Jan Fischer: S kritikou se vyrovnám
Bojuje s politiky, vyjednává s odbory a snaží se zbývající tři měsíce v čele vlády využít k dokončení některých nedodělků. Například uklidnit situaci v české vědě. Kritiku za ústup před odbory, kvůli novele rušící zdanění zaměstnaneckých benefitů, si nepřipouští. „Necítím, že bych udělal nějaké ústupky. Bylo to racionální rozhodnutí,“ řekl deníku E15 premiér Jan Fischer.
* E15: Jste druhá úřednická vláda v historii Česka. Za první republiky byly tři a ta třetí generála Syrového podepsala Mnichovskou dohodu. Domníváte se, že by se k institutu úřednické vlády mělo ještě sahat?
Je určitě krajním řešením. Ani Ústava České republiky pojem úřednická vláda nezná. Do normálně fungující demokracie patří vlády, které vzniknou jako výsledek rozhodnutí veřejnosti, jež projeví ve volbách. Nyní je to opravdu výjimečná situace, troufnu si říct, že i svou délkou.
* E15: Do jaké míry se naplnila očekávání, se kterými jste šel do druhého funkčního období?
Vždy jsem si myslel, že v mém věku mne již nic nepřekvapí. Ve světě politiky je člověk překvapován každý den. Způsoby interakcí, modely chování, způsoby komunikace, zvraty názorů a jejich přeměny. Ale už jsem schopný s tím kalkulovat. Mé první očekávání bylo, že to druhé období bude podstatně obtížnější než to první. Bylo by mnohem pohodlnější, kdybychom od začátku věděli, že tady budeme rok. Jinak se plánuje období jednoho roku a jinak pět a pak sedm měsíců. V prvním období jsme nepočítali s řadou věcí, kterým jsme museli čelit. Nebyla žádná očekávání od vlády, nikdo se do ní neprojektoval, byl to přechodný, velmi krátký projekt. Situace se výrazně změnila a také se změnil postoj politiků. Iluzí je myslet si, že máme podporu všech, kteří nám na jaře dali důvěru.
Z článku
* E15: Proti vaší vládě se vznesla silná vlna kritiky. Vnímáte to jako součást předvolebního boje?
Nebudu se vracet k vystoupením některých, kteří pro vládu také zvedli ruku, a dnes vidíte míru kritiky hraničící s averzí vůči vládě. Nyní, tři měsíce před volbami, můžeme někomu začít překážet a někteří politici se vůči vládě mohou skvěle kriticky vymezovat. To je něco, co musím očekávat a formovat podle toho chování kabinetu i své osobní. Ale nestěžuji si. Za prvé není komu, za druhé jsem to čekal. Takže proměna postojů politických stran mě nezaskočila. Nečekám žádné supervlídné zacházení. Naopak veřejnost si na působení vlády zřejmě zvykla a někdy do ní projektuje očekávání, která ani nelze splnit. Totéž možná platí ze strany médií. Takže já počítám se silnou kritikou a jsem schopen se s tím vyrovnat. Nejsem z porcelánu, ale tím neříkám, že jsem loutka. Mě opravdu neřídí ani sekretariáty, ani odbory, neřídí mě ani uhlobaroni.
* E15: Nejsilnějším kritikem vlády je Martin Bursík. Podle něj podléháte tlaku uhelné lobby. Firmy jako Czech Coal, ČEZ či PPF mají v české společnosti obrovský vliv. Traduje se, že po nástupu nového premiéra vždy Petr Kellner či Martin Roman volají a objednávají se k audienci. Setkal jste se někdy s šéfem ČEZ či majitelem PPF?
Jsem možná exot, ale nesešel jsem se ani s majitelem PPF, ani se šéfem ČEZ. Ani s majitelem firmy Czech Coal.
* E15: Jaký očekáváte tříměsíční závěr svého mandátu?
Bude zde velmi turbulentní, vznětlivé, nekompromisní prostředí a intenzivní kampaň. Někdy s tendencí půjčit si vládu jako fackovacího panáka.
* E15: Jaké máte ambice do konce vašeho mandátu?
Chceme některé věci dotáhnout. Pokročit v pracích na reformě vědy a výzkumu, máme ambici udělat novou nominaci rady pro výzkum a inovace. Zkultivovat a zefektivnit její činnost, ve vědecké oblasti je třeba uklidnit atmosféru. To jsou věci, na kterých budeme chvíli pracovat. Pokračují expertní práce na důchodové reformě. Ale bude potřeba, aby se vlády s politickým mandátem těch věcí ujaly velmi razantně. V této zemi jsou agendy, které přesahují čtyřleté období.
* E15: Chcete posílit vliv členů dozorčích rad. Podle mých informací jste zvažoval i vznik jakési superdozorčí rady, která by navrhovala členy jednotlivých dozorčích rad. Vznikne takový systém?
Ne, buďme při zemi. Jednu dozorčí radu jsme museli rekonfigurovat za pochodu, a to poměrně razantně, když jsme čelili problému privatizace ČSA. To nás přivedlo k metodickým myšlenkám. Myslím si, že na jaře bychom měli mít výsledek analýzy efektivnosti působení dozorčích rad a přiměřenosti jejich obsazení, kterou připravuje ministerstvo financí. Nepovede to k nějakému dramatickému osobnímu přestavování dozorčích rad, ale spíše k návodu, na jakých principech by dozorčí rady měly být sestavovány. Chce to více odbornosti, méně politiky.
* E15: Snažíte se rovněž přivřít penězovod miliard, které tečou z eráru soukromým firmám. Jak to chcete udělat?
Je potřeba udělat to v určitých krocích. Nenaslouchám těm někdy laciným tezím, že všechno musí být systémové. Slovo systémové mi někdy nahrazuje slovo žádné. Každý krok je dobrý a první krok je určitě lepší než žádný.
* E15: Spočítali jsme, že v průběhu funkčního období vaší vlády ministerstva vypsala tendry za 30 miliard korun.
Tam jsou určitě započítané i zakázky vypisované municipalitami…
* E15: Ne, to jsou pouze výběrová řízení vypsaná ministerstvy vaší vlády.
Většinu výdajů ministerstev naplánovala již předchozí vláda. Tady vidíte, jakou to potřebuje obezřetnost. Tím neříkám, že se tok zakázek má zastavit, to ani nejde, ale jde o to, abychom snižovali korupční potenciál. A nejde jen o něj. Je také důležité, aby peníze neunikaly tím, že jsou nastavené podmínky, které blokují konkurenční prostředí. Například že jsou natrvalo zavrtané firmy, které mají rozdělené državy podle rezortů. To je zejména oblast informačních technologií. Někdy je to chráněno tak masivně autorskými právy, že máte pocit, že konkurence už se nekoná.
* E15: Ani vaše vláda se však nevyhnula pochybným výběrovým řízením. Když pominu tendry netedry vypsané ministerstvem financí na sanaci ekologických zátěží, tak například ministerstvo spravedlnosti kupuje 1260 tiskáren a nabízí za ně 160 milionů korun. To je téměř 130 tisíc za jednu tiskárnu…
Nechci hodnotit, jak je to na ministerstvu spravedlnosti, ale mohu uvést příklad. Když jsem se vrátil do Českého statistického úřadu na pozici šéfa, tak jsem měl podepsat výběrové řízení na nové počítače. A ke každému z nich měla být tiskárna. Rok předtím jsem strávil v byznysu na manažerské pozici, měl jsem například k používání auto, ale takový luxus, jako tiskárnu ve vlastní kanceláři, jsem opravdu neměl. Jen ilustruji, jakými hloupostmi mohou peníze unikat.
* E15: Co se s tím dá dělat?
Prvním krokem je to, co jsme udělali u hodnotících komisí. O zakázkách nad půl miliardy korun musejí rozhodovat pouze prověření lidé. U prověrky na stupeň důvěrné se prověřují majetek a finanční transakce, což má velký smysl. Postupně chceme, aby všichni lidé v komisích měli takovou prověrku. A aby se to týkalo i zakázek, které jsou v rukou ministrů, tedy těch nadlimitních nad 300 milionů korun. Druhý krok, ale ten už vyžaduje i legislativní opatření. Zakázky musejí být naprosto průhledné. Pokud pro to není nějaký závažný důvod, tak do zakázky musí být od začátku vidět. Některé výmluvy, schovávání se za obchodní tajemství, to mi nepřipadá vhodné. To jsou kroky na dlouhé cestě, ale povedou ke snížení korupčního potenciálu.
* E15: Takže cílem je dostat pod kontrolu lidi, kteří nabídky posuzují?
U nadlimitních zakázek to není jen o komisích. Pokud kterýkoli z ministrů dospěje k závěru, že bude zadávat zakázku bez výběrového řízení, tak o tom musí informovat vládu a sdělit jí důvody. I u zakázek, kde bude vypisovat výběrové řízení, musí vysvětlit, proč ji vypisuje. Vláda ho musí trošku týrat, musí ji přesvědčit, že to dává smysl. V prostoru malých zakázek lotosové květy kvetou, jsem si toho vědom, a nejsem tomu rád. Je nutné, aby jednotliví manažeři ve státní správě měli vyšší zodpovědnost. Je lepší jim lépe zaplatit, ale měli by mít vyšší zodpovědnost. Také za to, kolik je v jednotlivých rezortech lidí, jestli by jich tam nemohlo být náhodou méně. Musejí být zainteresovaní, aby takové úvahy vůbec vedli.
* E15: Vaší hlavní březnovou agendou bude protlačit sněmovnou patnáct zákonů, na kterých jste se s politiky dohodl, že je nutné je přijmout. Která z předloh je nejdůležitější?
Jsou to nekonfliktní zákony. Dal jsem při vyjednávání se sněmovnou najevo několik priorit. Jednou z nich je nyní tak sledovaná novela zákona o DPH, jsou tam i dvě poslanecké předlohy, ale hlavní priorita je samozřejmě fotovoltaika (snížení výkupních cen od solárních elektráren – pozn. red.). Kdyby tato úprava nebyla přijata, tak by se jednalo o razantní preferenci jednoho zdroje. A vedlo by to k tomu, že perspektivně, a ne za dlouhou dobu, výrazně zdraží elektřina pro koncové spotřebitele. Jsou to hrozivé kvantifikace. Dnes je hrozivý i nasmlouvaný výkon, a to je technologický problém, analýzy hovoří jasně. Od začátku to bylo chybně nastavené. Je to obrovské poučení, proto je to v řadě zákonů, které by měly být schváleny, číslo jedna.
* E15: Proč pokračujete s masivními výdaji do infrastruktury?
Deklarovali jsme dvě priority, vzdělání a věda a dopravní infrastruktura. Nároky, se kterými pan ministr dopravy loni přišel, byly obrovské, naprosto neuvěřitelné. Dohodli jsme se nakonec na tom, že objem prostředků zůstal na loňské úrovni. Tahle země nemá dobudovanou páteřní infrastrukturu. Problém je, že se v minulosti strašně rozestavělo. Čelili jsme argumentu, že se nedá nic dělat, musíme to dostavět. Volili jsme rozložení priorit. Stát začal tlumit prostředky, které jdou do infrastruktury už za Topolánkovy vlády, ale tempo rozestavěnosti nových staveb si šlo svou cestou a bylo neúnosné.
* E15: Nyní čelíte nátlaku odborů kvůli zdanění zaměstnaneckých benefitů. Proč jste odborům nakonec ustoupili?
Dostal jsem ten požadavek na začátku února na jednání tripartity. Unisono. Hrozby stávkou byly reálné. Z jednání s odbory jsem odcházel s přesvědčením, že jsou ochotné a schopné stávku zorganizovat. Nejen několikahodinovou, ale i 24hodinovou. Stávky chutnají. Takže já to nevidím jako ústupek, ale jako usnadnění cesty. Přinést to do sněmovny a tam nechat rozhodnout. Neeskalovat celý problém. Vláda měla jedinou možnost, jak to udělat, a to v režimu legislativní nouze. Bylo to racionální rozhodnutí.
* E15: Čekají vás poslední tři měsíce ve funkci. Co budete dělat potom? Nedočkáme se vás například jako premiéra vlády velké koalice?
V čele eventuální velké koalice bude někdo, kdo vzejde z voleb. Svého rozhodnutí, že jsem do toho šel, nelituji. Je to úžasná, naprosto ničím nenahraditelná zkušenost. Ale do politiky nepůjdu. Zamířím někam do odborného působení.
* E15: Říká se, že politika člověka pohltí…
Podle toho jaká politika, ta současná česká nikoli. I když někdy jsme strašně frustrovaní. Občas odůvodněně, ale někdy mě až děsí ten převažující černý totálně frustrovaný tón. Chce to větší odstup.
Jan Fischer (59)
Kromě toho, že téměř rok vede českou vládu, je stále předsedou Českého statistického úřadu. Vystudoval obor statistika a ekonometrie na pražské VŠE, po studiích nastoupil do statistického úřadu. Od září 2000 pracoval jako ředitel oddělení produkce společnosti Taylor Nelson Sofres Factum a od března roku 2002 až do svého jmenování předsedou Českého statistického úřadu v dubnu 2003 byl vedoucím výzkumných pracovišť Fakulty informatiky a statistiky VŠE.







Copyright © 2007-2012 Mladá fronta a.s. Technické dotazy směřujte