Jana Havligerová: Koaliční legrace už bylo dost

Že už to tady jednou bylo? Ano i ne. Jistý posun v myšlení stratégů Věcí veřejných zaznamenat lze. Do června chtějí nejen schválit reformy, ale také definitivně vyřešit personálie, aby s koaličními partnery mohli na zbytek volebního období uzavřít dohodu o vzájemném neútočení.

Situace, řekněme na konci června, může tedy vypadat následovně. Staronovým předsedou vládního benjamínka se stává John. Jako předseda vládní strany má přirozené právo zasedat v kabinetu. Do čela ministerstva vnitra se už pochopitelně vracet nebude, musí ale dostat významný úřad. Třeba rezort spravedlnosti. Jak říká Bárta, chceme, aby VV měly na půdorysu této koalice důstojné místo.

Čtěte také: Bárta: VV nevylučují odchod z vlády, chtějí programové a personální záruky

Dál strana chce, aby koaliční smlouva byla splněna do puntíku. To se dá vyložit jediným způsobem: Zapomeňme na zřizování postu vicepremiéra, véčkaři musejí mít čtyři ministerská křesla. Z Nečasova týmu by tedy měl vypadnout přinejmenším jeden nestraník. Jestli Radek Šmerda z dopravy, nebo Jan Kubice z vnitra, se můžeme jen dohadovat. Vše pak dovrší alespoň dvouletá dohoda o neútočení, aby vláda pracovala a koaliční partneři se už mediálně neokopávali. Zkrátka, opět pravil Bárta, z Věcí veřejných si nikdo legraci dělat nebude.

Takže bez legrace. Političtí nováčci, kteří rovnou po vstupu do vysoké politiky přijmou vládní břímě, to nemají jednoduché. Vládnutí je provázeno kompromisy, a ty bolí. Zisk žádný, zato volební preference padají. Platí to i o véčkařích, jen to přišlo ještě o něco rychleji než u Strany zelených v Topolánkově kabinetu. Jak strmý vzestup jim přinesla velkohubá volební kampaň proti dinosaurům, tak strmý byl jejich pád poté, co se s dinosaury spojili. Do značné míry si tedy za sešup mohou sami. Zvlášť když ani po vstupu do vlády někteří z véčkařů nepochopili, že boj proti korupci je běh na dlouhou trať a šéfování rezortu vnitra není totéž co moderování volební kampaně.

Zdramatizování politické situace, o které se véčkaři pokusili, se moc nepovedlo. A je docela dobře možné, že se nepovede ani v dalších dnech a měsících. S odchodem Věcí veřejných z vlády, ba snad i s pádem kabinetu, se už stejně více nebo méně počítá. A otázka „kdy“ je mnohem méně zajímavá než „zda“.