Jiří Svoboda: Boom fotovoltaik je vrcholem politické neodpovědnosti
Současná úprava Zákona 180/2005 o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) způsobila obrovský rozmach instalací fotovoltaických elektráren v roce 2009. Ten bude zjevně pokračovat i v roce 2010.
V roce 2011 budeme fotovoltaicky vyrábět dvě procenta elektřiny a přijde nás to na více než tři sta miliard korun. Navýší se naše účty za elektřinu, adekvátně se zdraží výrobky i služby a prodraží se chod institucí. Určitě se tím nezvýší konkurenceschopnost české ekonomiky, zato narostou problémy sociálně slabých.
Minimální efekt
Na produkci skleníkových plynů Česka prakticky nic nezměníme, o námi draze zaplacenou elektřinu z fotovoltaických elektráren jen zvýšíme její vývoz za pakatel. Fotovoltaické elektrárny jsou často budovány zahraničními investory a převážně z komponent z Číny, tedy výzkumu, průmyslu či zaměstnanosti u nás tím také příliš nepomůžeme. Neexistuje tudíž žádný rozumný důvod, proč tak zběsile budovat fotovoltaické elektrárny. Přesto tak činíme.
Základním motem Zákona 180/2005 je ochrana klimatu a životního prostředí, nikoliv vytvoření toku peněz z kapes občanů do kapes investorů OZE. Fotovoltaické elektrárny ochraně klimatu a životního prostředí moc nepřispívají, zato toku peněz vrchovatě. Zákon zaručuje předražené výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky na dvacet let dopředu a banky pak ochotně investorům půjčí. Distributor elektřiny výkupní ceny z fotovoltaiky rozpočítá občanům a ti na vyúčtování elektřiny s ročním zpožděním uvidí malé navýšení ceny a zahřeje je vědomí, že přispěli na životní prostředí. Ve skutečnosti jde jen o jednu z dvaceti ročních splátek a jen o její malou část, protože tu podstatnější zaplatí v ceně výrobků a služeb a na daních.
Fotovoltaický penězovod
Zákon 180/2005 představuje geniální koncept, jak legálně plošně okrádat celý národ a zároveň v něm vytvářet iluzi ekologického zadostiučinění. To vše v situaci, kdy u nás existuje obrovský potenciál ekonomicky rentabilních ekologických opatření.
Do roku 2008 fungoval Zákon 180/2005 docela dobře. Jenže potom začala cena fotovoltaických technologií výrazně klesat, ovšem znění Zákona 180/2005 neumožňovalo regulačnímu úřadu výkupní cenu adekvátně snižovat. Z fotovoltaiky se tak stal velkokapacitní penězovod, který z kapes občanů směruje finance do kapes investorů a bank.
Nejméně efektivní
Z tisku víme, že ČEPS začal odmítat žádosti o nová připojení, tím se však penězotok nezastaví. MPO s ročním zpožděním předložilo pozměňovací návrh zákona a my musíme jen doufat, že sněmovna přijme rozumnou změnu zákona a regulační úřad napraví výkupní ceny pro rok 2011. Tíhu tohoto experimentu však poneseme po dvacet let.
Na celé situaci je zarážející, že médiím po celou dobu nevadilo, že fotovoltaika je ze všech reálně dostupných OZE ten zdaleka nejméně efektivní a přitom absolutně nejvíce podporovaný zdroj, a ani to, že nesmyslná podpora fotovoltaiky nás přijde na obrovské peníze.
Jak to, že již před rokem nezačala média bít na poplach, že je nevyhnutelně nutné Zákon 180/2005 řádně upravit a že to autory předlohy zákona, příslušná ministerstva ani náš parlament dosud vůbec netrápilo? Nad tím zůstává rozum stát!
Autor působí v Ústavu fyziky materiálů AV







Copyright © 2007-2012 Mladá fronta a.s. Technické dotazy směřujte