Róbert Kotian: Podobnost vlád není náhodná
Po čtyřech letech takzvaného budování sociálního státu podle Roberta Fica, tedy státu, jenž byl příchylný především k Ficovým sponzorům a spřízněným finančním kruhům a trošku také k odborářům, se k moci vrací nelevicový čtyřlístek. Vrací se v sestavě velmi podobné té z let 2002 až 2006, kdy podobně příznivé okolnosti umožnily, aby své reformní představy realizovala rovněž čtveřice nelevicových stran.
Ve slovenské vládě se tak opět sešli představitelé katolických konzervativců (KDH), občanských konzervativců (SDKU-DS), maďarské menšiny (Most-Híd) a liberálové (SaS). Na rozdíl od minulosti nyní budou spolu i s veřejností komunikovat umírněnější varianty politiků a politik. Iveta Radičová místo Mikuláše Dzurindy, Ján Figeľ místo Pavla Hrušovského, Richard Sulík místo Pavla Ruska a Béla Bugár, za nímž stojí vstřícná strana slovensko-maďarského porozumění. Voliči navíc poslali na okraj politického dění či na smetiště dějin většinu extremistů: Mečiara, Slotu, Csákyho.
Velmi podobná jako před čtyřmi lety budou témata, která čtveřici drží pohromadě, a podobné jsou také programové rozdíly s odstředivým potenciálem. Spory mezi katolíky a liberály o výhradu svědomí či registrovaná partnerství byly i ve druhé Dzurindově vládě a nakonec vedly k předčasným volbám. Ostatně i napětí mezi slovenskou trojicí a představitelem maďarské menšiny je jen na nějaký čas odsunuté, protože čert, stejně jako Csáky s Durayem a další představitelé neúspěšné radikální Strany maďarské koalice, nikdy nespí.
Podle všeho bude po jistou dobu držet koalici pohromadě vynucená údržbářská a konstruktivní aktivita, neboť dědí stát v mizerném stavu. Proto se dá očekávat, že na úkor vzpomínaných odlišností bude dominovat snaha řešit dopady globální krize a snižovat dramatické tempo zadlužování a také úsilí omezovat neuvěřitelně rozbujelou korupci a klientelismus, zpřísnit a zprůhlednit pravidla nakládání se státním majetkem. V neposlední řadě bude koalici držet pohromadě také potřeba udělat jakýs takýs pořádek v justici, protože o efektivním právním státu se dá na Slovensku mluvit leda s hodně zamhouřenýma očima.
Právě tyto mimořádné úkoly, velmi podobné těm před osmi lety, a silný opoziční lídr Robert Fico, jenž bude využívat jakékoli zaváhání vládní čtyřky, mohou být tím tmelem, který nedovolí nové čtyřce, aby kradla a manipulovala způsobem známým z let 2002 až 2006.
Opakování starých chyb z dob druhé Dzurindovy vlády by totiž vedlo také k podobnému výprasku. Ovšem takové druhé odmítnutí slovenské pravice by už mělo pro její lídry a možná i pro ni samu fatální následky.
Autor je publicista







Copyright © 2007-2012 Mladá fronta a.s. Technické dotazy směřujte