Cyril Svoboda: Chceme do vlády, ale nesmí ji podporovat komunisté

„Toto spojenectví by se však nesmělo opírat o otevřenou ani skrytou podporu KSČM,“ zdůrazňuje. Svoboda zároveň neskrývá, že získat ministerská křesla je pro lidovce důležité. „Politika je boj o moc,“ říká.

* E15: Kladete – podobně jako Strana zelených nebo Věci veřejné – velký důraz na boj s korupcí. Co konkrétně navrhujete?

Na rozdíl od oněch dvou stran jsme byli první, kdo s tímto tématem přišel. Náš soubor opatření pro potírání úplatkářství se vlastně kryje se současným vládním návrhem. Lišíme se pouze v institutu účinné lítosti a v zákazu akcií na majitele. Účinnou lítost si představujeme tak, že se některý z účastníků korupčního jednání přizná a pomůže daný případ rozkrýt. Pokud by pomohl viníky usvědčit, mohlo by to vést až k jeho beztrestnosti.

* E15: Ministr vnitra Martin Pecina s tímto záměrem příliš srozuměn není.

To je pravda. Jsme ale ochotni couvnout v otázce korunního svědka.

* E15: A co akcie na majitele, které umožňují utajit identitu akcionářů?

Někdo tvrdí, že prosazení zákazu je nereálné nebo že by to k ničemu nevedlo. Podle těchto názorů stačí, aby se do výběrových řízení mohly přihlásit pouze ty firmy, jejichž vlastnická struktura je dohledatelná. To je však málo. Snaha KDU-ČSL zakázat akcie na majitele je odůvodněna tím, že jakákoliv finanční transakce podléhá kontrole analytického útvaru ministerstva financí. Na kauze dnes už bývalého šéfa sněmovny Miloslava Vlčka je jasně vidět, že předat někomu milion korun v papírovém pytlíku je protizákonné. Nicméně předání akcií na majitele je neprokazatelné a nepřijde na to ani analytický útvar, který bojuje proti praní špinavých peněz.

* E15: Chcete také prosadit zákon o státní službě. Z jakého důvodu?

Musí začít platit co nejdříve. Tato služba není ani levicová a ani pravicová. Řady lidí ve státní službě si velmi vážím a vím, že potřebují jistotu. Jde o to, aby někteří z nich neměli bezesné noci a nemuseli říkat manželce: Dostal jsem za úkol něco, s čím nesouhlasím, musím to ale udělat, protože jinak bych byl vyhozen.

* E15: ODS varuje před konzervací řady neschopných úředníků.

To je grandiózní nesmysl. Chtějí snad tvrdit, že tento stát je v rukou neschopných hlupáků? Vždyť takové názory by pak vypovídaly o úrovni ministrů za ODS. Měli snad samé neschopné podřízené a nedokázali s tím nic udělat?

* E15: Opravdu jsou v celé státní správě jen samí schopní úředníci?

Mám zkušenosti třeba z úřadu vlády. Jeho zaměstnanci mají i dvě vysoké školy, umí několik jazyků. A nejsou to zlatokopové. Jejich životní standard nespočívá v tom, že létají tryskáči nebo se plaví v jachtách. Chtějí mít pouze elementární jistotu v podobě zákona o státní službě.

* E15: TOP 09 chce o dvacet procent snížit výdaje na státní správu. To znamená nesnižovat platy, ale řečeno slovy místopředsedy strany Miroslava Kalouska propustit neschopné úředníky. Ti ostatní by pak podle něj mohli dostat i přidáno.

Program TOP 09 je programem asociálního účetního.

* E15: ODS slibuje 170 tisíc nových pracovních míst, lidovci 150. Kde je chcete získat?

Jsou tři klíčové body. Každá dotace z Evropské unie je vázána na vytvoření efektivního pracovního místa. Neznamená to plný pracovní úvazek, může to být třeba i smlouva na zpracování projektu a podobně. Princip spočívá v tom, že žádná dotace nebude poskytnuta, pokud nevytvoří efektivní pracovní místo, pracovní uplatnění. Dále je třeba, aby se – až na výjimky, jako jsou nemocní nebo staří lidé – každý nezaměstnaný rekvalifikoval. Třeba tak, že si dodělá řidičský průkaz na nákladní automobil, zvládne počítačový program, doučí se cizí jazyk nebo se vyučí zedníkem. Do snahy uplatnit se na trhu práce musí investovat stát. Vycházíme z příkladu Dánska, kde je i v době ekonomické krize pětiprocentní nezaměstnanost. Konečně třetím bodem je výrazné zpružnění pracovně-právního prostředí.

* E15: Máte na mysli i výpověď ze zaměstnání bez udání důvodu?

To rozhodně ne. Musí být například sdílené pracovní poměry. Na rodičovské dovolené jsou manželka i manžel a je třeba jim umožnit, aby se v zaměstnání mohli střídat. Musí existovat větší flexibilita částečných úvazků. Důležité také je, aby byly peníze na startovací programy pro podnikatele. A nezbytná je funkční proexportní politika. Poslední opatření pracovně nazýváme „Hanácké týden“. V případě, že je zaměstnavatel vážně ohrožen a z objektivních důvodů musí propouštět, stát mu doplatí polovinu mezd za jeden až dva dny v týdnu. Zaměstnavatel pak doplatí čtvrtinu. To znamená, že lidé, kteří by museli odejít, dostanou tři čtvrtiny mzdy. Je pravda, že všichni trochu tratí, ale stát má jistotu, že udrží pracovní místa.

* E15: A jak jste dospěli k číslu 150 tisíc nových míst?

Naše propočty ukazují, že za dobu čtyř let toto číslo reálné je. Nechci soutěžit s ODS, která strana má lepší kalkulaci. Nicméně ODS spoléhá výhradně jen na to, že uvolní ruce soukromému sektoru a ten se pak už postará o vytvoření nových míst. My jsme přesvědčeni, že bez dotací – evropských i státních – to možné není. A na rozdíl od ODS také nevěříme na veřejně prospěšné práce. Zkuste se zeptat starostů. Pro ně je to zátěž, protože tyto práce musí organizovat a kontrolovat.

* E15: Jak si představujete podporu rodin s dětmi?

Určitě si nemyslíme, že v okamžiku zavedení nějakých daňových výhod se lidé rozhodnou mít děti. Tak to v životě nefunguje, lidé se pro založení rodiny rozhodují z jiných důvodů. Mám sedm sourozenců. Kdyby naši rodiče jen počítali, asi bych se nenarodil. Řádná výchova jednoho dítěte do šestadvaceti let stojí minimálně jeden a půl milionu korun. Proto je třeba zvýšit daňové odpisy na každé dítě. Zároveň ale nepočítáme s tím, že bychom dotovali líné rodiče. To určitě ne.

* E15: Jak si představujete podporu podnikání s důrazem na regiony?

Jen v operačním programu Podnikání a inovace je alokováno 93 miliard s tím, že vyčerpáno je pouze šestnáct. Tento proces je třeba maximálně urychlit. Jinak nám lidé z venkova odejdou.

* E15: S dotacemi máte jako bývalý ministr pro místní rozvoj zkušenosti. Nyní se hovoří o tom, aby se politické strany urychleně shodly na dalším postupu po roce 2013. Co navrhují lidovci?

Ještě jako ministr zahraničí jsem volal po tom, aby operačních programů nebylo tolik. Moje představa byla jeden, maximálně tři programy. Jenže každý ministr chtěl mít svůj pašalík, takže máme přes dvě desítky programů. Všechny komplikace při čerpání dotací jsou výhradně problémem Česka a jeho politické reprezentace. Evropská unie za to v žádném případě nemůže. To je stále potřeba zdůrazňovat. Pevně věřím, že v příštím plánovacím období tuto chybu nezopakujeme.

* E15: Nezkomplikoval čerpání dotací také váš bývalý předseda Jiří Čunek?

Myslím, že je v tom v zásadě nevinně. Problémy už začaly za exministra Pavla Němce. Chyba Jiřího Čunka byla v tom, že nezavelel hned po svém příchodu na ministerstvo a nedržel pevnou linii. Místo toho příliš dlouho tápal a váhal. Nicméně celé to už bylo rozvrtané před jeho příchodem.

* E15: Preference KDU-ČSL se pohybují kolem pětiprocentní hranice. Hovoří se o největším propadu v devadesátileté historii vaší strany. Kde vidíte hlavní důvody?

Nemá smysl zastírat, že jsme prošli velmi těžkým obdobím. Někteří lidé odešli do TOP 09. To určitě nebagatelizuji. Dokonce jsem si dlouho myslel, že situace opravdu vážná je. Potom jsem si ale prostudoval průzkumy veřejného mínění z roku 2006 a zjistil jsem, že to tehdy bylo stejné jako nyní. Preference se v té době také pohybovaly kolem pěti procent. Výjimkou byl výzkum Factum Invenio. Tato společnost nám přiřkla dokonce třináct procent. Volební výsledek pak byl 7,2 procenta. Z toho je zřejmé, že se nestrefil nikdo.

* E15: Dostanete se do sněmovny?

Nepochybuji o tom. I když zároveň netvrdím, že situace je jednoduchá. Můžeme částečně spoléhat na plovoucí elektorát ODS. Nyní mnoho lidí říká, že tuto stranu určitě volit nebude. Uvidíme. Bude záležet na tom, jak se nakonec rozhodnou váhaví voliči.

* E15: Nejvíce vám konkurují Top 09 a Věci veřejné. Souhlasíte?

Stále platí, že tradiční strany jsou zárukou, dávají jistotu. TOP 09 a Věci veřejné naopak představují jen nejistotu. Když vidím jejich kampaň, cena je srovnatelná s částkami, které vydávají velké strany. Kde tyto dvě menší strany vzaly tolik peněz? Největším rizikem je, že volba těchto stran znamená, že volíte jejich mecenáše. Ti pak přijdou a budou žádat protislužby, budou své peníze chtít zpět.

* E15: Říkáte, že máte stejné preference jako před čtyřmi roky. To znamená, že odchod části KDU-ČSL do TOP 09 vás nijak nezasáhl?

Ale samozřejmě, že nám ubírají voliče. Přicházejí k nám ale noví členové a sympatizanti. Počkejme si na volební výsledek. Oba dva tady můžeme jen věštit z křišťálové koule. A co já vím, třeba se těsně před volbami stane nějaký skandál, který může ještě zamíchat kartami.

* E15: Víte o nějakém?

Nevím. Ale vzpomeňte si na Kubiceho zprávu zveřejněnou těsně před volbami v roce 2006.

* E15: Další věcí, která vám asi dvakrát nehraje do karet, je změna hlavního volebního lídra ODS. Petr Nečas je věřící člověk, katolík.

Petr Nečas je slušný, korektní člověk. To určitě hraje roli. Nicméně on je jen a jen lídr. Co si řeknou lidé například v Praze? Přesvědčí je jen výměna lídra? Jsem hluboce přesvědčen o tom, že Mirek Topolánek nebyl hlavním problémem ODS. Možná byl příliš jadrný, abych to řekl slušně. Nicméně jeho výroky nestály daňového poplatníka ani korunu. Naopak působení Aleše Řebíčka na ministerstvu dopravy a Pavla Béma na pražském magistrátu stálo české poplatníky strašně moc peněz.

* E15: Kdo je nejpřirozenější koaliční partner vaší strany? Petr Nečas nebo Jiří Paroubek?

Rozeberu všechny tři možnosti, i když platí, že rozhodne volič. První variantou je koalice s ODS. Tam je nám nejpohodlněji, protože jsme v tomto případě sociálním partnerem. V takovém spojenectví nám to sluší. Jsme to my, kdo prosazuje zájmy středních vrstev a chudších lidí. S občanskými demokraty si budeme dobře rozumět i v otázkách kolem NATO, v důrazu na soukromé vlastnictví, v podpoře podnikání. S ČSSD je naopak vždy problém v onom euroatlantickém partnerství a v orientaci na západ od našich hranic. Na druhé straně si se sociální demokracií rozumím v evropských otázkách. Zároveň platí, že nemůžeme být levicovější než tato strana. Ať už to dopadne jakkoliv, jedno je jisté: v žádném případě se nebudeme účastnit takového projektu, který by se opíral o KSČM. A ani takový projekt nepodpoříme.

* E15: To znamená, že nepodpoříte ani vládu ČSSD s tichou podporou komunistů?

Přesně tak. A také jsme jediná strana, která otevřeně říká, že nebudeme ani ve vládě, která by se opírala o přeběhlíky. A ani takovou vládu nepodpoříme.

* E15: Jak si představujete boj s ekonomickou krizí kromě už zmíněného vytváření nových pracovních míst?

Chceme být odpovědným hospodářem. Odmítáme populistický styl, že všechny zachráníme tím, že budeme rozdávat chudým a zároveň zdaníme bohaté. To nevede k ničemu. S Jiřím Paroubkem se nemůžeme shodnout na plošném zrušení poplatků ve zdravotnictví. Neshodneme se na třináctých důchodech, to je nesmysl. Pokud bude ČSSD tyto věci nadále tvrdě prosazovat, jejich jediným možným partnerem jsou jen komunisté.

* E15: Souhlasíte s ODS a TOP 09, že pokud začne Jiří Paroubek realizovat své předvolební sliby, dopadneme jako Maďarsko nebo Řecko?

Určitě by se prohloubilo veřejné zadlužení.

* E15: A co progresivní zdanění?

Říkáme, že ano. Náš princip je ale takový, že nejprve se musí přestat krást ve velkém. Trváme na zdanění hazardu, což představuje pět a půl miliardy korun ročně. Chceme stanovit referenční ceny výběrových řízení, aby nebylo možné předražovat státní zakázky. Dále bychom sáhli na platy a benefity manažerů státních firem a samozřejmě i zákonodárců. Dohromady bychom dokázali podobnými návrhy získat do státního rozpočtu 27 miliard. Jinak řečeno, teprve až si vláda sáhne na dno, můžeme se bavit o daních. Ty ale rozhodně nechceme zvyšovat právnickým osobám, protože bychom podvázali podnikání. A pokud jde o spotřební daně, jsme pro zvýšení jen u alkoholu a cigaret. A zvyšovat DPH považujeme za absolutně krajní řešení. Spíš jsme proti.

* E15: Ještě se zeptám na možné varianty povolebního uspořádání. Co velká koalice? Petr Nečas ji kategoricky odmítá. Věříte mu?

Věřím. Může ale nastat situace, že odpor k velké koalici převálcují významní obchodníci. Je jasné, že firmy chtějí prostor pro svoje podnikání. A kdo jim něco takového umožní, toho budou podporovat. Nejhorší ovoce opoziční smlouvy není v tom, že přestaly střety a spory mezi levicí a pravicí. Toleranční patent ukázal, že ti, kteří stojí za politickými stranami, jsou schopni se dohodnout kdykoliv. Pokud chce Petr Nečas udržet ODS, velkou koalici neuzavře. Pro jeho stranu by to bylo velké ohrožení.

* E15: Co kdyby velká koalice fungovala jen dva roky, aby se politické síly dohodly na základních reformách?

Pokud by se na reformách dohodli lidé, co stojí za stranami, tak by je asi bylo možné uskutečnit. Dokážete si ale představit, jak se ODS a ČSSD dohodnou třeba na důchodové reformě? To by obě tyto strany musely rezignovat na své programy. Model Petra Nečase, který počítá s opt-outem, se diametrálně liší od představ Jiřího Paroubka. A i kdyby se nakrásně dohodly, čemuž vůbec nevěřím, výsledkem by byl kočkopes.

* E15: Vraťme se ještě k možným koalicím. Budete usilovat o získání ministerských postů?

Určitě. Smyslem politické soutěže je vládnout, a nikoliv jít do opozice. Žádná z velkých stran nesestaví jednobarevnou vládu.

* E15: A co kdyby se nakonec ODS a ČSSD přece jen dohodly na velké koalici s tím, že některé menší strany by se na takovém projektu podílely také?

Takzvaná duhová koalice je hloupé řešení. Každá menší strana by byla v takovém uskupení mouřenínem. Nyní je to patrné na překlenovací vládě, kde byla oním mouřenínem Strana zelených. Její předseda Ondřej Liška z tohoto svazku nedávno vycouval. Myslím, že pochopil docela pozdě, že jen kryl ODS a ČSSD záda. Nám to bylo jasné od samého začátku, a proto jsme se na vzniku vlády Jana Fischera odmítli podílet.

Cyril Svoboda (53)

Je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Do politiky vstoupil začátkem roku 1990 jako poradce premiéra. V letech 1992 až 1998 byl místopředsedou Legislativní rady vlády. V Tošovského vládě v roce 1998 byl ministrem vnitra. Ve své kariéře byl i ministrem zahraničních věcí, ministrem – šéfem Legislativní rady vlády – a ministrem pro místní rozvoj. Je šéfem KDU-ČSL, po pádu Topolánkovy vlády odvedl stranu do opozice. Hovoří anglicky, francouzsky, rusky a částečně švédsky. Je ženatý, má čtyři syny.

---

Čtěte také: Svoboda: Ekonomická krize je krizí mravní