Ing. Magor: Tři sestry se živí koncerty, vše ostatní jsou třešničky na dortu

Hlavně díky jeho zásluze odehrají Tři sestry, v nichž hraje zároveň na baskytaru, ročně 65 až 95 solidně navštívených koncertů, získají stovky tisíc korun sponzorských peněz, anebo prodají merchandising přes vlastní internetový obchod Shopak.cz v řádech milionů korun. „I v dnešní době klesajících prodejů cédéček mají kapely možnosti, jak se dostat k posluchačům,“ vysvětluje Ing. Magor.

* E15: Ze všech koutů hudebního průmyslu se ozývá nářek, že se neprodávají cédéčka, trh se hroutí. Jak tato situace dopadla na Tři sestry?

V současné chvíli na to neumím jednoznačně odpovědět. Před měsícem a půl jsme vydali novou desku a zatím se nedá říci, že prodej splňuje naše představy. To ale může být způsobeno mnoha faktory, například načasováním. Desky, které nevyšly na předvánočním trhu, se neprodávají nárazově rychle. Dalším možným faktorem, který ale nemáme ověřen, je fakt, že ekonomická krize doléhá na spotřebu domácností trochu později, což se nám velmi mírně projevilo i na návštěvnosti jarních koncertů. Určitě se ale rozevřely nůžky mezi kapelami, jež sály naplňují pořád, a řekněme – – klubovými kapelami. V prodejích fyzických nosičů je to ještě markantnější. Interpretů ze širší špičky, jako třeba nás nebo Kabátů, se nějaký výrazný pokles prodejů nedotkl. Někdy je to i růst.

* E15: Vy jste již před lety uvedli, že každého CD Tří sester se prodá stabilně okolo 15 tisíc kusů. Platí tato situace stále?

Od roku 1999 prodáme každé desky stabilně 15 až 20 tisíc kusů.

* E15: Jak se vám těchto momentálně nadprůměrných čísel daří dosahovat? Máte stabilní posluchačskou základnu, nebo díky hojnému koncertování vždy někoho „přiberete“?

Je to obojí. Pořád existují lidé z naší generace, kteří jsou souputníci kapely. Mladší fanoušci si naši hudbu stáhnou a pak třeba řeknou, chci mít originál, originální booklet. Stále existují posluchači, kteří jsou ochotni za hudbu platit. Hudební průmysl udělal řadu chyb, cena 450 korun za české cédéčko v roce 2000 byl nesmysl. Současná úroveň cen za naše album – doporučená maloobchodní cena 299 korun – je optimální z hlediska návštěvníka koncertů, kde zaplatí přibližně stejnou částku za vstupenku.

* E15: Takže velkých kapel se krize hudebního průmyslu nedotkla?

Neřekl bych, že vůbec nedotkla. Situace je taková, že gramofirmy, potýkající se s nástupem internetu a digitálních médií, jsou na chvostu vývoje a pořád něco dohánějí. Vpředu jsou fanoušci, kteří vymýšlejí modely konzumace hudby. A pak je na kapelách a jejich managementech vymyslet model, jak se přiblížit k posluchačům, ale nedávat hudbu zadarmo. Což mi připadá jako nesmysl a dumping. Odmítám model, kdy je deska jen doplněk koncertu a zadarmo.

* E15: Václav Bláha z Divokýho Billa mi popisoval, že i při slušných prodejích jejich desek si každý z muzikantů odnesl okolo 20 tisíc korun ročně. Jsou u vás příjmy z desky podobně nízké?

Samozřejmě. Pokud se máme bavit o finálních honorářích, je to podobné. Vydávání desek pro nás není obživa. Ale to, co vytvoříme, bych nechtěl rozdávat jenom proto, aby lidé přišli na koncert.

* E15: S výjimkou jednoho úkroku k Reflex Records vydáváte u EMI. Dá se říci, že díky Třem sestrám a Orlíku je dřívější Monitor, nyní EMI, tam, kde je. Jak se vzhledem k momentální situaci v průmyslu změnil vztah EMI k vám a vás k EMI?

Prvních 40 tisíc prodaných nosičů desky Kovárna nám o Vánocích roku 1990 šéf EMI Vladimír Kočandrle vyplácel na sudu ve sklepě na pražské Kampě. V době počátků kapitalismu volné soutěže Monitor potřeboval akumulovat kapitál a interpreti nevěděli, o jaké honoráře si mají říci. Takže Monitor vydělával, postavil se na nohy a poté se prodal EMI. Podle toho se vyvíjel náš vztah i naše smluvní podmínky. Na začátku to bylo poměrně kruté, dnes jsme bráni za jakési rodinné stříbro. A podle toho vypadají i naše podmínky.

* E15: Co to znamená?

Máme model joint venture, EMI na jedné straně a firma Krakonošovo a Fanánek na straně druhé. Takže když chceme vydat nosič, obě strany se dohadují nejen o výši nákladů, ale i způsobu propagace.

* E15: Na kolik desek s EMI máte smlouvu?

V současné době máme dohodu vždy na jeden samostatný projekt.

* E15: V posledních dvou letech čím dál více umělců vydává desky vlastními silami (Wohnout, Vypsaná fiXa, Monkey Business). Neuvažujete o něčem podobném?

Uvažovali jsme o tom mnohokrát. Koneckonců v roce 2000 jsme k patnáctému výročí kapely vydali živý záznam z koncertu na Štvanici, máme vlastní internetový obchod, prodáváme merchandising. Ale je to trochu pohodlnost a je otázka, jak by dopadl prodej. Umíme vlastně vše, jen nemáme vlastní „kamennou“ distribuci. Ale z poslední desky Lázničky nám zbylo několik písní, které velmi pravděpodobně vydáme sami letos před Vánoci jako CD Co zbylo z Lázniček. Takže si to vyzkoušíme.

* E15: Jak se díváte na vydávání desek na digitální platformě T-Mobile, kde vydali desku Vypsaná fiXa, Wohnout, Horkýže Slíže?

T-music je model, který trh fyzických nosičů výrazně kazí. Může ale také nastartovat nový trend. T-Mobile je ovšem v současné době jediný hráč na trhu, který kapelám nabízí nějakou protihodnotu. Obdrží nahrávku a za to kapely dostanou tak masivní podporu na turné, že tomu málokterá odolá. Jenže i T-music si vybírá a Tři sestry pro něho nejsou žádaný mainstream, takže tuto situaci nemusíme řešit.

* E15: Kapela provozuje internetový obchod Shopak.cz, jenž vedle CD prodává i merchandising, lístky. Má z něho EMI nějaký příjem?

Ne, to je náš podnik. Od EMI si objednáme desky, i naše, a pak je prodáváme.

* E15: Jak moc důležitý je tento internetový obchod v celkových příjmech kapely?

Přes Shopak.cz prodáme 20 až 25 procent z celkových prodejů desky.

* E15: Které položky v Shopaku. cz se prodává nejvíce?

Trička. Nejúspěšnějšího modelu se prodá asi 2000 za rok.

* E15: Jsou pro vás příjmy z prodeje merchandisingu významnější než z prodeje desek?

Je to řádově srovnatelné, v milionech korun. Největší příjem máme z koncertování, ostatní je třešničkou na dortu.

* E15: Mimochodem, jako zvláštnost jste poslední desku Lázničky vydali i na vinylu. Prodal se již celý náklad 250 kusů?

EMI k tomu přidali dalších sto kusů LP. My těch 250 desek máme vyprodáno.

* E15: Vrací se tento nosič?

Určitě. Je to módní záležitost, ale kapely čím dál více nutí firmy, aby tyto omezené edice dělaly. Pro nás ty vinyly prodělečné nejsou, ale výrobní cena je hodně přes sto korun.

* E15: Jak velký je roční koncertní obrat Tří sester?

Jen v létě 2007 vás na turné vidělo okolo 34 tisíc diváků. Odhadl bych ho přes deset milionů korun. Čísla letního turné ale mohou trochu klamat. Na letní koncerty vezeme vlastní pódium, techniku, všechno, koncert stavíme na zelené louce. Takže pořadateli fakturujeme i tu techniku, která je zase zčásti dotována ze sponzorských peněz. Na jaře a na podzim jezdíme takzvaná turné pokory po nevytopených kulturácích, kde jsou návštěvnost, ceny vstupenek i honoráře pro kapelu úplně jiné.

* E15: Sestry jednu dobu směřovaly do hal, vypadalo to na aplikaci „kabátího“ přístupu – méně, zato větších koncertů. Toto období již skončilo?

Naše návštěvnost je velmi stabilní, což je dáno nadprůměrnou konzervativností fanoušků. Loňský průměr na koncert v rámci letního či zimního turné činil 1400 návštěvníků. U nás neplatí, že bychom z hal utíkali. V roce 2007 jsme si ale ověřili, že dělat po velkém letním ještě v zimě samostatné halové turné není dobré. Rozhodně dáváme přednost letnímu turné, kde jsou náklady v přijatelné relaci s tržbami. Nájem haly není nikdy pod 50 tisíc korun.

* E15: Spousta hudebníků tvrdí, že vybírat peníze od předkapel za účast na turné není košer. Tři sestry to podle mých informací dělají. Váš názor?

Ne, pozor. My od předkapel peníze nebereme, ale je pravda, že v předchozích letech jsme spřátelené kapely, které měly zájem o hraní s námi, slušně požádali, aby přivedly nějakého partnera. Což se dvakrát podařilo, poslední dva roky se to nedaří, protože je krize. Na naší spolupráci to nic nemění.

* E15: Za partnerství turné si Tři sestry říkají 500 tisíc (hlavní partner) až 1,4 milionu korun (generální partner). Jak těžké je sehnat takové sponzory?

Záleží na osobních vztazích a předchozí historii. Takže navzdory krizi pokračujeme s naším generálním partnerem Gambrinusem již několikátý rok. Vztahy máme výrazně nadstandardní i proto, že mají zájem prodávat pivo v našich hospodách. Máme pět pohostinských zařízení, jejichž roční výtoč je skoro 3000 hektolitrů. A to už je pro ně zajímavé. Jinak se noví partneři (nemám rád výraz „sponzoři“, protože za svoje peníze dostávají adekvátní plnění) shánějí velmi těžko, bez ohledu na krizi.

* E15: Je píseň Pilsner Urquell na Lázničkách součástí smlouvy s Plzeňskými pivovary?

Ne. Vůbec. Píseň Pilsner Urquell vznikla naprosto spontánně. Náš kytarista Zdeněk je velkým příznivcem plzeňského piva a Fanánkovi se opravdu udál ten příběh z písně. Ještě před vydáním jsme skladbu nabídli Plzeňskému Prazdroji k reklamnímu využití. Oni se nám k tomu dodneška nevyjádřili. Takže píseň vyšla a nedostali jsme za ni ani korunu. Současně ale vznikla myšlenka vytvořit píseň o Gambrinusu, která by zazněla na tradičním Pilsner Festu na konci srpna. Vytvořili jsme asi tři demo nahrávky, ale s pivovarem jsme se zásadně nedohodli na částce, za kterou by to oni využili pro určený rozsah reklamy.

* E15: Koho v branži považujete za úspěšného manažera?

Radka Havlíčka, který zastupuje Kabát. Jeho parta původně pro Kabáty dělala osvětlovače, on svým přirozeným talentem dokázal kapelu dotlačit k tomu, aby se zbavila předchozích managementů. Radek to dělá dobře, ale jinak než my. Jenom tam cítím jeden problém, jeho maximalismus může být na škodu samotným muzikantům, kteří si zahrají třeba jen jeden koncert ročně, zatímco Tři sestry kolem 70. Faktem ale je, že Kabát je jediná kapela, která může mít v Česku maximální požadavky na techniku nebo produkční zajištění.

Tomáš „Ing. Magor“ Doležal (45)

V roce 1988 vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT, obor ekonomika. V letech 1989–1997 pracoval jako referent a vedoucí oddělení v Podniku zahraničního obchodu. V roce 1999 spoluzakládal vlastní firmu Krakonošovo, v současné době je již jediným majitelem agentury zaštiťující všechny aktivity Tří sester a dalších interpretů (například Fanánek a Synové výčepu, E!E), provoz internetového obchodu Shopak. cz a pořádání festivalů Tři sestry open-air, Barvy léta Poděbrady nebo Keltská noc Harrachov. Spoluzakladatel řetězce Hostinců Na staré (Kovárně, Cihelně, Sokolovně) a dalších hostinských provozů. V roce 1985 rovněž spoluzakládal Tři sestry, které doposud odehrály na tisíc koncertů a prodaly okolo půl milionu nosičů.