David Klimeš: Volební reforma: teď, anebo nikdy

I když pravice (pro zjednodušení sem počítejme i VV) získala jasný mandát od voličů, jde spíše o náhodu, která se v příštích volbách už vůbec nemusí zopakovat, a my se vrátíme k patovým situacím. Proto by trojlístek ODS, TOP 09 a VV neměl být jen „koalicí rozpočtové odpovědnosti“, ale i „koalicí volební odpovědnosti“. Nikdy totiž ještě ve sněmovně nebyly tak příznivě rozdány karty, aby se všechny strany mohly dohodnout na volební reformě a nikoho to zároveň příliš nebolelo.

Zisk 118 mandátů vypadá impozantně, ale ve skutečnosti jde jen o velkou souhru náhod. Nejmenší stranou v nové sněmovně se staly VV s necelými 11 procenty. Dvouciferný výsledek tak dovolil straně ulovit poslanecká křesla i v tak malých obvodech, jako jsou Karlovarsko nebo Liberecko. Stačilo o pár procent méně a „véčkaři“ by spadli do kategorie malých stran, které ani s osmi devíti procenty nedosáhnou v některých krajích na mandát. Dalším netypickým rysem voleb je právě absence stran se ziskem kolem pěti až deseti procent hlasů. Pokud se resuscitují lidovci či zelení, případně některá z nových stran spadne na jednocifernou podporu voličů, jsme rázem u upatlaného dopočítávání do 101hlavé většiny.

Když tedy reformu, tak jakou? ODS jistě úderem vyhlášení výsledků voleb zapomněla na své snění o volebním bonusu pro vítěze. Pokud by nyní tento ústavně vachrlatý princip fungoval, ČSSD by nejspíš mohla zabránit legitimní koalici druhého, třetího a pátého. Z poslaneckých lavic by také mohlo s odchodem ministran vymizet volání po zvětšení volebních obvodů.

Nová sněmovna bez velkých 30procentních stran a malých pětiprocentních straniček by se tak mohla snadno shodnout na narovnání volebních okrsků podle populace. Zároveň by mohla zvýšit počet volebních obvodů. Nespravedlnost dosavadního systému a příklad TOP 09 a VV, že i nové strany se mohou dostat ke dvouciferné procentuální voličské přízni, by mohla ústavní soudce motivovat k odsouhlasení takového posílení většinových prvků v systému. Zároveň by se tím konečně pohřbil zemanovskoklausovský volební kočkopes následně proškrtaný právě ústavními soudci.

Jistě, nezaměstnanost a dluhy jsou a budou pro budoucí vládní strany tématem číslo jedna, ale když už jim voliči nabili mandát i k reformě cinklého volebního systému, neměly by promarnit jedinečnou šanci.