Jiří Jeřábek: Poslední tečka za „climategate“?
Aféra „climategate“, zdá se, již dýchá z posledního. Pondělní zpráva komise, kterou sestavila organizace sdružující akademie věd ze stovky zemí a jež revidovala práci expertního Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), je důležitou tečkou za spory o klimatologický výzkum.
Sporná pošta
V posledních týdnech byly zveřejněny výsledky šetření několika různých nezávislých komisí, které se zabývaly činností klimatologů. Média totiž loni vyvolala poprask zprávami, podle nichž měli klimatologové falšovat data a ve zprávě IPCC udělat fatální chyby.
Několik nezávislých vyšetřování však jedno po druhém ukázalo, že aféry byly nafouknutou novinářskou snahou o skandály. A co je důležité: klimatologie opravdu není v troskách, jak se mohlo při čtení článků zdát.
Nejprve komise vysokého britského úředníka sira Muira Russella prověřovala aféru hackovaných e-mailů klimatologů z University of East Anglia. Vyšetřovatelé, na rozdíl od mnoha žurnalistů, bedlivě četli sporné vzkazy jeden po druhém a prověřovali jejich kontext. Komise pak v obsáhlém závěru soudí, že o důkladnosti a poctivosti práce vědců není pochyb a že žádný e-mail nijak nezpochybňuje závěry zpráv IPCC. Zároveň doporučila, aby vědci zveřejňovali co nejvíce informací z podkladových analýz, což ukončí pochybnosti nad tím, z jakých dat čerpají.
Chyba novináře
Chabost aféry potvrdily i další prověrky: nejprve britským parlamentním výborem pro vědu a technologie, poté panelem vedeným lordem Oxburghem. Britský týdeník Sunday Times se navíc omluvil za článek, jenž zpochybňoval závěry zprávy IPCC týkající se tropických pralesů a jejž hojně převzala i česká média. Šetření ukázalo, že se ve čtení odborné literatury nespletli vědci z IPCC, nýbrž žurnalista Sunday Times. Noviny se omluvily i za dezinterpretaci rozhovoru s autorem kritizované části studie.
Aféru šetřila i Pensylvánská státní univerzita, kde působí klimatolog Michael Mann, jenž po úniku e-mailů čelil nařčení z falšování dat. Pětičlenná vědecká komise Manna vyšetřovala dokonce nadvakrát. Verdikt jej očistil – ve svém výzkumu nebo jiných odborných aktivitách se nedopustil ničeho, co by nebylo v souladu se standardní, poctivou akademickou praxí. Správnost závěrů IPCC potvrdila nedávno také komise nizozemské vlády.
Je pravda, že vyšetřování objevila i různé chyby a nedostatky v práci klimatologů, ale ty jsou na hony vzdálené interpretaci, již podávala média – tedy že klimatická věda je v rozkladu nebo že aféry zcela vyvracejí závěry badatelů o podílu člověka na změně klimatu.
Žít s médii
Právě do této kategorie kritiky patří i nová zpráva komise Světové akademie věd. Komise se nezabývala faktickou správností závěrů IPCC. Obě chyby už byly nalezeny a uznali je i sami autoři. Zabývala se tím, jak panel pracuje. Komise potvrdila úspěšnost celosvětové vědecké platformy a zároveň navrhuje celou řadu opatření, která by měla pomoci ji vylepšit.
Komisaři poukazují na skutečnost, že vědci z IPCC nemohou jen bádat v laboratořích. IPCC je primárně vědecká organizace, ale musí se také naučit žít v mediálním světě, což prozatím nezvládá. Proto neuměla v době zveřejnění aféry dostatečně rychle reagovat na nařčení šířící se rychle světem. Soustředila se na expertní debatu, jež je jistě důležitým, nikoli však jediným úkolem panelu.
Autor působí v Centru pro dopravu a energetiku