Jiří Kejval: Sport dává státu mnohem víc peněz, než od něj dostává

* E15: Co byl pro vás největší zážitek ve Vancouveru?

Bylo to oblečení. Poprvé v životě jsen na něj byl opravdu pyšný. Naše reprezentační oblečení bylo jedno z tisíce. Stalo se mi v Pekingu, že jsem přišel na letišti k někomu, kdo měl stejné tričko. Říkám mu: Ahoj. A on to byl Nor. Červenomodrobílou barvu má hodně výprav – kromě nás ještě Slováci, Britové, Holanďani, Norové nebo Rusové. Tentokrát jsme byli originální. Měli jsme z toho sice strach, protože s adidasem jsme spolupracovali dlouho, ale opravdu se to povedlo.

* E15: Neobáváte se toho, že po úspěchu této kolekce jste si postavili laťku pro Londýn příliš vysoko?

Trošku ano. Odezní radost z úspěchu a teď už přemýšlíte, co dál. Jak ten úspěch překonat. Ale jsem přesvědčen, že Alpine Pro přijde opět s něčím originálním.

* E15: Český tým získal ve Vancouveru šest medailí. Byly vynaložené finance na přípravu dobře zhodnoceny?

Teď asi narážíte na pana Topolánka, jak hodnotil minulou olympiádu. Rád bych se vyvaroval srovnávání peněz a medailí. Sport má jiný rozměr. Pořád dostávám otázky, zda když budeme mít úspěch, dostaneme víc peněz. Tak to není. Máme dlouhodobé smlouvy. Kdyby si Martina Sáblíková zlomila nohu a Lukáš Bauer onemocněl a měli bychom třeba jen jednu medaili, bavili bychom se o neúspěchu. Ale přesto bychom získali od partnerů stejně peněz. Sportovní úspěchy se odrážejí ve vztazích se sponzory v dlouhodobém horizontu. Takže říkám, že peníze byly vynaloženy dobře.

* E15: U sportovců platí, že pokud uspějí na olympiádě, získají nové sponzory a lepší smlouvy. V případě ČOV to nefunguje?

Z dlouhodobého hlediska to tak funguje i u nás. Když budeme úspěšní, je naše pozice při vyjednávání lepší. Většinu kontraktů podepisujeme na čtyři nebo na osm let. Když budeme po Londýně podepisovat smlouvy na další období a budeme tam úspěšní, samozřejmě v součtu s Vancouverem bude naše pozice lepší, než kdybychom nepřivezli žádnou medaili.

* E15: O české úspěchy se na olympiádě postarali sportovci, kteří zvolili individuální přípravu, ať už Martina Sáblíková, nebo Šárka Záhrobská. Je to náhoda, nebo tady neexistuje systém efektivní přípravy?

To jsou dva velké příběhy, jak u Martiny, tak u Šárky. Je to námět na román. Ale nefungující systém je vidět hlavně u kolektivních sportů. Na letní olympiádu v Pekingu se kvalifikoval jen jediný letní kolektiv, basketbalistky. A v zimě máme hokej, ten je u nás národní sport. Je zde vidět, že zlatá generace odchází a mladíci nejsou zdaleka tak kvalitní, aby je mohli nahradit. Fotbal i hokej stojí na lidech, kteří začínali v osmdesátých nebo na začátku devadesátých let, kdy tady fungoval nějaký systém. Neobhajuji ho, ale nějak fungoval. Chápu, že se přeskupily priority, ale sport se v průběhu devadesátých let dostal na periferii zájmu, a to i politického. Jsme ale rádi, že se o tomto problému konečně začalo diskutovat, že je financování sportu jedním z předvolebních témat. Protože situace je absolutně kritická. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se rodilo čím dál méně dětí, kolem roku 2002 se to obrátilo, ale peněz na podporu sportu je stále méně. Tyto děti jsou nyní ve věku, kdy mají začít sportovat. Zanedlouho zveřejníme číslo, kolik peněz šlo loni do sportu. Již nyní víme, že to bylo rekordně nejméně.

* E15: Proč by měl stát investovat zrovna do sportu?

Nedávno vyšla v Americe studie, která uvádí, že jeden dolar investovaný do sportu ušetří čtyři dolary investované do zdravotnictví. Sport je i prevencí před drogovou problematikou, na kterou se radikálně výdaje zvýšily. My bohužel řešíme až následky, nezabýváme se prevencí. Neříkám, že sport vyřeší všechny problémy týkající se drog, ale určitě pomůže. Chceme vylepšit společenskou poptávku po řešení této problematiky. Sport je také vynikající reklamou. Například v deníku New York Times se v devadesáti procentech případů, ve kterých zmiňují ČR a Prahu, jedná o sportovní témata. Sport je nejefektivnější PR kanál, který stát může mít. To dokazuje i sledovanost olympiády, na kterou se dívají tři miliardy diváků.

* E15: Jak chcete dosáhnout zlepšení situace?

Před rokem ministerstvo školství vypracovalo analýzu financování sportu. Zjistili jsme, že podpora sportu ze státního rozpočtu setrvale klesá, nyní se bavíme o pouhých 0,26 procenta. Sport objektivně formou daní odvádí do rozpočtu více, než z něho dostane. Dalším krokem bylo vypracování koncepce podpory sportu, na které se společně s ministerstvem podílelo i sportovní prostředí. Koncepce, pokud se ji podaří prosadit, by měla zásadně zlepšit postavení sportu a zlepšit jeho dostupnost pro širokou veřejnost. Není klíčové investovat v současné době do stadionů, ale do mládeže a především do trenérů.

* E15: Máme dost těchto lidí?

Před patnácti dvaceti lety jich bylo hodně, nevidím důvod, proč by jich nyní mělo být méně. Ale někdo je musí zaplatit. Za pět tisíc měsíčně to nikdo dělat nebude.

* E15: Měl by stát dotovat jednotlivá sportovní odvětví podle jejich úspěšnosti?

Je důležité podporovat sport bez rozdílu a nikoho nediskriminovat. Není však možné dávat všem stejně, to pak nebude mít nikdo nic. Takže úspěšnost je třeba brát v potaz. Když se podíváme za hranice, Rakousko preferuje zimní sporty, hlavně lyžování. Dokonce ani fenomén jako fotbal tam nemá takovou podporu. Podobné je to i ve Velké Británii. Tam si určili pět olympijských sportů, které podporují. A v těch jsou úspěšní. A to by se mělo udělat i u nás. Ale obávám se, že tady se k tomu asi nedospěje.

* E15: Měla by se v Česku postavit hala pro rychlobruslení?

Měli bychom si ujasnit priority. Pokud se rozhodneme, že budeme podporovat rychlobruslení, potřebujeme halu. Pokud ne, je nám hala k ničemu. V rámci koncepce, kterou jsme připravili s ministerstvem školství, uvažujeme o národních sportovních střediscích, která by sdružovala více sportovních odvětví. A v rámci toho by mohl být vybudován i rychlobruslařský ovál. Zázemí by zde našlo více sportů. Sportovní centra mohou být řešením. Sportovní stavby musejí mít ekonomickou logiku, na druhé straně bychom je měli vnímat jako investice do infrastruktury a nepočítat vždy s tím, že musejí být ziskové.

* E15: Je v českém prostředí možné, aby se jednotlivé svazy domluvily?

Je to bezpodmínečně nutné. Na druhé straně každý svaz bojuje logicky za svůj sport, takže to nebude jednoduché.

zvětšit Jiří Kejval, ČOV Autor: E15 Eduard Erben, zavřít

* E15: Jak moc chybí ČOV peníze od Sazky?

Jako minoritní dvouprocentní akcionář nejsme na příjmech ze Sazky závislí. Ale pro jiné sportovní subjekty to může být existenční problém.

* E15: Co se dá udělat proto, aby Sazka platila, jak má?

Sazka jako taková není problém. Vždyť generuje miliardu zisku ročně. Akorát že předtím prostředky získávaly svazy, teď se z nich platí hala. ČSTV si výstavbu haly odhlasoval. My jako veslařský svaz jsme byli mimochodem proti, protože jsme nechápali, proč bychom z našich peněz měli za několik miliard platit hokejovou halu. Že nakonec hala nestála tolik, kolik se tvrdilo, je věc jiná. Na druhé straně, metropole velikosti Prahy potřebuje multifunkční arénu, to je základní infrastrukturní stavba, stejně jako dálnice či městský obchvat. Praha je jeden z nejbohatších regionů v EU. Je raritou, že se stát či město na výstavbě haly nepodílely.

* E15: V rozpočtu ČOV jste počítali se schodkem. Podařilo se vám ho snížit, nebo dokonce dorovnat?

Pro rok 2010 jsme v rozpočtu počítali se schodkem přibližně 3,5 milionu korun. Obdrželi jsme však tři splátky od Sazky, se kterými jsme nekalkulovali. To dělá přes dva miliony korun. Osobně věřím, že naše hospodaření bude vyrovnané.

* E15: Po svém zvolení do funkce místopředsedy ČOV jste chtěl zlepšit marketing a přiblížit olympijské hnutí lidem. První akcí byla olympijská kolekce, kterou si mohli koupit i fanoušci. Co chystáte dál?

Poslední olympiády byly daleko od Čech. Peking i Vancouver. Teď se blíží Londýn, kde podle neoficiálních odhadů žije sedmdesát tisíc Čechů. I od Čech je to kousek. Letadlem jste tam do dvou hodin. Připravujeme rozsáhlý projekt s přísnou ekonomickou logikou, který pracovně nazýváme Česká olympijská sezona. Zapojíme partnery českého olympijského týmu, známe osobnosti a samozřejmě naše sportovce. Komunikujeme i s vybranými dopravci, aby byla obslužnost co nejdostupnější. Budeme prezentovat Českou republiku, zároveň budeme maximálně otevření pro české fanoušky. Koncept připravujeme již nyní. S komunikací začneme v roce 2011. Spolupracujeme samozřejmě s vládou, s vybranými ministerstvy.

* E15: Chcete oslovit české kapely?

Určitě. Dovedu si představit, že by v Londýně koncertoval například Kryštof. Líbilo by se mi, kdyby hrály Tři sestry v době, kdy bude házet Bára Špotáková. A že by Lou Fanánek závod komentoval. Možností je celá řada.

* E15: Máte už představu, kolik by taková akce stála?

Náklady na provoz Českého domu ve Vancouveru dosáhly sedmdesát milionů korun. Stát se na výdajích nijak nepodílel. Příjmy byly ve stejné výši. V Londýně bude české centrum otevřené pro fanoušky a koncept bude velkolepější. Náklady tedy budou vyšší. Věříme však, že rozpočet bude opět vyrovnaný.

Jiří Kejval (42)

Absolvoval Stavební fakultu ČVUT. V roce 1991 založil se spolužákem společnost Techo, která vyráběla kancelářské doplňky. O dva roky později začala firma vyrábět kancelářský nábytek a kompletně vybavovat interiéry. Nyní je lídrem tuzemského trhu. Techo otevřelo brzy své pobočky v zahraničí. Působí na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a Velké Británii. Kejval také založil veřejně prospěšnou společnost Prostor, která podporuje českou architekturu, design a interiér. V minulosti byl závodním veslařem, od roku 1996 je prezidentem Českého veslařského svazu. V roce 2005 se stal členem výkonného výboru Českého olympijského výboru. V lednových volbách v roce 2009 byl zvolen místopředsedou ČOV pro ekonomiku. Za svou činnost v ČOV nepobírá žádný plat. Je ženatý a má tři děti.