Petr Dufek: Sazby ČNB opět s novým rekordem

Je to už v pořadí šesté snížení za poslední rok, které znamená pokles hlavní sazby ČNB celkově už o dva a půl procentního bodu. Šlo nejspíše o poslední snížení sazeb v tomto ekonomickém cyklu, i když na tiskové konferenci po jednání zaznělo, že sazby mohou jít stále ještě dolů. Po tomto rozhodnutí bude pravděpodobně následovat stabilita sazeb a vyhlížení prvních známek oživení naší ekonomiky.

Hlavní úroková sazba ČNB se tak opět přiblížila k hlavní sazbě ECB, která ji už několik měsíců ponechává na úrovni jednoho procenta a nic nenasvědčuje tomu, že by ji chtěla znovu měnit. Tím se rovněž vyčerpává prostor pro případné další snížení sazeb v ČR, neboť česká koruna v posledním roce zažila hned několik kotrmelců (loni v červenci posílila pod 23 korun za euro a o necelých sedm měsíců později překonala hranici 29,40) a další snížení úrokových sazeb, respektive snížení úrokového diferenciálu, by ji mohlo opět vytlačit ke slabším úrovním.

Samo rozhodnutí centrální banky překvapivé nebylo. Skutečným překvapením byl konsenzus při hlasování, jemuž předchozí komentáře z ČNB příliš nenapovídaly. Srpnové zasedání však bylo velmi vhodným termínem pro změnu sazeb vzhledem k tomu, že bankovní rada měla po třech měsících opět na stole novou prognózu vývoje ekonomiky. A za tuto dobu se rozhodně obrázek české ekonomiky nijak nezlepšil, právě naopak. Ukázalo se, že centrální bankou očekávaný pokles ekonomiky o 2,4 procenta je ve světle výkonu průmyslu, služeb či exportu přece jen příliš optimistický.

Nová prognóza, která nyní předpokládá pokles HDP o 3,8 procenta a v příštím roce jen velmi mírný růst ekonomiky o 0,7 procenta (původně 1,4 procenta), se tak více přizpůsobuje reálným trendům ekonomiky. Vedle toho se však, mimo jiné kvůli celosvětové recesi, zlepšil krátkodobý i střednědobý výhled inflace. V ročním horizontu by tak meziroční inflace měla setrvat hluboko pod novým cílem ČNB, a sice na 1,3 procenta oproti očekávané hodnotě 1,7 procenta.

Argumentů pro zachování sazeb se rovněž dalo najít více. Například několik relativně pozitivních čísel z ekonomiky – zvýšená důvěra firem nebo nižší propad průmyslu či exportu. Tyto signály jsou však zatím málo přesvědčivé na to, aby se dalo hovořit o obratu. Stále je za nimi cítit silný vliv stimulačních opatření v Evropě, která jsou sice významná, ovšem jen krátkodobá. Zatím se dá říci jen to, že ekonomika pomalu usedá na pověstné dno, o návratu k růstu je ale zatím brzo spekulovat. Nižší sazby ČNB však mohou tento návrat ke konjunktuře ulehčit a časem možná i urychlit.

Autor je analytikem ČSOB