Iva Milerová: Nejprodávanějším artiklem je Karel Gott

Vedle Gotta, Cimrmanů nebo Laďky Kozderkové se tak objeví světové hvězdy jako Madonna, Red Hot Chili Peppers nebo Linkin Park. Navíc má velké plány na vydávání českých interpretů. „Musíme jen najít obchodní model, který bude dlouhodobě udržitelný,“ uvedla šéfka Supraphonu Iva Milerová.

* E15: Stejně jako již několik let, i tento únor vydala IFPI další zprávu o pádu hudebního trhu. V roce 2009 jeho objem spadl z 555 na 490 milionů korun. Jak dopadlo loni hospodaření samotného Supraphonu?

Vedli jsme si velmi dobře. Supraphon zvýšil podíl na trhu o 2,3 procenta a v rámci domácího repertoáru se dokonce dostal na první příčku mezi firmami. Celkový obrat Supraphonu se v roce 2009 pohyboval řádově v hodnotě 140 milionů korun, což proti roku 2008 znamená jistý pokles. Tržby nám meziročně vzrostly v oblasti popu, naopak klesly příbalové aktivity. Tento trend očekáváme i v letošním roce. Hospodářský výsledek skončil plusovým znaménkem, nicméně proti předchozímu roku šlo o pokles.

* E15: Svým repertoárem se zaměřujete zejména na starší věkové skupiny posluchačů, které přece jen neumějí tolik stahovat z netu nebo přepalovat. Mají na vás tyto trendy přesto nějaký dopad?

Bohužel. Jistě, máme výhodu, že vydáváme hudbu pro střední a starší generaci. Tito lidé nejsou tak zasaženi novými technologiemi a stále jsou zvyklí chodit do obchodu a platit za duševní vlastnictví. Je ale jen otázka času, kdy se i tito lidé posunou do digitální sféry.

* E15: Dokážete od toho běžného poklesu způsobeného stahováním z netu nějak oddělit dopad ekonomické krize? Kupovali si lidé kvůli šetření méně hudby?

Necítím, že by dopad celkové ekonomické krize na naši „soukromou“ krizi hudebního průmyslu byl dalším velkým faktorem klesajícího trhu.

* E15: Supraphon má na českém trhu zvláštní postavení: jeho hlavní devizou je archiv. Loni jste svůj podíl zvýšili ze 13 na 15,3 procenta. Znamená to, že zájem o retro a klasiku v Česku v roce 2009 vzrostl?

Ano, dá se to z toho trochu usuzovat. I když žádný průzkum jsme si nedělali. Na trhu se znovu objevují žvýkačka Pedro, nápoj Vinea, je možné, že se Supraphon s tímto trendem trochu svezl.

* E15: Který váš artikl je stabilně nejprodávanější? Gott, nyní po smrti i Matuška?

Pokud bychom sečetli všechny nosiče, které jsme loni vydali Karlu Gottovi, je to samozřejmě on. V oblasti příbalů vede Waldemar Matuška, který loni prodal 187 tisíc kusů DVD Sbohem Lásko a 92 tisíc kusů DVD Buď pořád se mnou.

* E15: Když vaši firmu v září 2008 kupovali noví majitelé, jeden z nich, Miloš Petana, se nechal slyšet, že se firma více zaměří na nové české interprety. Zatím to však není moc vidět, možná Imodium. Naopak jedna z mála viditelných českých kapel ve vaší stáji, Rybičky 48, od vás odešla. Jak je to s vašimi plány na vydávání tuzemských skupin?

Zájem určitě máme. To, co vyslovil Miloš Petana, se velmi shoduje s tím, co bych ráda realizovala i já. Na druhé straně prosazování jakéhokoli nového jména za současných podmínek na trhu je velmi rizikovou záležitostí. Ve firmě velmi diskutujeme možnosti nového byznysového modelu, který bychom spolu s interprety mohli nastavit. Prostředí je ale velmi nejisté, průmysl je v krizi, digitální sféra nefunguje tak, jak bychom si představovali.

* E15: Jak by nový model mohl vypadat? Vsadíte na agenturu, jako například Sony Music se Silver Sound, nebo na model Indies Records, u kterých si část kapel platí vydání desky sama?

To, co dělá Sony, je jednou součástí toho, kam se ubírají naše myšlenky. Náš model by ale měl být trochu komplexnější.

* E15: Řada velkých kapel si začala své desky vydávat vlastními silami. Jsme svědkem definitivní přeměny klasických gramofirem na distribuční společnosti, popřípadě koncertní agentury?

Druhy spolupráce s umělci se budou velmi diverzifikovat. Již se to děje. Etablovaným umělcům se nabízejí nové obchodní modely, mohou sami podstoupit risk a financovat vlastní nahrávku. Na druhé straně, proč ne? Je to jeden ze způsobů, jak se k vydávání hudby postavit. Pořád tady ale bude velká škála umělců, kteří budou potřebovat částečnou nebo stoprocentní pomoc. Ti začínající určitě.

* E15: Pokud nějaké začínající kapely budou. Ostatní firmy z takzvané big four, EMI, Sony, Universal a Warner Music, již na skautskou činnost, tedy vyhledávání talentů, v podstatě rezignovaly. Leda, že by si kapely zaplatily vydání samy.

Ano, taková je současná situace. Supraphon nemůže být výjimkou. Osobně bych velmi ráda vydávala jednoho umělce za druhým, ale úkol číslo jedna je udržet firmu naživu a finanční stabilita.

* E15: Jednou z cest, jak se vyrovnat s krizí, byly právě příbaly. Kupříkladu za prvních pět měsíců 2008 jste dosáhli tržeb přes 78 milionů korun, z toho 57 milionů jenom v příbalech. Skutečně byl tento distribuční kanál takto dominantní?

Ano, v roce 2008 byl celkový vrchol tohoto trhu. Co se týče Supraphonu, v tomto roce byly učiněny dohody s jistým odběratelem, který odebral opravdu velké množství příbalů bez možnosti vrácení.

* E15: Máte na mysli firmu Prague Promotion, vůči které jste měli pohledávky skoro 25 milionů korun?

Ano. Nakonec jsme přistoupili na přijetí neprodaných příbalů.

* E15: Jaká je situace v příbalech nyní?

Velmi, velmi klesající. Za první dva měsíce 2010 hudební příbaly klesly v meziročním srovnání z 22,8 milionu korun na 8,2 milionu.

* E15: Takže kapitola příbaly končí?

Nevím, zda končí definitivně. Určitě to ale nebude tak rentabilní činnost jako doposud.

* E15: Supraphon od 1. dubna začne distribuovat repertoár Warner Music. Pro vaši firmu je to zcela nová zkušenost prodávat zahraniční hvězdy jako Red Hot Chilli Peppers, Madonna, Green Day, Jay-Z, Linkin Park nebo Enya. Jak se Supraphon kvůli tomu promění?

Do společnosti přijdou tři lidé z bývalé české pobočky Warner Music. Mimo tento krok k nám ještě předtím v únoru z Warner Music přišel Libor Holeček na pozici šéfa obchodního a finančního oddělení Supraphonu. Spolu se mnou je tedy v Supraphonu celkem velké know-how pro práci s katalogem Warner Music.

* E15: Zmínila jste, že jste Warner Music dříve šéfovala. Hrála tato skutečnost roli v rozhodování světové centrály Warner Music, komu svůj repertoár v Česku svěřit?

To se musíte zeptat jich, nevím. Věřím, že to nebyl minus. Z Warner jsem odcházela na základě nabídky, kterou jsem dostala od spolumajitele Supraphonu Zdeňka Kozáka. Odcházela jsem ve vší korektnosti.

* E15: Supraphon má na českém trhu pověst přezaměstnané firmy, momentálně u vás pracuje 25 lidí. Budete snižovat stavy zaměstnanců?

Nejsem člověk, který by na základě předchozích představ a dojmů přestavěl firmu od základů. Je pravda, že se mně zvenčí také zdálo, že Supraphon má na dnešní dobu mnoho zaměstnanců. Je však třeba si uvědomit, že to, co pobočky nadnárodních firem dostávají od centrály jako hotový polotovar, musíme my tvořit vlastními silami. Zajišťujeme digitalizaci katalogu, dohody s interprety, tvorbu bookletu, dohody s fotografy, obhospodařování exportů… Je to úplně jiná píseň. My sami jsme celosvětová centrála, která musí vytvářet veškerý obsah, strategie a materiály. Tím neříkám, že nepřijde jistá optimalizace a zefektivnění práce.

* E15: Narážel jsem na to, že většinu tržeb Supraphonu generuje redakce popu Karla Deniše. Ta má dva zaměstnance.

To je pravda. Nesmíte ale zapomenout, že oni jsou ti, kteří mají projekty na starosti a jsou odpovědní za to, aby vznikla nějaká koncepce. Kolem sebe ale potřebují a mají podpůrný servis typu nasmlouvání umělců, fotografů, výtvarníků…

* E15: Trochu se vrátím k těm českým kapelám. Čeští Warneři měli smlouvu s několika českými skupinami a interprety, například Tata Bojs nebo Yvonne Sanchez. O koho z nich budete mít zájem?

Oni jsou v současné době vázáni smlouvou s Warner Music Czech Republic. Tato pobočka k 1. dubnu nekončí jako instituce, zavírání firmy je dlouhodobý proces. Smlouvy s českými inteprety je věc, která se nyní řeší. My bychom zájem měli. Tyto kapely ale mají smlouvu s jiným subjektem, to v současnosti my nemůžeme ovlivnit.

* E15: Česká vydavatelství se s několikaletým zpožděním rozhoupala k digitální distribuci. Loni však v Česku na rozdíl od zbytku světa došlo k propadu digitálních prodejů z 29 na 21 milionů korun. Jak si to vysvětlujete?

Má to několik příčin. V číslech za rok 2008 byl započítán jednorázový efekt, zhruba sedm až osm milionů korun ze streamingu na YouTube. com. Za druhé, v Česku bohužel neexistuje internetový obchod s hudbou, který by stoprocentně vyhovoval lidem. Za třetí, prodej donedávna oblíbených ringtónů nyní klesá, víceméně kolabuje. Uživatelé místo toho raději používají celé MP3.

* E15: Jak se díváte na snahy kolegů o dohodu s internetovými providery připojení, kteří by se s gramofirmami dělili o část tržeb?

Je to naprosto správná strategie, protože v současnosti je obsah zábavního, zejména hudebního průmyslu používán jako jistý marketingový nástroj k tomu, aby si lidé koupili ADSL připojení. Hovory s providery probíhají hlavně na evropské úrovni, částečně i lokálně.

* E15: Jednou z cest pro prodej hudby je spolupráce s komerčními firmami, jako je Nokia, nebo mobilními operátory T-Mobile, Vodafone. Máte uzavřeny nějaké podobné smlouvy?

Máme dohodu s T-Mobilem a s Telefónikou. V této věci jsme velmi otevření. V momentě, kdy budeme mít plně zdigitalizován náš katalog, jsme ochotni ho pustit jakýmkoli směrem.

* E15: Universal Music před několika dny ohlásili testování nových cen na americkém trhu, kde by jejich běžná CD měla stát deset dolarů a méně, to je pod 190 korun. Bude se hýbat s cenami CD i v Č esku, je tu nějaký prostor?

Prostor je tu vždy. Ale oběma směry. Pokud uděláme šestatřiceticédéčkový boxset Karla Gotta, jehož booklet má podobu malé knížky, je prostě nutné zohlednit výrobní cenu a množství vykonané práce. Podle mého názoru bylo v Česku uděláno v oblasti ceny CD celkem hodně. Supraphon například teď sníží ceny warnerovských titulů v průměru o 20 procent, což není málo. Opravdu jsme s cenami velmi nízko, vždy ale existuje nebezpečí, že ne všichni obchodníci jsou tak flexibilní, aby slevy promítli do finálních cen.

* E15: Proč jsou vlastně ceny zahraničních CD na českém trhu tak vysoké? Stojí 400 až 500 korun, tedy přes 21 dolarů. To je v porovnání s cenami v USA dost. Levněji se dá nakoupit i přes internet, a to včetně poštovného…

Ceny zahraničních CD už z velké části tak vysoké nejsou, v průměru se cena pohybuje mezi 350 a 450 korunami. Nicméně velkoobchodní, ceníková cena je nastavena na globální úrovni. Problém je ten, že zákazníkovi neprodáváme přímo, nýbrž přes obchod, který má určité náklady, musí platit prostory, elektřinu, zaměstnance. Jde také o množství objednaných a hlavně prodaných kusů. Jsme prostě malá země, tedy se zde prodává menší množství nosičů a od toho se odvíjí většina cenových rozdílů. Konkurencí zásilkových služeb ve světě je globalizace a velká výzva pro lokální internetové obchody s hudbou, aby nabídli lepší služby než zahraniční. Proto jsem ráda, že Supraphon je mateřská firma, která obsah vytváří tady.

Iva Milerová (38)

V roce 1992 začala kariéru v hudebním vydavatelství BMG Ariola. V roce 1995 přešla do konkurenční Warner Music, kde postupně vystřídala funkce label manager, manažerky pro východní Evropu ve vídeňské pobočce, marketingové ředitelky a ředitelky (2004 až 2009). Loni v září přešla na šéfovskou funkci do Supraphonu.