Augustine Kochuparampil: Evraz nás zaskočil. Budeme improvizovat

* E15: Jak budete reagovat na oznámení Evrazu, že vám v červenci neodebere žádné surové železo?

Ještě nevíme. Jde o čtvrtinu naší produkce, takže to je dramatický výpadek. A dozvěděli jsme se to teprve minulý pátek. Tuhle možnost jsme neočekávali, teď vidím, že jsme byli naivní. Ale vycházeli jsme z toho, že se obě strany musejí dohodnout. Výpadek je přece drastickou změnou nejen pro dodavatele, ale zasáhne i odběratele. Pokud ovšem nebyl připraven. Což, bohužel, asi byl.

* E15: Co tedy budete dělat v červenci?

Co se týče července, budeme muset improvizovat. Ale teď vám neřeknu, jak. Bude to nepříjemné, budeme mít samozřejmě nějakou ztrátu, ale nějak si poradíme. Víc mě zajímá, co bude od srpna. To by Evraz zase odebírat chtěl, ale – upřímně řečeno – naše představy o ceně se docela dramaticky liší. A liší se nejen číselně, ale také pokud jde o mechanismus, jak by se měla cena do budoucna určovat.

* E15: Evraz požadoval, abyste vzali v potaz takzvané černomořské indexy…

Ano, přišli s návrhem, abychom výpočet ceny propojili s černomořskými indexy. Když jsme se ale na tyto indexy podívali, zjistili jsme, že jsou něco jako černá skříňka. Za prvé to není důvěryhodný indikátor, naopak je velmi náchylný k manipulaci. Za druhé nemůže být monitorován nebo nezávisle ověřen. A za třetí se v oblasti Černého moře obchoduje s ocelí nižší kvality. Navrhli jsme celou řadu alternativ. Jedna je, že vyjdeme z ceny, kterou platí naše sesterské firmy v Evropě. Samozřejmě počítáme s tím, že ty ceny by bylo nutné ověřovat nezávislým auditorem. Nebo bychom mohli vyjít z našich nákladů – ověřených nezávislým expertem – a k nim bychom přičetli marži, kterou má Evraz na své produkci z našeho surového železa.

* E15: Proč vlastně přestala fungovat vaše dlouhodobá smlouva, kterou jste uzavřeli loni v létě?

Jde o cenu, samozřejmě. Ale nechápu to. Tu smlouvu jsme vyjednávali rok a půl. Společně jsme analyzovali situaci na trhu, pokud jde o prodejní ceny, tržní poptávku, náklady na rozvoj odvětví a dohodli jsme se na cenách. Ty podle mého přesvědčení skutečně odrážejí situaci na trhu. Nikdy jsme od Evrazu neslyšeli žádnou jinou cenu. Byli jsme opravdu vstřícní, ale, upřímně řečeno, teď je vidět, že k přerušení odběrů Evraz směřoval od samého začátku vyjednávání.

* E15: Proč to podle vás dělal?

Nevím. Podle mě nemohou být doopravdy přesvědčeni, že dokážou sehnat vstupní materiál levněji. Velmi dobře vědí, že ArcelorMittal Ostrava patří mezi nejefektivnější hutě v Evropě, takže odvodit cenu od našich nákladů je dobré řešení. Teď budou dovážet materiál z Ruska. Pomohou tím mateřské skupině, která má přebytek oceli, ale dlouhodobě to je nesmysl – tedy z finančního pohledu. Takže od srpna se buď budou chtít dohodnout, nebo chtějí ocelárnu v Ostravě zavřít. Pokud se máme dohodnout, je v jejich i našem zájmu, aby to byla opravdu dlouhodobá a závazná dohoda. Tedy včetně minimálního odběru – jinak by se kdykoli mohla opakovat situace, že se dozvíme, že za deset dnů nemáme uplatnění pro čtvrtinu produkce. To nejde!

* E15: Kdyby spolupráce s Evrazem nakonec přece jen skončila, našli byste jiné trhy?

Především musím upozornit, že do Evrazu dodáváme tekuté železo. Vozíme ho tam po kolejích, ve speciálních cisternách. Samozřejmě, že jiný zájemce o tekuté železo v našem okolí neexistuje. Takže bychom toto surové železo zpracovávali sami. Vlastně bychom jenom zvýšili objem naší běžné produkce. Ale na žádném plánu B jsme nepracovali. Stále jsem optimistou a stále jsem přesvědčen, že bude dobré pro Evraz i pro nás, když najdeme rychlé řešení problému. Nicméně jsme v posledních hodinách samozřejmě začali uvažovat o jiném řešení. Ale nějakou dobu by to trvalo.

* E15: Na které trhy byste se zaměřili?

Zaměřujeme se především na náš přirozený trh, což je Česko a sousední země včetně Německa, a také Maďarsko. Ale také se poohlížíme po severní Africe, což je rostoucí trh, a Blízkém východě. Tam se rýsují opravdu zajímavé příležitosti.

* E15: Ve chvíli, kdy propukne podobný konflikt mezi vámi a Evrazem, se znovu objevují dohady, že zahraniční majitelé Česko opustí. Vy ostatně také říkáte, že tu v budoucnu bude problém s nedostatkem odborníků. Co by vás tu ještě drželo?

Pokud jde o ArcelorMittal Ostrava – podívejte se na vývoj posledního roku. Navzdory krizi pokračujeme v rozsáhlých investicích, pokračujeme v projektu odprášení aglomerací (provoz, kde se směs železné rudy a koksu připravuje pro vsázku do vysoké pece – pozn. red.). Jenom v první fázi dosahují náklady jedné miliardy korun. A realizujeme celou řadu dalších investic. Majoritní akcionář se také rozhodl vyplatit minoritní akcionáře. Proč by kdokoliv utrácel tolik peněz, kdyby chtěl ocelárnu v Ostravě zavřít? Skupina ArcelorMittal považuje střední a východní Evropu za růstový trh budoucnosti.

* E15: Evropa v současné době není vnímána jako příliš perspektivní trh. Nebude se také ArcelorMittal soustředit spíše na jiné trhy, na Asii?

Vždy tu byl a pořád je prostor pro ocelářský průmysl ve všech částech světa. Ocel je potřebná v jakékoliv zemi, i v Evropě. Ano, příští růst produkce se bude koncentrovat v rozvíjejících se zemích jako Čína, Indie, Brazílie a dalších. V Evropě včetně Ostravy půjde o udržení objemu a zlepšování kvality, zaměření na produkty s vyšší přidanou hodnotou. Naši majitelé už tuto strategii oznámili. Ocelářský průmysl v Evropě bude pokračovat.

* E15: Jaké produkty s vysokou přidanou hodnotou chystáte v Ostravě?

Před dvěma lety jsme začali vyrábět elektrickou ocel, transformátory. Na celém světě působí jen deset producentů. Investovali jsme 1,7 miliardy korun a díky tomu jsme schopni produkovat 50 tisíc tun elektrické oceli ročně.

* E15: Na tomto trhu poptávka pořád roste?

I tady se růst kvůli globální krizi zastavil, ale v rozvíjejících se zemích poptávka určitě půjde nahoru. Náš trh pro tento produkt není omezen Evropou, prodáváme do Číny, Indie, Turecka, Egypta…

* E15: V tomto segmentu se tedy zaměřujete na vzdálený čínský a indický trh. Dává to smysl?

Je to technicky velmi vyspělý způsob produkce oceli. A ceny jsou extrémně dobré. Takže doprava v tomto případě není tak důležitým elementem nákladů. Jinak se vedle elektroplechů zaměřujeme i na další produkty s vyšší přidanou hodnotou. Například jsme jedním z největších výrobců dálničních svodidel, v rámci skupiny ArcelorMittal jsme jediní v Evropě. Třetím důležitým produktem jsou ocelové konstrukce pro doly.

* E15: Jaký může být podíl těchto produktů na celkové produkci?

Z celkového objemu to nebude více než pět nebo deset procent. Ale v dlouhodobé perspektivě chceme zvýšit podíl produktů s vysokou přidanou hodnotou na dvacet až dvacet pět procent po roce 2012.

* E15: V loňském roce jste měli ztrátu více než miliardu korun, což byl velký propad. Jaká jsou vaše očekávání pro tento rok?

Je nutné dodat, že loni měla ztráty většina ocelářských společností na světě. Naše operativní ztráta byla ve skutečnosti dvě miliardy korun. Díky finančním investicím jsme ji dokonce byli schopni snížit na jednu miliardu. Věříme, že v tomto roce jsme schopni se dostat do černých čísel. A nebyl bych spokojený s černou nulou, jak se říká.

* E15: Vrátíte se někdy k předkrizové úrovni zaměstnanosti? Propustili jste více než tisíc zaměstnanců…

Ano, museli jsme nabídnout 1200 lidem možnost odchodu. Pro mě osobně to bylo nejbolestivější rozhodnutí, ale museli jsme omezit náklady, pokud jsme chtěli zůstat konkurenceschopní. A snažili jsme se to udělat co nejméně bolestivě. Nabídli jsme bezprecedentní odstupné, podle odpracovaných let až dvacetinásobek platu, a zřídili jsme středisko pomoci pro ty, kdo se rozhodli nabídku na odchod využít. Ale do budoucna musíme usilovat o dosažení takové produktivity, jaká je v západní Evropě. Takže nevěřím, že se budeme schopni vrátit k úrovni zaměstnanosti, která zde byla před krizí.

Augustine Kochuparampil (58)

Nynější generální ředitel ArcelorMittal v Ostravě má za sebou pestrou zkušenost řady manažerských postů v ocelářské skupině Mittal v různých zemích. Působil v Německu, Polsku či Rumunsku, v letech 2001–2003 například jako finanční ředitel Ispat Europe dohlížel na restrukturalizaci a konsolidaci evropských závodů. Z osobní zkušenosti dobře zná i mimoevropské trhy – Indii, Indonésii či Kazachstán.

Čtěte také: Ostravské ocelárny vyhrotily spor o ceny