí přitom vybírá kurzy podle několika kritérií. Číslem jedna, hlavně pro stát, je cena. To je problém výběrových řízení, která jsou u nás psána pro stavební firmy, ale zákonem o veřejných zakázkách se bohužel musí řídit i vzdělávání. Není tedy vůbec důležitá kvalita, ale cena. Proto známe příklady kurzů, jež nabízely výuku za nulu. Pominuli cenu, tak mnoho firem se rozhoduje na základě referencí a podle rozsahu nabízených služeb či délky působení firmy na trhu. Zároveň však neumíme kvalitu výuky jednoduše definovat. Je ISO kvalita? Já říkám, že ne. Jeho samotné vlastnictví je dobré na procesy, pohyb „papírů“ ve firmě, které dobře zorganizuje. Ale není to ta vlastní kvalita.

*E15: Dá se s tím něco dělat?

V současné době spolupracujeme s MŠMT, které v rámci jednoho projektu vytváří rating vzdělávacích institucí. Hodnocení by mělo fungovat jako hvězdičky u hotelu. Absolutně minimální standard by byla jedna hvězdička. Jednu hvězdičku – řeknu příklad – by měla firma s alespoň jednou čtvrtinou lektorů, kteří vlastní kvalifikaci pro lektorskou činnost. Pětihvězdičková instituce by jich měla nejméně 90 procent. Obdobně by byla zohledněna kvalita učeben, zákaznického servisu a poskytovaných doprovodných služeb – ubytování, občerstvení a tak dále.

*E15: Obrovskou překážkou ve vzdělávání dospělých je také vlastní motivace lidí. Kdy začínají Češi řešit otázku dalšího vzdělávání?

Člověk nejčastěji sáhne po vzdělávání v době, kdy ho nezbytně potřebuje, zpravidla když mu hrozí ztráta zaměstnání, protože jeho kvalifikace neodpovídá požadavkům zaměstnavatele, anebo když už je ve stavu nezaměstnanosti a potřebuje se rekvalifikovat, protože jeho původní kvalifikace je zastaralá či už na trhu neexistuje.

*E15: Populace stárne. Osobně si nedovedu představit, že bych pracoval stejným tempem i po sedmdesátce. Jak vnímáte problematiku zaměstnávání starších občanů?

Například Finové, s nimiž spolupracujeme na jednom projektu, neřeší otázku padesát plus, kterou řešíme teď my, tu už mají hotovou. Oni řeší šedesát plus a výš. Oproti nám, kdy v rámci aktivní politiky zaměstnanosti dáváme peníze zaměstnavatelům, aby starší lidi zaměstnali, oni investují do vzdělávacích kurzů a školení podnikatelů a managementu firem, aby si zvykli, že člověk nad padesát je přirozenou součástí firmy. Starší člověk má obrovskou konkurenční výhodu oproti mladým, ale mnohdy i ekonomicky aktivním zaměstnancům. Je skutečně loajální a vděčný za příležitost, již mu firma dá. A hlavně má značné penzum zkušeností a znalostí. Jejich zaměstnávání je bez problémů, ale musí se jim občas uzpůsobit pracovní podmínky a tempo práce. To my nejsme příliš zvyklí, přizpůsobovat se lidem, lidé se spíše musí přizpůsobovat zaměstnavatelům.

*E15: Na podzim pořádáte ve většině krajů projekt na podporu zájmu o další vzdělávání. Můžete přiblížit jeho průběh?

Týdny vzdělávání dospělých nejsou unikátní českou záležitostí, byť jsou u nás organizovány již od roku 1995. Akce se věnují především motivaci dospělých k jejich učení a probíhají formou seminářů, ochutnávek kurzů nebo jako happeningy. Ve světě tyto týdny fungují mnohem sofistikovaněji – jsou centrálně řízeny a jsou na ně uvolňovány státní prostředky. To se u nás neděje. My to z větší části financujeme jako profesní sdružení sami s tím, že každoročně žádáme o dotace od ministerstva práce a ministerstva školství. Někdy se nám nějaká drobná podpora daří získat, ale v řádu desítek tisíc korun. Aby měla akce celorepublikový charakter, byly by na ni potřeba miliony. Oficiální název zní Týden vzdělávání dospělých, ale nerealizuje se jako týden, ale jako týdny. Podílí se na nich naši krajští koordinátoři ve svém volnu. Nemůžeme jim proto nařídit, kdy ji musí zorganizovat.

*E15: Vystudoval jste andragogiku. Myslím, že je to docela perspektivní obor…

Neskutečně. Dnes už se učí na několika vysokých školách, dříve pouze na dvou. Je velmi perspektivní, protože lidskými zdroji a jejich řízením, vzděláváním a péčí o ně se musí zabývat úplně každá firma. Šíře tohoto oboru je obrovská a možnosti uplatnění velké. Jen tak mimochodem, nikdo z mých kolegů, se kterými jsem tento obor absolvoval, není nezaměstnaný a ani nikdy, pokud vím, nebyl. Pracují většinou v personálních firmách jako headhunteři, klasičtí náboráři či personální ředitelé. Jiní působí jako lektoři, vzdělavatelé dospělých, manažeři kurzů, tvůrci různých vzdělávacích programů či metodici a podobně.

*E15: A jak jste na tom s dalším vzděláváním vy osobně?

Poměrně často se účastním konferencí, ať už jako aktivní, či pasivní účastník. Zde se člověk dozvídá obrovské množství informací, je to jistá forma vzdělávání. Za poslední dva roky jsem absolvoval dva kurzy: kurz certifikovaný lektor vzdělávání dospělých a certifikovaný manažer vzdělávání dospělých. A vzhledem k tomu, že mým koníčkem jsou památky, tak trávím spoustu volného času na hradech, v muzeích a galeriích. I to jsou vzdělávací instituce, kde se zájmově dál vzdělávám.

Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR

Na trhu působí jednadvacátým rokem. Sdružuje 210 členských institucí, z čehož zhruba 80 procent činí komerční zařízení, zbytek tvoří školy a soukromí lektoři. Má zastoupení prostřednictvím svých koordinátorů jak v krajských radách pro rozvoj lidských zdrojů, tak na celostátní úrovni v několika poradních orgánech ministerstva školství a ministra práce a sociálních věcí. Za dobu svého působení se jí podařilo prosadit několik opatření – mimo jiné snížení DPH u akreditovaných vzdělávacích kurzů z 19 procent na nulu.

Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu

v kategorii zpravodajství.

Autor: Petr Dašek
 

businessinfo.cz

  • Česká firma vyvinula unikátní metodu, která pomáhá rozkládat plasty. Uplatnění najde v Číně
  • Na solárním boomu v Česku vyrostlo množství firem. Teď hledají příležitost v zahraničí
  • Chile: Exportéry láká trh s otevřenou náručí
  • Neplatičů DPH v registru přibývá geometrickou řadou