Eduard Bláha: Zájem Čechů o lázně roste, ale ubývají cizinci

„Máme velké studie, jsou ale téměř dvacet let staré, a ty placené ze soukromých zdrojů se jim nevyrovnají. V této kategorii se české lázně nemohou rovnat německým,“ přiznává prezident Svazu léčebných lázní ČR Eduard Bláha.

* E15: Jak se tuzemské lázně vypořádaly s krizovým rokem, kdy hotely a mnohá odvětví cestovního ruchu hlásily pokles?

Pro lázeňství nebyl loňský rok špatný. Zájem Čechů o pobyty v lázních naopak rostl. Zda proto, že omezili cesty do zahraničí, nebo jsme vyvíjeli větší marketingovou aktivitu, na to nepanuje jednoznačný názor. Nicméně začaly opět stoupat hlavně pobyty pojištěnců. Loni a předloni jsme po dlouhé době vyjednali s pojišťovnami nárůst jednotkové ceny za den léčení. Když k tomu připočteme zvýšený počet pojištěnců, dostáváme se k dobrým ekonomickým výsledkům.

* E15: Na druhé straně opadal zájem cizinců. Čím si to vysvětlujete?

Vliv krize byl zřejmě významný. Hlavně v Německu ovlivňuje rozhodování už mediální obraz. Stačí, když se objeví varovné novinové titulky, a Němci začnou šetřit. Krize se odrazila i v příjezdech ruské klientely, zásadně zasaženy byly Karlovy Vary. Tam byl úbytek cizinců kolem třiceti procent. Přes osmdesát procent všech pobytů cizinců dělají lázně v Karlovarském kraji – Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Jáchymov, Františkovy Lázně. Hlavní skupina klientů pochází z postsovětských zemí. Arabská klientela je v kraji hlavně v Jáchymově a mimo něj ještě v Teplicích a v Darkově. Zachytil jsem informaci, že Teplice hlásily významný pokles.

* E15: Už před dvěma lety měly Teplice problémy s obsazením kapacit. Nenaznačuje současný úbytek zahraniční klientely dlouhodobější trend?

Obecně se důvody, proč cizinci méně jezdí, liší trh od trhu. Pro Němce přestáváme být cenově atraktivní a také opadá zájem lidí z bývalé NDR. Noví Němci už nedrží zvyklosti z dob RVHP, to už je všechno pryč. U ruské klientely se projevila devalvace rublu a krize smetla ceny surovin, na nichž byla ruská ekonomika postavená. Bariérou, která stále znesnadňuje příjezd Rusů, je vízová politika a administrace víz na ambasádách. U arabského světa jsou víza ještě větší problém než v Rusku. V případě jakéhokoli konfliktu kdekoli ve světě se vízová politika zpřísňuje, protože na lidi z arabského světa se pohlíží jako na potenciální teroristy. A také se jich dotkla devalvace dolaru.

Dlouhodobý úbytek arabské klientely se mohl podepsat na výsledcích Teplic. V Jáchymově jsme to nepocítili. Ale jen díky tomu, že jsme se nesoustředili na jednu arabskou destinaci, na Saúdskou Arábii, která byla ještě před pár lety absolutně majoritní. Včas jsme začali pracovat i na jiných trzích a doplňovali jsme úbytek hosty z Ománu a dalších zemí. Celkový výsledek lázní za loňský rok je ale určitě pozitivní, protože nárůst pobytů tuzemských pojištěnců s průměrnou délkou 21 dní dokáže určitě v pobytových dnech vyvážit chybějící cizince, kteří jezdí v průměru na 14 dnů. A musíte pro ně zajistit jazykově vybavený personál a většina přijíždí přes cestovní kanceláře čerpající nemalou provizi.

* E15: Překvapuje mě, že pojišťovny v době ekonomických problémů ochotně proplácely lázeňské pobyty.

* Pojištěnce vysílá lékař, pojišťovna návrh jen schvaluje. Podle mého názoru lékaři v minulosti lázně aktivně nenabízeli a spíš pacientům předepisovali léky. To, že počet pojištěnců klesal, bylo dáno společenskými změnami. Lidé neměli čas starat se o své zdraví a snažili se všechno řešit rychle – nejlépe koupit si bez konzultace s lékařem honem nějaké tabletky, které pomohou od všeho. Primárním zájmem pojišťovny je nespotřebovávat vysoké náklady. Pokud pojišťovně ve finále vyjde, že pacient po absolvování lázeňské kúry spotřeboval méně léků, tak co je levnější… A hlavně je to jediná péče, až na výjimky některých indikací a zásahů, kterou má pojišťovna právo předem schválit či zamítnout.

* E15: V kolika případech tak činí?

Zamítá v průměru tři procenta návrhů. O čem to svědčí? Buď je pojišťovna mírná, anebo lékaři píší návrhy zodpovědně jenom těm pacientům, kteří lázně potřebují. Nebo je indikační seznam, podle něhož se lázně předepisují, tak přísně nastaven, že není třeba návrhy škrtat.

* E15: Před pár lety se v Česku začaly rozmáhat evropské certifikáty. K čemu jsou užitečné?

Objevily se snahy certifikovat lázeňské služby a nespokojit se jen s certifikací hotelovou nebo s ISO. Evropský svaz lázní vytvořil certifikát pro léčebné lázeňství EuroSpa med. Cílem bylo vybudovat srovnatelné hodnocení všech zařízení v Evropě i přes nejednotnou legislativu. Česko je co do počtu certifikátů i umístění lázní v kvalitativním hodnocení vůbec nejúspěšnější zemí. Jako první získaly certifikát Lázně Bělohrad. Certifikaci si dělaly v podstatě na objednávku německé zdravotní pojišťovny, která už s nimi spolupracovala a chtěla srovnání, zda služby odpovídají německým standardům. Ale i u tohoto certifikátu dochází u mnohých k vystřízlivění. Ten, kdo podstupoval certifikaci jen kvůli smlouvě s německou pojišťovnou, zjistil, že to je předpoklad, a ne záruka smlouvy. Už vím o zařízeních, která certifikát neobnovují.

* E15: Lázně Jáchymov měly EuroSpa med jako jedny z prvních. Pokračujete v certifikaci?

Ano, nastavuje nám zrcadlo v celoevropském měřítku. Známe pořadí, v jakém jsme se v konkrétních činnostech umístili mezi všemi certifikovanými zařízeními. Víme, v čem ztrácíme a v čem jsme naopak na špičce.

* E15: Buďte konkrétnější. V čem jste výborní a kde vám Evropský svaz lázní naopak ukázal, že je třeba přidat?

Přesně vám to nedokážu říct, protože certifikát máme už třetí rok a naposledy jsme jej obnovovali před osmnácti měsíci. Není to certifikát na celé lázně, ale na jednotlivá komplexní zařízení. Radium Palace měl úplně jiné známkování než Curie a Běhounek. Všechna tři zařízení se ale umístila v evropské top ten a Radium Palace byl tehdy číslo tři. Další hodnocení nás čeká asi za měsíc, tak uvidíme.

* E15: A jak si vedou tuzemské lázně celkově?

Máme vysokou úroveň medicínské péče, lékaři individuálně připravují léčebné plány, jejich složení je objemnější, než bývá obvyklé. Z odborného hlediska jsme vycházeli všude dobře. Slabším místem jsou mezery v české legislativě, konkrétně v počtu potvrzení státních institucí o přírodních léčivých zdrojích. U nás to osvědčuje pouze Český inspektorát lázní. Evropský svaz lázní by chtěl kvalifikované studie univerzit a ministerstev, které by říkaly, jaký mají přírodní zdroje prokazatelný účinek. A to je v Česku velký problém, protože balneologické ústavy, jak je znají Němci, tady už řadu let nejsou. Máme velké studie, jsou ale téměř dvacet let staré, a ty placené ze soukromých zdrojů se jim nevyrovnají. V této kategorii se české lázně nemohou rovnat německým. Ale je to spíš o systému, než o kvalitě zařízení.

* E15: Podívejme se na Léčebné lázně Jáchymov. Loni jste, podobně jako další tuzemské lázně, zaznamenali dynamický nárůst pojištěnců. To je z hlediska naplnění kapacit určitě pozitivní. Nebo byste měli raději víc samoplátců?

Z pohledu ekonomického výsledku jsme spokojeni s nynějším poměrem. Ale z hlediska budoucnosti musíme cílit na další růst samoplátců, z nichž si chceme vychovat budoucí znalé pacienty, ochotné si uhradit i plnohodnotný léčebný pobyt, pokud by stát komplexní lázeňskou péči více reguloval.

* E15: Čím je chcete přitáhnout?

Loni jsme byli největším inzerentem v oboru, ale přesto vycházíme z faktu, že nejlepší jsou reference od spokojených zákazníků. Loni na podzim jsme otevřeli Aquacentrum Agricola. Kolem Jáchymova jsou lyžařská střediska, ale lyžaři tady nebydlí. Potřebovali jsme zde umístit nějaký magnet. V sezoně bylo akvacentrum plné, lyžaři tu ještě nebydleli, ale myslím, že to je otázka pár sezon.

* E15: Chcete fungovat jako penziony pro lyžaře?

V lázeňských domech máme v zimní sezoně volné kapacity. Vždyť jsou to dneska hotely se vším všudy. Máme produkt, ve kterém nabízíme jen ubytování nebo i balíček s procedurami, které jsou časované na odpoledne.

Eduard Bláha (39)

Vystudoval 1. lékařskou fakultu UK. První pracovní zkušenosti získal jako obchodní zástupce české pobočky světového distributora léků, společnosti Gehe, jejímž byl nakonec generálním ředitelem. V roce 2001 přijal nabídku Slovakofarmy restrukturalizovat a před fúzí s Léčivy prodat zadluženou dceřinou distribuční společnost ZP-Medica. Od roku 2002 je generálním ředitelem Léčebných lázní Jáchymov a prezidentem Svazu léčebných lázní ČR.

Čtěte také: Zájem Čechů o lázně rostl i v krizi