Bártovy pokuty mohou fungovat. Ale ne v Česku

31.8.2010 10:56 |

Sdílet

Analýza „Představa, že si policie bude moci získat jenom kvůli udělení pokuty údaje o výši příjmu nebo o výši majetku, je představa, která je spíše nakročením k nějakému autoritativnímu režimu,“ prohlásil premiér Petr Nečas (ODS) o nápadu ministra dopravy Víta Bárty (VV) odstupňovat pokuty za dopravní přestupky dle výše platu či ceny automobilu.

Bárta se inspiroval ve Finsku či Švýcarsku. „Ten systém je velmi demokratický,“ oponuje takovým názorům finský profesor dopravní psychologie na Helsinské univerzitě Heikki Summala. „Vysoké pokuty nejsou obvyklé, a ti, kdo je dostanou, je obvykle akceptují, protože na to mají.“

Finský systém totiž nespočívá v exkluzivní možnosti policistů zkoumat majetkové poměry provinilých řidičů. Severská země v rámci transparentnosti má veřejně přístupné daňové údaje. Dopravní policista tedy zavolá na příslušný úřad, kde dostane veřejně přístupné informace a stanoví pokutu.

Od roku 1999 je systém postaven na denním disponibilním příjmu, tedy denním podílu z celoročního čistého příjmu. Alkohol za volantem může znamenat asi 40 takových denních dávek. Kdo za den vydělá 10 eur, ten zaplatí 400 eur, bohatý řidič s denním příjmem pět tisíc eur už 200 tisíc. Švýcaři také kalkulují s denním disponibilním příjmem při dopravních pokutách.

Praxe ani jedné z těchto zemí však není v Česku aplikovatelná. Finský systém předpokládá veřejně přístupné daňové údaje. Ve švýcarském případě zase samotnou výši pokuty určuje soud. To zase předpokládá rychlou a efektivní justici. Což také není český případ.

Navíc ne náhodou v ani jedné ze zemí neexistuje takzvaný bodový systém, protože kde řidič přijde o hodně peněz, už není důvod, aby přišel i o hodně bodů.

===== Glosa: Zapomeňme na Finsko =====

Debata o vyšších pokutách pro bohatší řidiče může být osvěžujícím intelektuálním cvičením, ale ničím víc. Ministr dopravy Vít Bárta se opět probojoval na stránky novin, ale je třeba říci, že tím byl hlavní účel tohoto návrhu splněn. Inspirace finským a švýcarským modelem je hodně uspěchaná a opomíjí zásadní systémové změny, daňové nebo justiční, k nimž by v Česku muselo dojít, abychom se Bártovým vzorům alespoň přiblížili.

Kvůli tomu, aby dopravní přestupky bolely i ty, jejichž peněžence finanční pokuta neublíží, se před pár lety s velkou slávou zaváděl poměrně složitý bodový systém. I největší pracháč, který deset tisíc na pokutu tahá z levé kapsy drahého obleku, může při druhém třetím vážném přestupku přijít o „papíry“, nebo dokonce skončit ve vězení.

Jenže to by správní řízení na úřadech musela probíhat čistě a rychle. A právě tady by Bárta musel začít, kdyby hledal systémové řešení. To je ale výrazně složitější než vypouštět populistické balonky.

Martin Čaban

Autor článku: David Klimeš