Kandidáti na prezidenta České republiky ve volbách 2018 | E15.cz

Prezidentští kandidáti ve volbě o hrad

1. března 2017 • 12:05

Informace o kandidátech na prezidenta České republiky - kdo se bude ucházet o místa na pražském hradě? Kandidáty sledujeme a aktuálně doplňujeme.

Miloš Zeman 

Prezident Miloš Zeman se příští rok pokusí obhájit prezidentský mandát. Na Pražském hradě to 9. března řekl svým podporovatelům při oslavě čtyř let od inaugurace. Politologové ho považují za favorita. Že se současný prezident bude ucházet i o druhé volební období, se očekávalo. Vyzvali ho k tomu nedávno i jeho spolupracovníci. Zeman se ke kandidatuře přihlásil před několika stovkami svých příznivců ve Španělském sále. "Politická prohlášení by měla zaznít jako výstřel z děla. Politická prohlášení by neměla být obalována verbální kaší. Proto vám oznamuji, že jsem se rozhodl znovu kandidovat na funkci prezidenta," řekl Zeman. 

 

Jiří Drahoš

Vystudovaný chemik a od roku 2009 do roku 2017 předseda Akademi věd České Republiky.  Na konci března 2017 oznámil na besedě v jablunkově, že bude kandidovat na prezidenta rebupbliky. Ve své tiskové zprávě pak vysvětlil důvody, které ho ke kandidatuře vedou: "Hlavním důvodem mé kandidatury jsou mé obavy o osud novodobé české demokracie. není mi lhostejný nárůst extremismu a populismu a jisté občanské apatie vůči základním demokratickým hodnotám." Jiří Drahoš bude kandidovat jako nezávislý kandidát a jako prezident České republiky chce být autentický a nezávislý. Týden před oznámením kandidatury skončil ve svých 68 letech ve funkci předsedy AVČR. Mezi jeho výhody patří rozhled, dlouholeté působení v uznávané vědní instituci, znalost světových jazyků, ale také moravskoslezký původ, díky kterému by mohl snáze oslovit i mimopražské regiony a venkov. 

 

Michal Horáček

Textaře, producenta a bývalého majitele sázkové kanceláře Fortuna lze zatím považovat za jediného vážného uchazeče o hradní post. Letos pětašedesátiletý multimilionář zveřejnil svůj program, veřejnosti dal v plen jak fakta o svém zdravotním stavu, tak o svém majetku. Už také odstartoval prezidentskou kampaň – v historické budově čistírny odpadních vod v Praze Bubenči. Pilně objíždí republiku a beseduje s občany. Stačil však také udělat několik chyb. Příliš sympatií nevzbudilo jeho moderování protestní akce k oslavám 28. října, kterou na Staroměstském náměstí uspořádali někteří politici a politické strany, on osobně za chybu považuje slovní konflikt s čestným předsedou TOP 09 Karlem Schwarzenbergem. Toho v rozhovoru pro deník.cz kritizoval za nepovedené finále minulé prezidentské volby a také řekl: „Jsem jiný naprosto ve všem. Naprosto. Umím jazyky, mám vzdělání a mám za sebou nějaké v Česku dobře známé dílo. Nic z toho Karel Schwarzenberg za sebou nemá.“ Teď se Horáček veřejně kaje s tím, že se nástrahám kampaně teprve učí.

 

Marek Hilšer

Čtyřicetiletý lékař na sebe nejvíc upozornil v roce 2014, když do půl těla svlečený demonstroval při tiskové konferenci vlády na podporu Ukrajiny a proti anexi Krymu Ruskem. Vědecký pracovník, který zkoumá zhoubné nádory mozku a jako pedagog působí na 1. lékařské fakultě UK, je známý občanský aktivista. Protestoval už v době Topolánkovy vlády, tehdy proti plánům privatizovat nemocnice, později třeba proti vysokoškolské reformě Josefa Dobeše z Věcí veřejných. Hilšer tvrdí, že lidé by neměli mít strach se postavit, když se děje něco, s čím nesouhlasí. Proto se také rozhodl kandidovat na prezidenta. Věří, že pokud se k témuž znovu rozhodne i Miloš Zeman, má šanci ho porazit. Současné hlavě státu vyčítá hlavně postoj k Rusku a Číně. Rozdíl mezi rolí aktivisty a postem ve vysoké politice si uvědomuje: „Pokud chce člověk vstoupit do politiky a chce věci nějak měnit, musí dát roli aktivisty pryč. Najednou přebírá odpovědnost a musí se stát diplomatem,“ řekl v jednom z rozhovorů poskytnutých médiím.

 

Igor Sládek 

Na politické kolbiště vstoupil dvaašedesátiletý veřejnosti neznámý muž, který zbohatl podnikáním v telekomunikacích, v polovině loňského roku. „Oznamuji kandidaturu na funkci prezidenta České republiky,“ zněl jím podaný novinový inzerát. Jak v něm dále uvedl, narodil se v Náchodě v roce 1955, v roce 1980 emigroval do Německa a poté do Spojených států, v Česku podniká od roku 1990. Uvedl také, že se nikdy politicky neangažoval, a to ani za komunismu. V rozhovoru pro týdeník Reflex pak odhalil, že žije ze svých investic a úspor, peníze dal do různých projektů, šlo například o Kabel Plus nebo Able Electric. Sládek, který trpí bipolární chorobou, je přesvědčen, že mu nevyléčitelná psychická porucha v kandidatuře nebrání, je schopen sehnat i více než 50 tisíc potřebných podpisů a prezidentskou volbu vyhraje v prvním kole.

 

Kroměřížská výzva 

Iniciativa Kroměřížská výzva sama sebe charakterizuje jako skupinu lidí, která má starost, jak se vyvíjí naše země. Chce pečovat o to, aby Česká republika vzkvétala a těšila se dobré pověsti slušných lidí na celém světě. Proto hledá vhodného prezidentského kandidáta, představit ho hodlá letos v červnu. „Příští prezidentská volba bude mít zásadní význam pro další směřování naší země,“ soudí jeden ze signatářů výzvy hudebník Michael Kocáb. I jeho jméno je na předběžném seznamu, tvrdí ale, že o případné kandidatuře zatím neuvažuje. Na soupisce je zhruba pětadvacet lidí, například europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil a diplomat Petr Kolář, ti kandidaturu zvažují. Třeba o Pospíšilovi jako možném uchazeči o prezidentský post uvažuje i TOP 09. Mezi možné adepty signatáři výzvy zařadili mimo jiných například kněze Tomáše Halíka, ekonomy Tomáše Sedláčka a Jiřího Švejnara a také aktivní či bývalé politiky – Petra Pitharta, Karla Schwarzenberga, Zuzanu Roithovou, Miroslavu Němcovou, Michaela Žantovského a Jiřího Dienstbiera.

Komentář Bohumila Pečinky: Karty ve hře o Hrad rozdá Zeman

Prezidentští kandidáti budou sbírat čísla občanských průkazů

Autor: red
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!