David Klimeš: Místo stínové vlády stranická stínohra

Nebo by škatulata proběhla jinak, ještě zamotaněji. Každopádně současná stínová vládní sestava ČSSD je postavená na hlavu. Dokud strana nemá jasno o předsedovi, kandidátovi na příštího premiéra, je sestavování týmu jeho podřízených zbytečné. Kdo má ve straně odborný kredit, toho je stejně dobře slyšet. Kdo ne, tomu chvilkový post ve stínové vládě příliš nepomůže.

Současná socialistická stínová skvadra je nanejvýš zpotvořenou kopií anglického systému stínových kabinetů. Ty po volbách vede lídr opozice, tedy buď poražený kandidát na premiéra, nebo nově zvolený předseda strany. Jenže v ČSSD toho prvního už nechtějí a toho druhého až do jara mít nebudou.

Osazenstvo stínové vlády si sice myslí na budoucí vládní odpovědnost, ale není přitom jasné, kdo a kam tento tým vlastně vede. Jde spíše za Haškem, anebo za Sobotkou? Strana tím dává na odiv jen své nevyřešené frakční boje. Hezky to ilustruje hádka rozpolceného vedení strany o Davida Ratha, který přeběhl od padlého Jiřího Paroubka do Sobotkova tábora. Nakonec se přece jen stal stínem Leoše Hegera, pokud ale na jaře vyhraje Hašek, bude z Ratha místo stínu mrtvý muž. Jak vážně lze tedy brát názor takto podmíněného ministra zdravotnictví?

Samozřejmě některým jménům nová virtuální funkce může pomoci. Jeden z mála schopných ekonomů ČSSD Jan Mládek se může stát zdatným protivníkem Miroslava Kalouska. Stejně tak nejpopulárnější hejtman Česka Jiří Zimola či naděje pražských sociálních demokratů Jiří Dienstbier mladší mohou ukázat, zda by byli případně schopni vést nějakou ministerskou agendu. Tyto malé zisky však nevyváží to velké minus, totiž že strana má patnáct kandidátů na ministry, ale zatím žádného společného na premiéra.

Pokud ČSSD už tak mermomocí chtěla sestavovat stínovou vládu, aniž by věděla, kam ji po jarním sjezdu nový předseda zavede, měla post dočasného stínového premiéra svěřit někomu, jako je Vladimír Špidla. Vysloužilý premiér by žádnou z frakcí neohrožoval, dobře by vystihoval současnou nemastnost neslanost ČSSD a jeho slavná argumentace, že „zdroje tu jsou“, by Haškovi i Sobotkovi připomínala, jak rychle je potřeba v ČSSD už konečně zformulovat hodnověrnou ekonomickou politiku.