Jan Žižka: Pražská čistírna špiní českou politiku

Přesto je nutné uznat, že to pražští radní neměli v posledních letech jednoduché. Od roku 2004, kdy těsně před vstupem do EU pražská koalice Pavla Béma a Jiřího Paroubka prodloužila bez výběrového řízení smlouvu se společností Veolia až do roku 2028, se vládci české metropole ocitli v kleštích.

Na jedné straně Evropská komise, jíž taková smlouva vadila, na straně druhé nadnárodní Veolia. Ta sice čas od času projevovala vstřícnost, ale její ochota upravovat smlouvu měla vždy své limity. Ano, postoj obou stran byl logický. Brusel nevidí důvod, proč evropskými dotacemi přispívat k zisku obřích soukromých firem. A Veolia by zase byla špatným hospodářem, kdyby se mírnyx týrnyx vzdávala něčeho, co už jednou získala.

Představa, že díky podpisu načasovanému ještě před vstupem Česka do unie to budou mít Pražané jednodušší, se věru nenaplnila. Rébus to byl složitý – získat šestimiliardovou evropskou dotaci, a zároveň neplatit Veolii penále za odstoupení od smlouvy.

Určitě tu byli politici, kteří se snažili udělat maximum. Ale kdo sledoval poslední vývoj, musí mít nutně pocit, že tu byli také politici, kteří chtěli nepřehledné situace zneužít. Nedávné obvinění z půlmiliardového tunelu, jenž měl vést z čistírny přímo do pokladny ODS, je nutné bedlivě vyšetřit. Jestliže TOP 09 tvrdí, že loni vyhlášené výběrové řízení na novou linku čistírny mělo korupční potenciál, je nutné dodat, že pro korupci příznivá situace kolem čištění pražských vod už je tu hodně let.

Ani počínání současného vedení města zatím příliš nadějí nevzbuzuje. Je nutné v tendru pokračovat, abychom o evropskou dotaci nepřišli, zaznívalo z Mariánského náměstí ještě nedávno. Teď primátor Bohuslav Svoboda otočil – zrušit nebo modifikovat, abychom ty peníze dostali. Vše na základě právních analýz. Počet rozdílných názorů připadajících v průměru na jednoho právníka je zřejmě v Praze také vyšší než kdekoli jinde. Kterého právníka se teď zeptat, zda se po zrušení tendru zvýší pravděpodobnost, že Praha zaplatí pokutu v desítkách milionů korun kvůli neplnění norem na čištění vod? Ale co jsou desítky milionů proti 20 miliardám, které měla přestavba čistírny nakonec stát…

Co nás čeká dál? Zřejmě další jednání s Bruselem, další s Veolií. Maraton nekončí. Možná si pražští radní konečně zjistí, jaká by vlastně byla cena za odstoupení od smlouvy s Veolií. A pak to chce dobře počítat. Peněz nazbyt nebude.