Petr Dufek: Pokles nezaměstnanosti bohužel nic neznamená
Z ministerstva práce a sociálních věcí před pár dny přišla na první pohled pozitivní zpráva. Podle ní se míra nezaměstnanosti v říjnu snížila o jednu desetinu procentního bodu na 8,5 procenta. Navíc jde o první pokles míry nezaměstnanosti po dlouhých dvanácti měsících. Bohužel, tento pokles rozhodně není důvodem k jakémukoliv optimismu.
Jenom sezona
Stačí se podívat na vývoj nezaměstnanosti v předchozích letech. Dokonce i na loňský říjen, kdy už na českou ekonomiku začala dopadat recese, a nezaměstnanost přesto poklesla o jednu desetinu procentního bodu. Nejde tedy o žádný signál, že by na trhu práce přicházel nějaký obrat k lepšímu. Jde jen o sezonní vývoj. Ten je založen na faktu, že úřady práce zaznamenávají větší nápor žadatelů o práci v září než v říjnu, zatímco počty uchazečů vyřazených z evidence nezaměstnaných se až tak razantně nemění.
Když se podíváme hlouběji do čísel, tak dokonce zjistíme, že se v říjnu podařilo do práce „umístit“ méně uchazečů než v předchozím měsíci. Svou roli v úbytku nezaměstnaných tak zřejmě sehrály zcela jiné faktory než roztržený pytel s pracovními místy – odchody do důchodu, na mateřskou dovolenou, nástupy do školy a podobně. Dá se říci, že aktuální pokles nezaměstnanosti „zajistilo“ jen zhruba 3500 lidí. Zároveň platí, že na pracovním trhu je stále o 192 tisíc lidí bez práce více než ve stejném období loňského roku.
Utlumená poptávka
Je v podstatě jisté, že po drobném říjnovém poklesu nás nyní čekají měsíce, kdy nezaměstnanost opět zamíří vzhůru. Do konce letošního roku má opravdu velkou šanci prorazit hranici devíti procent, a dostat se tak na pětileté maximum. A změnu k lepšímu nepřinese nejspíše ani začátek příštího roku. Měl by se sice začít pozvolna zlepšovat výhled zakázek průmyslových podniků, nicméně stále ještě nebude zřejmé, zda jde o dlouhodobý trend, nebo třeba jen o doznívání vládních stimulů v Evropě.
Zakázky sice budou vykazovat hezký meziroční růst, ovšem půjde o vzestup po předchozím dramatickém propadu. Návrat výroby, a tedy i zaměstnanosti na úroveň dosahovanou dejme tomu v roce 2007, bude ještě hodně dlouhý. Stále totiž platí, a zřejmě ještě řadu měsíců platit bude, že soukromá poptávka zůstává nadále utlumená. Stejně jako ochota spotřebitelů utrácet.
Dopad šrotovného
Vzhledem k tomu, že česká ekonomika je bytostně závislá na exportu do zemí EU, bude se o vývoji tuzemského trhu práce rozhodovat právě na těchto trzích. Pro českou ekonomiku bude v tomto směru například velmi podstatné, jak se bude vyvíjet největší automobilový trh v Evropě, tedy ten německý. Ten v letošním roce dostal podstatnou (a umělou) vzpruhu v podobě šrotovného. Po rychlém nárůstu prodejů osobních aut (za první tři čtvrtletí o 26 procent) bude následovat propad. O hloubce jeho následného dopadu na dodavatelské země lze v tuto chvíli jen spekulovat.
A jenom na nesmělé tipy jsme odkázáni rovněž v případě, že bychom chtěli určit, kdy a na jaké úrovni bude nezaměstnanost v Česku kulminovat. Prozatím se zdá, že by to mohlo být už v příštím roce někde těsně pod deseti procenty.
Autor je analytikem ČSOB







Copyright © 2007-2012 Mladá fronta a.s. Technické dotazy směřujte