David Klimeš: Začněme od milionů, ne stamilionů

Jen si to představte: Čtvrtníček s mrožím knírem v roli křesťana se slabostí pro minomety paroduje Jaroslava Kopřivu: „Samozřejmě ty kur.. francouzský a všelijaký ví, že když se s někým domluví, tak to takhle obechč…. Nám zbyli jen ti Slováci…“ Člověk se směje, aby se nemusel stydět, že předloha komedie je reálná a tuzemská.

Ministr Alexandr Vondra udělal jediné, co mohl. Odvolal pravděpodobného korupčníka a nakázal přezkoumat veškeré zakázky. Přidal klišé o osekání chapadel chobotnice a odešel. Tím to pro něj ale nekončí. Je navýsost politické rozhodnutí, od jakých chapadel se začne. Bezhlavě mlátit do monstra, které kdysi vytvářeli třeba i dnešní premiér či ministr financí, nemá smysl. Kopřivova minometná kauza by Vondru mohla svést na scestí, pokud by začal prověřovat jen megalomanské zakázky. Sám si ale může dobře spočítat, že s Pandury, letadly Casa a dalšími podezřelými obchody příliš nepohne, a i kdyby, podobné zakázky do otevřeného soutěžení stejně nepřeřadí. Zde už zbývá prostor jen pro protikorupční policii.

Vondra by se tedy měl spíše zaměřit na malá chapadla, jimž jde o miliony, ale která dodávají v celém armádním systému úředníkům kuráž k větším lotrovinám. V čem koneckonců spočívala kauza Správy vojenského bytového fondu? Přece v tom, že úředník nemusel zakázku vysoutěžit, ale mohl oslovovat vytipované firmy. V tomto případě nastrčené.

Když se podíváme do archivu veřejných zakázek, zůstává rozum stát. Součástky vrtulníků nebo padáky jsou vysoutěženy v otevřeném řízení, zato malířské práce, omítky nebo třeba obyčejná demolice jsou už v „jednacím řízení s uveřejněním“. Zde už úředník oslovuje firmy. Podmínkou přitom je, že v předchozím otevřeném řízení byly podány jen neúplné či nepřijatelné nabídky. To opravdu nikdo nechtěl třeba vymalovat Univerzitu obrany za deset milionů?

Pokud Vondra chce svou instituci zreformovat, měl by začít od těch podřízených, kteří zadávají za miliony, ne za miliardy. Pokud budou úředníci armády argumentovat bezpečnostními zájmy, ve většině případů lze v užším řízení stanovit kvalifikační předpoklady, a úředník nemá prostor k ovlivňování. Pokud i nadále budou přetrvávat úředníkovy námitky, nezbývá než ho zahrnout do plánované tisícovky propouštěných z důvodů úspor.

Jako bolestné může odcházející byrokrat dostat od Vondry lístky na Čtvrtníčkovo představení „Nám zbyli jen Slováci“.