Pavel Kohout: Řecký bankrot a kořen problému

Zatím je zřejmě vyloučeno, aby se Evropa podívala pravdě do tváře. Faktem je, že za řeckou krizi nemůže v první řadě falšování statistik. Nedostatek rozpočtové disciplíny a účetní triky, které jej měly zamaskovat, samozřejmě ke krizi přispěly. Ale i bez podvodů by Řecko bylo dnes přinejlepším v podobně průšvihové situaci jako Portugalsko.

Kromě toho jsou zde dvě problémové země, které byly ještě nedávno pokládány za vzor dobrého hospodaření. Španělsko hospodařilo v roce 2007 s rozpočtovým přebytkem 2,2 procenta HDP a ekonomika rostla tempem 3,8 procenta. Španělská nezaměstnanost klesla v roce 2006 na 7,6 procenta. Irsko dosáhlo přebytku v hodnotě 0,3 procenta HDP, růst ekonomiky dosáhl 4,8 procenta. Celkový státní dluh nedosahoval ani 26 procent HDP.

Čtěte také: Moody's snížila Řecku rating do extrémně spekulačního pásma

Recept na prosperitu? Objem úvěrů španělským nefinančním podnikům a domácnostem rostl během let 2002 až 2008 včetně průměrným tempem 17,5 procenta ročně. V Irsku dosáhl úvěrový boom dokonce 19,7 procenta ročně. Většinou šlo o hypotéky a úvěry developerům. Když pak realitní bublina praskla, následovala bankovní krize a opravdu velmi drsná krize stavebního průmyslu. Prosperita byla jen dočasná.

V Řecku ve stejném období rostly soukromé úvěry „jen“ o 15,2 procenta ročně, ale i to stačilo vyvolat iluzi prosperující ekonomiky. Ukázalo se, že éra růstu po zavedení eura byla jen klam. Šlo o nezdravý růst hnaný expanzí bankovních úvěrů. Zdánlivě přebytkové veřejné finance byly nepřímo dotovány Evropskou centrální bankou, neboť bezedná studnice uměle levných úvěrů z Frankfurtu živila bankovní expanzi v Irsku, Španělsku i v Řecku.

Silná měna v kombinaci s růstem objemu peněz v ekonomice vedla k inflaci mezd. To bylo sice vítáno lidem, ale důsledkem byla ztráta konkurenceschopnosti. Nyní mají zejména Portugalsko a Řecko drtivý schodek veřejných financí, a navíc i schodky zahraničního obchodu a platební bilance. Jakýkoli záchranný balíček tady postrádá smysl.

Stále chybí odvaha pojmenovat kořen krize – mechanismus, jenž nejprve nafoukl zmíněné ekonomiky obrovskými objemy úvěrů, aby následně popraskaly jako přefouknuté balonky. Přitom by na to stačila jen čtyři písmena: E, U, R a O.

Autor je ředitelem pro strategii společnosti Partners