Martin Čaban: ODS využila kongres beze zbytku

Neměl jsem z modré partaje pocit, že by jí tato rošáda mohla zachránit volby, ani jsem z ní necítil skutečnou vůli po obrodě a přemýšlení o dalším fungování. Zatímco první půlka této skepse se ukázala jako oprávněná (efekt na volební výsledek byl malý nebo žádný), ta druhá, přiznávám, byla mimo mísu.

ODS se rozhodla, že hlavní příčinou její volební porážky byl nedostatek důvěryhodnosti, což je nepochybně pravda. Ale to není až tak překvapivé, podobná slova zněla na kongresech v minulosti už několikrát. Mnohem zajímavější je, že tentokrát se s tím strana zjevně rozhodla něco udělat.

Opravdu lze říci, že chtěla-li ODS udělat krok k důvěryhodnosti, nemohla na víkendovém kongresu udělat větší. To neznamená, že ode dneška je ODS křišťálovou stranou, jež své temné struktury buď vyloučila, anebo alespoň zatlačila do pozadí. Znamená to jediné – že očistný potenciál, který straně nabízí její nejvyšší orgán, využila ODS beze zbytku.

Jména Nečas, Němcová, Pospíšil a Vondra představují skutečně jakési modré „best of“, pokud jde o ideologickou pevnost a politickou a mediální pověst. Od ODS jde o mnohem konzervativnější přístup, než představuje bezhlavá sázka na „nové tváře“. Tu předvedli například lidovci, když do svého čela vystřelili Jiřího Čunka, což se pro stranu stalo začátkem konce. ODS naopak jako by chtěla vsadit na tváře sice okoukané, ale zároveň působící v politice dlouhá léta bez skandálu.

Modří už jednou podobnou obrodou procházeli. Taktovku třímal Mirek Topolánek, který v roce 2002 převzal partaj zfackovanou sarajevským atentátem a opoziční smlouvou, a do čtyř let z ní udělal vítěze sněmovních voleb. Hlavními (ba skoro jedinými) hodnotami pro něj byly dravost a takové to klišé o „tahu na branku“. Tak začal zacházet i s nástroji, jako byli Ivan Langer nebo Vlastimil Tlustý. A těmito nástroji, řečeno zjednodušeně s osvědčeným příslovím, také sešel. Jeho taktika krátkodobě zabrala, ale nakonec zahnila a skončila tak, že Topolánek bojoval proti zákulisním dohodám „kmotrů“ zákulisními dohodami vlastními a ze stranických orgánů včetně kongresu se staly trapné frašky se scénáři nalinkovanými předem kdesi za dveřmi.

Zdá se, že ten poslední kongres byl jiný. Do vedení se dostali i lidé, kteří si přinesli jen málo regionálních nominací. Dostali se tam zřejmě proto, že delegáti považovali za dobrý nápad je tam zvolit. Nenechme se mást, to je v demokraticky fungující straně velice ušlechtilý důvod. A pro voliče velmi dobrý první povolební signál.