Viktor Kotlán: Svázané ruce centrální banky

Inflace není aktuální problém, a tak se centrální banka snaží pomáhat při rozdmýchávání ekonomického růstu. Měnová politika tradičně působí přes krátké úrokové sazby, zejména přes jejich očekávanou budoucí úroveň. Tato očekávání totiž ovlivňují nastavení výnosů dluhopisů, jež pak slouží komerčním bankám jako východisko při nastavování klientských úrokových sazeb.

Zbytek cibule

Sazby ČNB jsou na historickém minimu, úvěry podnikům však nadále klesají. Kde jsou tedy díry v oné hadici, jež by měla do ekonomiky přivádět oživující elixír v podobě blahodárné měnové politiky?

Za prvé, sazby ČNB jsou tak nízko, že na pomyslné cibuli zbývají k odloupnutí jen dvě tři vrstvy, a bude po cibuli. A čím nižší sazby, tím nižší účinnost měnové politiky. Trhy vědí, že ČNB toho tradičními metodami už moc nezmůže.

Za druhé, i ten malý vliv party z Příkopů na delší sazby je již dlouho ve stínu změn v globální rizikové averzi. Na výnosy domácích dluhopisů, jež jsou alternativou bank při půjčování firmám a domácnostem, má rozhodující vliv to, jak zahraniční investoři vnímají splácení státního dluhu. Ekonomové používají termín riziková prémie.

Za třetí, české banky sedí na desítkách miliard korun vkladů. Ty ukládají u ČNB za směšný úrok. Příliš tedy nevyužívají alternativní umístění volné likvidity do státních dluhopisů. Proč? Čekají, až výnosy dluhopisů povyskočí ve chvíli, kdy bude vláda muset financovat letošní megadíru ve státní pokladně. Důležitým faktorem je ale i nejistota spojená s budoucností bankovní regulace.

Pomoci vládě?

Co může ČNB dělat, aby díry v hadici ucpala, a dopravila tak živiny do žil české ekonomiky? Může, podobně jako Fed, signalizovat, že sazby zůstanou nízké relativně dlouho. ČNB je známá svou mírou překvapivosti, již často ztělesňoval právě nový guvernér Singer. Proto bylo dobré, že právě on nedávno slíbil trhům nízké sazby na delší období.

ČNB může také pomáhat vládě s „prodejem“ nepříjemných úspor veřejnosti. Netřeba být podbízivý, stačí opakovat, že fiskál je v nepořádku a odborná a vážená instituce, jakou je ČNB, doporučuje řezat, kde se dá. ČNB zatím vůči nové vládě zachovává odstup, ale možná, že vláda sama by aktivnější tón banky uvítala.

Dobré by rovněž bylo ukázat investorům, že Česko na tom není tak kriticky jako jiné země, a že by tudíž mohli akceptovat český dluh i za nižší výnosy. Kázat jinak doma a venku může být ovšem dvousečná zbraň, již by se jistě chopili i někteří politici.

A konečně, ČNB by se mohla aktivněji zaměřit na měnový kurz. Inflace nám umožňuje fungovat se slabším kurzem, jejž by navíc ocenili i exportéři. Vzhledem k existujícím měnovým zajištěním řady z nich to sice není samospasitelná politika, domnívám se ale, že odezva podniků by byla větší než třeba před rokem.

Síla slova

Centrální banka se zatím chová velmi racionálně. Musí ale počítat s tím, že její vliv na oživení domácí ekonomiky spočívá po vystřílení arzenálu skutečných zbraní spíše v komunikaci. I zastrašování už ostatně pomohlo vyhrát nejednu bitvu.

Autor je ředitelem správy aktiv České spořitelny