Ondřej Houska: Ambiciózní střelba mimo terč

7.2.2011 8:12   |  
Sdílet

Německý plán, pod nějž se podepsal i Sarkozy, počítá s podobnou (samozřejmě dost vysokou) hranicí pro odchod do důchodu napříč eurozónou, s postupnou harmonizací korporátních daní nebo s postavením strukturálního deficitu mimo zákon. Platy by se už také nesměly automaticky zvyšovat o inflaci.

Evropští politici občas umějí překvapit. Třeba jako německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Ti ostatním lídrům států Evropské unie na summitu v Bruselu předložili několikabodový návrh na sblížení ekonomik v eurozóně. A člověk se jen ptá, proč to vlastně dělají.

Naděje na prosazení změn jsou ale nízké. Který politik si před svými voliči nechá zvýšení důchodového věku nadiktovat Berlínem? A Irové nebo Nizozemci určitě nepřistoupí na sjednocení firemních daní. Vypadá to, že Merkelová to vše navrhuje hlavně s ohledem na německé veřejné mínění. Aby mohla říci: Má vláda sice sype peníze do záchrany ostatních, ale zároveň po nich chceme tvrdé reformy.

Výsledkem pravděpodobně bude jednak německý souhlas s navýšením objemu garancí v záchranném fondu eurozóny a jednak nekonečná debata o německo-francouzských reformních plánech.


Čtěte také: Pakt pro lepší výkon? To se ukáže, říká Nečas


Jenže ono není vůbec jasné, co by vlastně navrhované změny vyřešily. Řecko nebo Španělsko by samozřejmě měly problémy, i kdyby eurozóna od svého počátku zavedla jednotný věk pro odchod do důchodu nebo zakázala strukturální deficity. To vše totiž jen velmi málo míří k podstatě evropských potíží, tedy k faktu, že rozdíly mezi ekonomikami eurozóny se nesnižují, ale naopak prohlubují. Tato holá skutečnost prostě generuje krize a bude je generovat i nadále.

Merkelová koncem loňského roku prosadila rozumné požadavky v podobě vzniku stálého záchranného mechanismu pro ohrožené státy eurozóny doplněného o možnost státního bankrotu. Teď se ale Němci utápějí v návrzích na řešení záležitostí okrajového významu.

Zásadní rozhodnutí má přitom eurozóna těsně před sebou: většina ekonomů se shoduje, že plán na záchranu Řecka nefunguje a restrukturalizace dluhu (řízený státní bankrot) této země je za dveřmi. Evropa by honem rychle měla dát dohromady postup pro tento případ, hlavně vypracovat plány na rekapitalizaci vlastních bank držících řecké dluhopisy. Tohle by teď měla být skutečná priorita jednání v Bruselu.

Jenže evropským politikům ve vztahu k dluhové krizi poněkud otrnulo. Nedávná série poměrně úspěšných aukcí dluhopisů je přivedla k domněnce, že se trhy uklidnily. Mnohem pravděpodobnější ovšem je, že dluhová krize v eurozóně o sobě letos dá ještě nejednou pořádně vědět.

Autor je redaktorem ČRo 1 - Radiožurnálu

Autor článku: Ondřej Houska

Čtěte také

Bakala do měsíce podá nabídku na polskou chemičku Ciech

Bakala do měsíce podá nabídku na polskou chemičku Ciech

Miliardář Zdeněk Bakala chce ještě před začátkem léta podat nabídku na polskou chemičku Ciech. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na bankovní zdroje. Bakala informaci odmítl… více

Komentáře

Další weby mladé fronty