Kandidáti na prezidenta České republiky ve volbách 2018 | E15.cz

Prezidentští kandidáti ve volebním souboji o Hrad

red

Informace o kandidátech na prezidenta České republiky - kdo se bude ucházet o místa na Pražském hradě? Do voleb se přihlásilo devět kandidátů. První kolo voleb se konalo 12. a 13. ledna 2018 a uspěli v nich prezident Miloš Zeman a akademik Jiří Drahoš. Spolu se utkají ve druhém kole, které se koná 26. a 27. ledna 2018.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš je vystudovaný chemik a od roku 2009 do roku 2017 předseda Akademie věd České Republiky. "Hlavním důvodem mé kandidatury jsou mé obavy o osud novodobé české demokracie. Není mi lhostejný nárůst extremismu a populismu a jisté občanské apatie vůči základním demokratickým hodnotám," uvedl Drahoš.

Drahoš kandiduje jako nezávislý kandidát a jako prezident České republiky chce být autentický a nezávislý. Týden před oznámením kandidatury skončil ve svých 68 letech ve funkci předsedy AVČR. Mezi jeho výhody patří rozhled, dlouholeté působení v uznávané vědní instituci, znalost světových jazyků, ale také původ v Moravskoslezském kraji, díky kterému by mohl snáze oslovit i mimopražské regiony a venkov. 

Podle průzkumů je jedním z hlavních favoritů na vítězství v souboji o prezidentský post. Postoupil do druhé kola na druhém místě s 26,6 procenty hlasů. V boji proti současné hlavě státu Milošem Zemanem mu pomáhají i neúspěšní kandidáti jako Michal Horáček či Marek Hilšer.

Drahoš má za sebou ze všech kandidátů nejvíce sponzorů, mezi které patří velcí podnikatelé i soukromé osoby.

www.jiridrahos.cz


Podrobný profil Jiřího Drahoše najdete zde >>>


Drahoš na tiketech drtivě poráží Zemana, současnému prezidentovi věří jen zlomek sázkařů

Miloš Zeman

Prezident Miloš Zeman se v lednu pokusí obhájit prezidentský mandát. Na Pražském hradě to 9. března řekl svým podporovatelům při oslavě čtyř let od své inaugurace. Že se současný prezident bude ucházet i o druhé volební období, se očekávalo. Zeman se ke kandidatuře přihlásil před několika stovkami svých příznivců ve Španělském sále. "Politická prohlášení by měla zaznít jako výstřel z děla. Politická prohlášení by neměla být obalována verbální kaší. Proto vám oznamuji, že jsem se rozhodl znovu kandidovat na funkci prezidenta," řekl Zeman.

Zeman zároveň upozornil, že nebude dělat kampaň a neúčastní se žádných politických debat. Odborníci i jeho vyzyvatelé však říkají, že jeho cesty do krajů a veřejná prohlášení se dají počítat jako předvolební kampaň. Na jeho transparentní účet přichází kromě darů od příznivců také stovky až tísíce několikahaléřových darů od svých odpůrců, kteří k transakcím připisují kritické vzkazy.

Zeman vyhrál v prvním kole voleb s 38,56 procent hlasů a o Hrad se utká s akademikem Jiřím Drahošem. Hodlá také porušit svá dřívější slova a půjde do televizních debat se svým soupeřem. Průzkumy a sázkovky favorizují spíše Drahoše, ale šance jsou vyrovnané.

Kandidaturu Miloše Zemana někteří kritici nedoporučují kvůli jeho nejistému zdravotnímu stavu. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček jakékoli pochybnosti o zdraví hlavy státu dementuje.

www.zemanznovu.cz


Podrobný profil Miloše Zemana najdete zde >>>


Drahoš by přispěl ke změně tónu české politiky. Brusel by to uvítal, říká analytik

Profily neúspěšných kandidátů na prezidenta


Michal Horáček

O Horáčkově kandidatuře na prezidenta se spekulovalo již v období kolem 28. října 2016, kdy moderoval „alternativní oslavu státního svátku“ na pražském Staroměstském náměstí. Dlouhodobě se profiloval jako maximálně transparentní kandidát. Nahrávala mu skutečnost, že na jeho transparentním účtu chybějí dary českých miliardářů a úspěšných podnikatelů. Multimilionář Horáček si kampaň financoval sám.

Současně se vyjadřoval také k obavám z imigrace. Její odpůrce přirovnal k odpůrcům deště coby nevyhnutelného jevu. Českou společnost ale za rasistickou a xenofobní nepovažuje. K tématu se vyjádřil i ve svém programu. Nedávno se navíc přihlásil k odkazu sametové revoluce. Horáček se totiž ohradil protimu tomu, že na rozdíl od části ostatních prezidentských kandidátů nemohl vystoupit na pódiu v rámci Koncertu pro budoucnost, který se konal při oslavách 17. listopadu.

„Oni si asi myslí, že já hodnoty 17. listopadu neztělesňuju. Nevím, proč bych já, aktivní aktér revoluce a účastník všech jednání, měl být s listopadem spojován méně prezident než ti, kteří tam nebyli,“ reagoval Horáček.

Horáček skončil na čtvrtém místě s 9,18 procenty hlasů. Hned však nabídl svou podporu Jiřímu Drahošovi, a to i finanční.

www.michalhoracek.cz


Podrobný profil Michala Horáčka čtěte zde >>>


Komentář Martina Čabana: Zeman je nervózní. A má proč

Mirek Topolánek

Bývalý premiér a někdejší předseda ODS Mirek Topolánek ohlásil svou kandidaturu těsně před posledním termínem pro podání přihlášek. Topolánkovu nominační listinu podepsali senátoři, mezi nimi i někteří členové ODS. Bývalý premiér Topolánek nicméně před časem z ODS vystoupil, do voleb chtěl jít jako nestranný kandidát.

Topolánkovou kandidaturu přivítal bývalý prezident Václav Klaus. "Vždy jsem říkal, že prezidentem by neměl být 'Marťan'. Mirek Topolánek se v nejvyšších politických funkcích dlouho pohyboval, a je tedy v tomto ohledu jasným ne-Marťanem," uvedl Klaus, který ale v rozhovoru pro deník E15 odmítl vyjádřit Topolánkovi přímou podporu.

Na oznámení prezidentské kandidatury Mirka Topolánka okamžitě reagovaly sázkové kanceláře. Podle několika průzkumů se nicméně ukázalo, že ho mnoho lidí vnímá spíše negativně. Na kampaň mu rovněž přispívali podnikatelé, politici a běžní občané, od kterých sesbíral několik málo milionů.

Ve volbách spíše propadl, skončil na šestém místě se ziskem 4,30 procent hlasů. Do druhého kola podporuje Jiřího Drahoše. 


Podrobný profil Mirka Topolánka čtěte zde >>>


Drahoš získal každého sedmého dřívějšího Zemanova voliče, ukázal průzkum

Marek Hilšer

Vědecký pracovník, který zkoumá zhoubné nádory mozku a jako pedagog působí na 1. lékařské fakultě UK, je známý občanský aktivista. Protestoval už v době Topolánkovy vlády, tehdy proti plánům privatizovat nemocnice, později třeba proti vysokoškolské reformě Josefa Dobeše z Věcí veřejných.

Hilšer tvrdí, že lidé by neměli mít strach se ozvat, když se děje něco, s čím nesouhlasí. Proto se také rozhodl kandidovat na prezidenta. Věří, že když se k témuž rozhodl i Miloš Zeman, má šanci ho porazit. Současné hlavě státu vyčítá hlavně postoj k Rusku a Číně.


Kdo bude první dámou? Čtěte profily manželek největších favoritů >>>


Rozdíl mezi rolí aktivisty a postem ve vysoké politice si uvědomuje: „Pokud chce člověk vstoupit do politiky a chce věci nějak měnit, musí dát roli aktivisty pryč. Najednou přebírá odpovědnost a musí se stát diplomatem,“ řekl v jednom z rozhovorů poskytnutých médiím.

Hilšer se považoval za jediného skutečně občanského kandidáta, který není navázán na politické struktuty minulých desetiletí a zároveň není zajištěn finanční podporou politických stran. Poté, co se mu nepodřilo sesbírat dostatek podpisů, se ale rozhodl vsadit na senátory, kteří mu prezidentskou kandidátní listinu podepsali.

Ve volbách skončil na pátém místě se ziskem 8,83 procent hlasů. Ihned po prvním kole vyjádřil podporu Jiřímu Drahošovi, kterému dokonce osobně blahopřál ve vítězném štábu.

www.mareknahrad.cz


Podrobný profil Marka Hilšera čtěte zde >>>


Babiš Zemanovi radí zbavit se Mynáře a Nejedlého

Vratislav Kulhánek

Bývalý ředitel Škody Auto i Českého svazu ledního hokeje byl kandidátem politické strany ODA, o jejíž obnovu se pokouší miliardář Pavel Sehnal. Ten je také prakticky jediným sponzorem Kulhánkovy kandidatury, na jeho volební účet poslal až šest milionů korun. Pro kandidaturu využil podpory 20 poslanců.

Kulhánek chtěl dbát na dodržování ústavy a vrátit vážnost úřadu prezidenta. Kandidaturu mu navrhl zakladatel novodobé Občanské demokratické aliance a miliardář Pavel Sehnal, řekl v rozhovoru E15.

Kulhánek nyní působí v dozorčí radě Pojišťovny Kooperativa. Dříve vedl Sdružení automobilového průmyslu, byl viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy. Od roku 2002 byl navíc členem světového výkonného výboru Mezinárodní obchodní komory. 

Ve volbách skončil na posledním místě s 0,47 procent hlasů. Okamžitě vyjádřil podporu Jiřímu Drahošovi v souboji s Milošem Zemanem.

www.kulhaneknahrad.cz


Podrobný profil Vratislava Kulhánka čtěte zde >>>


Prezidentské volby 2018 online: z poražených kandidátů se rodí protizemanovská koalice

Jiří Hynek

Kandidát strany Realisté Jiří Hynek nedostane od své strany žádnou finanční podporu na kampaň, vstupní investici musel uhradit sám. Hynek je šéfem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu a o kandidatuře mluvil v rozhovoru pro E15. Kandidoval s podporou 22 poslanců. 

Jiří Hynek je absolvent Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, oboru matematická informatika, teoretická kybernetika a teorie systémů, titul RNDr. Pracoval jako vývojový pracovník v Tesle Kolín. V roce 1990 spoluzaložil firmu na software a ekonomické poradenství a od roku 1992 zastával významné manažerské pozice, byl například generálním ředitelem Karlovarského porcelánu nebo předsedou představenstva a generálním ředitelem společnosti Praga, ředitelem státního podniku VOP-026 Šternberk či ředitelem Správy základních registrů.

V prvním kolem skončil na sedmém místě s 1,23 procenta hlasů. Ještě se nerozhodl, zda podpoří Jiřího Drahoše nebo Miloše Zemana.

www.hynek2018.cz 


Podrobný profil Jiřího Hynka čtěte zde >>>


Boj ve druhém kole bude tvrdý, ale otevřený, shodují se politologové

Pavel Fischer

Bývalý velvyslanec ve Francii a někdejší poradce Václava Havla se do soutěže o Pražský hrad přihlásil až začátkem října. Jeho kandidaturu posvětilo 17 senátorů. 

"Ke kandidatuře jsem se rozhodl teprve nedávno poté, co jsem naslouchal základním tématům v kampani, která probíhá. Zdá se mi, že tam některé věcné politické otázky a agendy chybí a přitom že k prezidentovi patří," řekl Fischer na začátku října. Na pozadí prezidentské volby je podle něj možné mluvit o řadě témat, na které není jindy čas.

Fischer silně vystupuje proti prezidentovi Zemanovi, kterého kritizoval za neúčast na debatách. Prezidentovy cesty do krajů označuje za "hybridní kampaň", jejímž cílem je prý dezorientovat voliče.

Před prvním kolem zesílil svou kampaň s názvem "Tyrkysová revoluce" a skončil na třetím místě se ziskem 10,23 procent hlasů. Ve druhém kole podpoří Jiřího Drahoše.

www.pavelfischer.cz


Podrobný profil Pavla Fischera čtěte zde >>>


Nejvíc peněz na kampaň zatím získal Drahoš. Ostatní mají jen zlomek

Petr Hannig

Skladatel a producent vedl do sněmovních voleb krajně pravicový blok Rozumní, za který kandidoval i aktivista Adam B. Bartoš stíhaný za nenávistné postoje vůči Židům. Hannig sehnal podpisy dvacítky poslanců. Výdaje na kampaň příliš neřeší, na jeho volebním účtu leží jen několik tisíc korun. 

O vstup do politiky se pokoušel několikrát. Založil Stranu zdravého rozumu, která dnes působí pod názvem Rozumní, a od roku 2002 pravidelně kandiduje ve volbách do Sněmovny či Senátu. Loni při kandidatuře do Senátu v Praze 11 získal 2,3 procenta hlasů, jeho strana v letošních sněmovních volbách dostala 0,72 procenta hlasů.

Hannig jako jediný neměl volební štáb a výsledky sledoval z domova. Skončil předposlední s 0,56 procenta hlasů. ve druhém kole podpoří prezidenta Miloše Zemana.


Podrobný přehled Petra Hanniga najdete zde >>>


www.petrhannig-rozumni.cz

Vše o prezidentských volbách 2018 

Výsledek voleb může zemi přiblížit hlavnímu proudu EU, shodují se světové agentury
Komentář Martina Čabana: Babišův šeredný faul

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Nejnovější zpravodajství z voleb prezidenta ČR sledujte na Info.cz

Autor: red
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Největší nezávislý katalog českých firem