Jiří Tuvora: Česká spořitelna do řízení OP Prostějov nezasahovala

13.5.2010 7:59   |  
Sdílet

Rozhovor Krizový manažer bez pravomocí. Asi tak by se dalo zhodnotit působení Jiřího Tuvory v čele Oděvního podniku Prostějov. Tradičního českého textilního výrobce, který nakonec skončil v konkurzu. „Věřitelé nakonec restrukturalizovat podnik vlastně nechtěli,“ říká Tuvora. V Prostějově končí 30. června.

* E15: Dostanete odstupné?

Dříve nebo později ano. Ale můj plat byl oproti bývalým šéfům firmy zhruba poloviční. Takže i odstupné bude nižší.

* E15: Kolik byl váš měsíční plat?

Nemám problém částku sdělit. Něco přes sto tisíc korun.

* E15: Vaše působení jako krizového manažera v OP Prostějov končí. Proč se vám nepodařilo podnik zachránit?

Když jsem do firmy v loňském listopadu nastoupil, bylo mým úkolem provést rozsáhlou restrukturalizaci a následně reorganizaci podniku. Manévrovací prostor krizového týmu ale byl postupně výrazně omezován, a to ze strany věřitelů, soudu a pak i věřitelského výboru. Například bankovní věřitelé museli schvalovat všechny nutné prodeje majetku v pořizovací hodnotě nad 100 tisíc korun, takže se firma i přes naše návrhy nepotřebného majetku nezbavila, a nezískala tak potřebné prostředky pro svůj provoz. Věřitelé tak de facto od původně zamýšlené restrukturalizace ustoupili, povolili jen prodej drobného majetku. Ze strany soudu jsme zase byli omezeni v provozních transakcích částkou 300 tisíc korun na jednoho dodavatele či odběratele měsíčně. Jen těžko pak můžete firmu zachránit, když máte takto svázané ruce. Uškodila i záměrná dezinformace bankovních věřitelů ze strany jednoho bývalého vysoce postaveného manažera OP, že podnik je již vytunelován a veškeré zařízení je za branou závodu. Na základě toho banky nepodpořily odložení splácení jistiny úvěru a následně ani předinsolvenční moratorium.

* E15: Jaký byl váš původní plán záchrany?

Jednoduchý. Zbavit se budov, strojů, areálů, které nepřinášely podniku nic, a zaměřit se na produkty s nejvyšší přidanou hodnotou. Získat peníze na udržení provozu, protože každým dnem hodnota nevyrábějícího majetku rychle klesá. Zájemců bylo dost.

* E15: Kdo restrukturalizaci nejvíce odmítal a proč?

Určitě Textil Invest. Je to jeden z věřitelů, firma zabývající se spekulacemi s pohledávkami. O jeho záměrech ale já spekulovat nebudu. Pro restrukturalizaci neměli také pochopení lidé ze starého managementu, používali staré zaběhlé postupy a také stojí za úniky informací. I v této věci jsem neměl kompetence k personálním změnám.

* E15: Jednatel Textil Investu Jiří Karásek vás obviňuje, že vaším úkolem bylo pod taktovkou akcionářů připravit vyvedení co možná největšího množství majetku z OP na třetí osoby, vyvedení zakázek, přetáhnutí klíčových lidí z výroby a okopírování know-how. To vše pro někoho ze zahraničí…

Za mého působení v Prostějově se nic takového nedělo. Podle indicií z auditů k tomu ale docházelo v minulosti, již od okamžiku privatizace firmy, a to za značného přispění majoritního akcionáře. K nepodloženým obviněním ze strany Textil Investu se nehodlám dále vyjadřovat, a to třeba z důvodu chabých znalostí pana Karáska, a je pod moji úroveň jeho odborné znemožňování v médiích.

* E15: Další kroky největšího věřitele, České spořitelny, zřejmě výrazně ovlivní pokračování konkurzu. Jaký vývoj tipujete?

Hlavní otázkou je, jak dlouho Česká spořitelna vydrží odolávat tlaku na prodej svých pohledávek pod cenou. Tlak na ni se pravděpodobně bude zvyšovat, podle mého názoru si spořitelna svou pozici nyní bude hájit velmi tvrdě.

* E15: Soudce vyřadil Českou spořitelnu z bankovního syndikátu věřitelů, čímž vyvolal rozporuplné reakce. Byl to pozitivní krok?

Česká spořitelna nikdy, alespoň za mého působení, aktivně nezasahovala do řízení firmy. To, co je jí zazlíváno, je takzvaný promptní monitoring, jenž je standardním nástrojem všech bank a nelze jej brát za formu ovládání úvěrového podniku. Tento krok soudce vyvolá snahu o novelu insolvenčního zákona. Na jedné straně to může donutit banky řešit krizi úvěrovaných podniků dříve a mimo úpadkovou cestu, na druhé straně může vést k výraznému zdražení úvěrů a jejich horší dostupnosti podnikového sektoru. Další otázkou je, zda podniky s obratem nad jednu miliardu korun má soudit samosoudce nebo senát, a to platí i o osobě insolvenčního správce.

* E15: Co má v současnosti v podniku největší hodnotu?

Určitě pozemek v Prostějově, na kterém podle územního plánu může například vyrůst teplárna či elektrárna. Pak zaměstnanci, kterým jsme při jejich odchodu alespoň pomáhali v komunikaci s úřady, aby to v těchto těžkých chvílích měli co nejjednodušší. S lidmi souvisí sice zastaralý, ale kvalitní systém zpracování zakázky na platformě SAP. Problémem ale je, že se do něj v posledních letech neinvestovalo, takže se konkurence dostala trochu dopředu.

* E15: A co značka?

Ta má hodnotu pouze v rámci podniku. Mimo něj na ni banky nepůjčí.

* E15: V jakém stavu firma nyní je?

Podnik předáváme v očištěném stavu se zakázkami minimálně na dva měsíce, které naplní kapacity více než na 100 procent. Naše působení asi nejlépe zhodnotí zaměstnanci, myslím tím šičky, uklízečky, techniky. Lidé z bývalého a vlastně i současného managementu budou spíše negativní, protože jsme po nich chtěli práci. Důležité také je, že se nám především garancemi podařilo stabilizovat rozpadající se síť sběrných míst objednávek na výrobu obleků v západní Evropě. Kvůli prodlužování doby dodání a růstu zmetkovosti se jejich počet před půl rokem snížil na pět tisíc měsíčně. Dnes je to už přes sedm tisíc. Negativní věcí je pro mě chování insolvenčního správce a týmu lidí, které si najal. Jsou totiž úzce spojeni s bývalým managementem, který podnik do krize dostal. Volají mi klienti i dodavatelé, co se to děje, že s nimi nikdo nekomunikuje, a když ano, tak velmi neprofesionálně.

* E15: Co budete dělat dále?

OP je pro mě uzavřenou kapitolou. Když si někdo usmyslí „vytunelovat“ konkurz, tak to bude dělat všemi dostupnými prostředky. S tím celý náš tým počítal. V současné době mám již několik nabídek, jsem krizový manažer, a když se podíváte na stav českého průmyslu, tak pro nás je tu práce dost.

Jiří Tuvora (35)

Absolvoval podnikovou ekonomiku na Technické univerzitě v Liberci, kde také získal doktorát. V minulosti působil jako makléř banky ABN AMRO, projektový manažer skupiny PPF v několika zemích bývalého Sovětského svazu či jako finanční ředitel firmy COFET. Od listopadu 2009 je šéfem Oděvního podniku Prostějov. Má licenci odhadce nemovitostí a makléřskou licenci.

Autor článku: Tomáš Kňourek

Čtěte také

MD a MŽP se dohodla na modernizaci dálnice D1

MD a MŽP se dohodla na modernizaci dálnice D1

Zahájení generální opravy dálnice D1 mezi Prahou a Brnem by už nemělo nic bránit. Ministerstva dopravy a životního prostředí dnes podepsala generální dohodu o podmínkách… více

Komentáře

Další weby mladé fronty