Algirdas Šemeta: Odmítnutí bankovní daně neznamená, že je Česko mimo debatu

„Ani u vás tímto celá debata neskončila, je stále třeba velmi pečlivě analyzovat všechny argumenty pro a proti,“ říká Litevec, který má v unii na starosti daně, cla, audit a boj proti podvodům.

* E15: Pokud jde o zavedení daní či odvodů pro finanční instituce, jak je zformuloval červnový summit, mluví v současnosti Evropská komise o dvojím přístupu: o dani z finančních transakcí a dani z finančních činností. V čem se liší, jaká jsou jejich PRO a PROTI?

Ano, máme na stole dva odlišné návrhy. Na prvním z nich, na dani z finančních operací, pracuji já. Druhý návrh, takzvaná bank levy, je předmětem zkoumání mého kolegy, komisaře pro vnitřní trh Michela Barniera.

* E15: Proberme si jednu po druhé…

Dobře. Ale rád bych ještě v úvodu připomněl, že v obou případech jde o celý bankovní sektor a vede se o tom velká politická debata. Jak v Evropské unii, tak na globální úrovni. Hledají se cesty, jak zapojit tuto branži do financování následků krize. Naléhavé je to i proto, že mnohé členské státy mají značný problém se stavem svých veřejných financí a většina z nich potřebuje urychlenou konsolidaci. V této situaci je použití bankovní daně nástrojem ke zvýšení příjmů. A jak už tady zaznělo, řešení jsou dvě…

* E15: Takže?

První variantou je dnes už slavná daň na finanční operace. Její výhodou je, že by mohla zajistit výrazný nárůst příjmů. Závisí to na šířce daňové báze, probíráme velmi pečlivě velikost této základny. Začali jsme s tou vůbec nejširší, jež by zahrnovala většinu základních transakcí včetně derivátů, tady by byl finanční přínos jednoznačně nejvyšší. Jenže velkým nebezpečím této daně je riziko odlivu kapitálu, přesunu operací mimo unii. Je dáno tím, že tyto bankovní úkony jsou velmi mobilní a je tady značná pravděpodobnost, že se začnou vyhýbat EU a přesunou se do třetích zemí. Když vytvoříme daňovou bázi užší a omezíme ji na akcie a dluhopisy, je jasné, že ziskový potenciál bude daleko nižší. Ovšem to samé platí pro hrozbu odlivu peněz.

* E15: Jak si vede, co se týče kladů a záporů, úmysl zdaňovat finanční aktivity?

Tento záměr je o zdanění odměn a zisku společností. V zásadě jde o daň na přidanou hodnotu, vytvořenou v tomto sektoru. Představa je, že se zavedením této daně posílí odpovědnost branže ohledně příštích rozhodnutí. Získané prostředky by měly přitéci do záchranného fondu, kde by čekaly na využití v případě dalších krizí. Takovéto opatření zatím nemáme, takže členské státy mají na záchranu bank pouze rozpočty. Idea tohoto typu bankovních odvodů má blíže k reformě finančního sektoru. Barnier zveřejní svůj scénář koncem října.

* E15: A ty plusy a minusy?

Příjmový potenciál znovu hodně závisí na tom, jak široká bude daňová základna. Jakmile zdaníme všechny odměny a zisky, budou zdroje daleko vydatnější než po zdanění jen rizikových aktivit. To by znamenalo, že příští příjmy silně zredukujeme. Nicméně platí, že hrozba odlivu je u daně z finančních aktivit obecně nižší. A když ztenčíme bázi, bude menší o to více.

* E15: Dá se tedy shrnout, že daň z finančních transakcí je větším úskalím než daň z finančních činností?

Jestliže by daň z operací platila pouze v EU a nikde jinde, je riziko odlivu velmi velké. Proto stále pracujeme na přesném stanovení daňové základny, protože potřebujeme snížit toto riziko na minimum. Zcela jiný obrázek pochopitelně nabízí globální úroveň, protože tam je hrozba relokace daleko menší. Ale nejde jen o tuto nástrahu, existuje také obava z růstu nestálosti na trzích. Daň z transakcí může snížit četnost bankovních úkonů, a to se může projevit ve větší volatilitě trhů. Opět to souvisí s tím, jak široká bude daňová základna. Hlubokou a zásadní debatu o těchto rizicích, o sazbách, o konstrukci této daně jsme ještě nerozpoutali.

* E15: Nicméně vezmeme-li v úvahu, že hrozba přesunu finančních operací je řádově vyšší než stěhování bank, není daň z transakcí odsouzená ke shození ze stolu?

Ne, tak tomu není. Snažil jsem se u obou vyjmenovat kladné a záporné efekty. Pak bychom se měli společně rozhodnout, které z těch variant dáme přednost. Anebo zda nedáme dohromady jistou kombinaci obou možností. Musíme se vyhnout tomu, abychom finanční sektor jen tak zbytečně nezlobili. Jsou tu přece společné zájmy, chceme mít životaschopné banky, schopné financovat ekonomiku.

* E15: Jaká je pozice České republiky v těchto diskuzích? Stojí Praha, která zavedení odvodů pro finanční instituce jako jediná v unii rovnou odmítla, mimo tyto debaty?

Mluvil jsme o tom s ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Vy jste dospěli ke stanovisku, které se objevilo v usnesení červnového summitu, a sice v tom smyslu, že si vyhrazujete právo toto opatření nezavést. Ale jak jsem se snažil vysvětlit, jsou tu také další souvislosti, pokud jde o snahu o zdanění finančního sektoru. Řekněme tudíž, že ani v Česku není toto téma neaktuální. Je nutné stále třeba velmi pečlivě analyzovat všechny argumenty pro a proti a dospět k rozhodnutí.

* E15: Máte termín, dokdy je zapotřebí rozpravu o bankovní dani ukončit?

Ano, musíme představit naši pozici na Evropské radě na konci října. Do té doby musíme přijmout rozhodnutí v Evropské komisi.

* E15: My, to znamená vy a kolega Barnier?

Nejenom, jsou tu ještě další komisaři, kteří mají v popisu práce finanční a hospodářské záležitosti. Vše je silně provázané. Jistě, jsme tu já, Barnier nebo Olli Rehn (hospodářské a měnové záležitosti – pozn. red.), ale klíčem je kolegialita v komisi. Náš návrh jde přes konzultace ve vnitřní službě, a všechny služby v exekutivě EU jsou do této diskuze zapojeny. I ostatní komisaři by měli vyjádřit své názory.

* E15: Věříte, že se unie s bankovní daní do konce října opravdu vypořádá?

Nechci nic předjímat, je to věc Evropské rady. Věřím, že summit závěry k pozici komise přijme. Dnes se ještě neptám, jaké že ty závěry budou, protože je to citlivá věc. Nějakou dohodu přesto očekávám. Pro mě osobně je tato záležitost prověrkou finančního sektoru a přidané hodnoty, kterou vytváří, ale která zůstává na rozdíl od nefinančního sektoru nevyužitá. Na nás je, abychom tuto mezeru zaplnili.

Algirdas Gediminas Šemeta (48)

Je eurokomisařem pro daně, cla, audit a boj proti podvodům. Předtím, od července 2009 do ledna 2010, působil jako komisař pro finanční plánování a rozpočet. Vystudoval Fakultu hospodářské kybernetiky a financí Vilnius University, kariéru začal jako ekonom v letech 1985 až 1990 při litevském hospodářském ústavu. Následovala zaměstnání na ministerstvu hospodářství a úřadu vlády. V letech 1996 až 1997 vedl komisi pro cenné papíry, poté se stal ministrem financí. Byl viceprezidentem akciové společnosti Nalšia, jeho posledním „předbruselským“ postem byl opět ministr financí. Mluví anglicky a rusky.