Kari Häyrinen: Bez inovací nebudeme mít peníze na důchody

„Snažíme se předvídat to, co zatím není zřejmé. V tu chvíli ještě nemáme stoprocentní jistotu, že vývoj skutečně půjde tímto směrem,“ říká Kari Häyrinen, šéf agentury Finpro, která radí finským vývozcům.

* E15: Vaše agentura hraje důležitou roli ve finském modelu inovací, který se stává inspirací i pro Česko. Také zde ale zaznívá silně liberální názor, že stát by neměl v ekonomice nijak zasahovat. Má se stát vůbec inovacemi zabývat?

S inovacemi musejí přicházet samy podniky. Vláda a veřejný sektor by ale měly umožnit to, že se inovace vůbec budou moci uskutečnit. Tím, že poskytnou kvalitní vzdělávací systém nebo finanční systém pro inovace. Finsko je malá země a také finské firmy jsou velmi malé ve srovnání s konkurencí ve světové ekonomice. Určité zapojení vlády je tedy nutné.

* E15: Jde také o strategické plánování?

I to je možné, ale ve Finsku jsme žádný velký vládní plán neměli. Jednotlivá odvětví se musela rozvinout víceméně sama. Některá tradiční odvětví, jako například lesnický průmysl, byla v centru pozornosti, protože jsme chtěli udržet naše dovednosti v tomto odvětví a také pracovní místa. Ale jinak bychom podle mého názoru měli soustředit vládní podporu na to, abychom v určitých oblastech dosáhli určitých znalostí a dovedností. Jde o to, abychom se v některých odvětvích stali dobře známými ve světě.

* E15: Jaká je role vaší agentury? Snažíte se zjišťovat, jaké jsou globální trendy?

To je určitě jedna z rolí pro Finpro, zatímco další agentury poskytují finance či jinou pomoc. Finpro je skutečně známé tím, že ukazuje finským společnostem a celému finskému inovačnímu ekosystému příležitosti na globálních trzích, aby jich mohly dostatečně rychle a aktivně využít. Snažíme se přitom předvídat to, co zatím není zcela zřejmé. V tu chvíli ještě nemáte stoprocentní jistotu, že vývoj skutečně půjde tímto směrem.

* E15: Jak to funguje v praxi? Přicházíte za společnostmi a říkáte jim, co se rodí za globální trendy? Nebo vás spíše firmy žádají o radu?

O něco více je případů, kdy se nás společnosti ptají, jak vstoupit na určitý trh. Už se tedy rozhodly, že to je pro ně příležitost. Finpro ale přebírá aktivnější roli, snaží se reagovat na různé signály a analyzuje, zda jde o potenciální trend. Potom upozorňuje firmy, že by se mohla rýsovat určitá příležitost – prostřednictvím seminářů nebo jiných setkání, na nichž je možné naše poznatky poskytnout širšímu spektru společností. Finpro se také může obrátit na jednotlivou firmu – tady by se mohla rýsovat příležitost, nechcete abychom vám ji více prostudovali, pomohli při jejím zachycení?

* E15: Stává se, že objevíte globální trend, ale zjistíte, že na finské straně není potenciál pro jeho využití? Třeba proto, že v té určité oblasti Finsko nemá tradici výroby či poskytování služeb?

Ano, to se stává. Ale třeba před třemi lety Finpro na základě expertizy dospělo k závěru, že by se Finsko mělo více zaměřit právě na odvětví služeb. Finsko přitom ve světě není příliš známé službami. Finpro nicméně začalo aktivně vyhledávat ta odvětví služeb, na něž by se mohly finské společnosti zaměřit a něčeho v nich dosáhnout. Nejde o to, mít určitý produkt a jít s ním na trh. Dobrým příkladem může být papírenská společnost, která zjistila, že může využít svých dovedností třeba i při výrobě koberců, a dokonce přitom využít své zařízení. Chceme fungovat jako katalyzátor, který umožní identifikovat nové příležitosti.

* E15: Četl jsem, že s finskými firmami spolupracujete i v pozdější fázi – když už na zahraničních trzích delší dobu působí. Je to tak?

Ano. Pokud tam mají firmy stagnující byznys, radíme jim, co by měly udělat, že by se možná měly zaměřit na určitý nový trh, novou službu nebo nový byznysový koncept. Snažíme se s těmito společnostmi spolupracovat na strategické úrovni, chceme poskytnout naši expertizu. Lidé v agentuře Finpro mají zpravidla dlouholetou zkušenost z mezinárodního byznysu, soukromých firem. Snažíme se být byznysovým partnerem. Jsme veřejně-soukromá organizace.

* E15: Považujete se tedy za poradenskou společnost, nebo spíše státní agenturu?

Jsme státní agentura, která funguje poradenským způsobem. Oficiálně jsme registrováni jako soukromá asociace, ale dvě třetiny našeho rozpočtu jdou přímo z vládního rozpočtu. Máme více než pět set přidružených členů, mezi nimiž jsou především soukromé společnosti nebo asociace soukromého sektoru jako Federace finského průmyslu.

* E15: Chcete zvyšovat podíl soukromého financování?

Ne za každou cenu. Za naše služby účtujeme proto, že pak všichni mají větší odpovědnost za výsledek. Když dostáváte fakturu, musíte si dvakrát rozmyslet, co od nás chcete. Když jsme v minulosti spoléhali pouze na veřejné zdroje, dostávali jsme všechny možné druhy otázek a jako státní úředníci jsme samozřejmě řekli – dobrá, prověříme to, i když víme, že to bude mít nulový efekt. Museli jsme dělat věci, které nikam nevedly, ale tím jsme naše kapacity využívali špatným způsobem. Dnes máme jistotu, že naše kapacity využíváme správně.

* E15: Co říkáte tomu, že řada českých ekonomů vidí Finsko jako příklad, jak dělat inovace? Myslíte, že jste fakt tak dobří?

Je samozřejmě příjemné to slyšet. Myslím, že jsme skutečně za minulých pětadvacet let dosáhli řady úspěšných příběhů. Časy se ale mění a je otázkou, zda bychom dnes měli podléhat takovému tomu tlaku nových technologií. Finpro se chce vydat jinou cestou – inovace by měly být více taženy poptávkou, uživatelem. Nemusí to být tak, že vynalezneme produkt a pak se snažíme najít trh. I když i v tom jsme pořád úspěšní.

* E15: Jaké jsou podle vás slabiny vašeho modelu?

V oblasti inovací máme ve Finsku pořád dost institucí. Pro menší firmu to občas může být matoucí – na jaké dveře má zaklepat jako na první? Máme regionální, vládní i polovládní agentury. Podle jedné nedávné studie je zvláště financování pro malé a střední podniky příliš komplikované.

* E15: Dobrá image Finska je založena na příběhu jedné společnosti – firmy Nokia. Myslíte si, že malé a střední podniky jsou schopny zopakovat úspěšný příběh této firmy?

V některých sektorech jsme už vytvořili slušnou konkurenční výhodu. Určitě mezi ně patří vzdělávání, vzdělávací technologie, vzdělávací systémy. Pak máme řadu společností, které jsou úspěšné na mezinárodních trzích. Samozřejmě, že mobilní komunikace je pořád důležitá. Ale rostoucími odvětvími jsou energetika a životní prostředí.

Finsko je jedním z lídrů v oblasti čistých technologií a energetické účinnosti. Tím, že naše země leží na severu a máme drsné klimatické podmínky, je u nás energetická účinnost horkým tématem minimálně od sedmdesátých let. Také čistá voda je jednou z oblastí, se kterou má Finsko dlouholetou zkušenost. A čistá voda se dnes ve světě stává jednou ze vzácných surovin.

* E15: Na příklad Finska poukazují v Česku ti, kteří tvrdí, že i my bychom se měli zaměřit spíše na aplikovaný výzkum, nikoli na ten základní v Akademii věd. Jak je to ve skutečnosti – je pro vás základní výzkum důležitý?

Je. Pokud chceme v určitých sektorech nalákat ty nejlepší mozky ze světa, musíme mít velmi dobrý základní výzkum. V základním výzkumu vytváříte základní dovednosti, bez toho neudržíte konkurenční výhodu v ničem. A pokud nejste ve svém oboru nejlepší, vedoucí pozice na trhu obsadí větší země, větší společnosti.

* E15: Ale to, že se zaměřujete více na aplikovaný výzkum, platí?

Ano, jednou z finských vlastností je, že jsme takoví hledači řešení. Spíše se snažíme něco aplikovat, efektivně vyřešit problém. Byli jsme schopni žít v drsné přírodě, lidé se díky tomu stávali inovativními. Nyní Finsko dělá změny ve svém univerzitním systému, univerzity by se měly více financovat ze soukromých zdrojů. To by snad mohlo mít vliv na rozvoj hlubšího základního výzkumu.

* E15: Jste zemí, která je silně orientována na export, podobně jako Česko. Kvůli tomu ale Finsko také silněji zasáhla krize. Není teď vaše orientace na vývoz zpochybněna?

Jsem stále přesvědčen, že když je domácí trh tak malý jako ten náš, musíme exportovat, pokud chceme udržet náš sociální systém. Také musíme lépe vyvážit poměr mezi exportem na tradiční exportní trhy a rozvojové trhy. Kdybychom se již dříve více zaměřili na rostoucí ekonomiky, byli bychom na tom i v době krize lépe. Myslím, že Česko je na tom stejně – máte vysoký podíl exportu do Německa, my musíme lépe vyvážit naše tradiční trhy jako Švédsko, Německo, Spojené království, Spojené státy a také Rusko. Ekonomiky jako Indie a Čína přitom rostou tempem pět až deset procent, investuje se tam stále více. Letos otvíráme také tři nové kanceláře v Africe. Finské společnosti by mohly získat určitý náskok, Afrika byla v plusových číslech i během krize.

* E15: Ruský trh je pro vás stále důležitý?

Ano. Ve Finsku je hodně malých a středních firem, které podnikají v oblasti strojírenství a jsou hodně zaměřeny na ruský trh. Pravděpodobně by nešly nikam jinam. Pro některé společnosti je to vlastně domácí trh – dělají přeshraniční byznys s Ruskem třeba dvacet třicet let.

* E15: Jednou z možností je tedy čínský trh. Ale potíž je v tom, že z Číny mnohem více dovážíme, než tam vyvážíme. Platí to i pro finský obchod s Čínou?

To platí. Ale jednou věcí je negativní obchodní bilance, druhou věcí to, že z Číny se do Finska dováží hodně dílů včetně třeba komponentů do mobilních telefonů a podobně. Část importu tedy v konečném důsledku nekončí ve Finsku, ale je reexportována. Takže statistika nevypovídá o všem.

* E15: Pokud vím, chcete s Čínou rozvíjet spolupráci také v oblasti inovací…

Chceme spíše porozumět tomu, jakým směrem se tam bude ubírat inovační systém. Cílem je vytvořit vazby mezi finským inovačním systémem a tím čínským, mezi institucemi a univerzitami. Slovo aliance by možná bylo příliš silné, ale je přirozené, že také Finsko chce profitovat z toho, co v Číně dělají. Pokud jde o financování inovací, začínají se Číňané dotahovat na úroveň Spojených států a Evropy včetně Německa – zatím nikoli v přepočtu na jednoho obyvatele, ale pokud jde o celkový objem. Chceme vědět, jestli i my můžeme něco nabídnout.

* E15: Co si myslíte o snaze Evropské unie posílit své inovační schopnosti? Má její strategie 2020 nějaký význam?

My Finové jsme známí tím, že neděláme věci podle učebnic. To se ale nemusí týkat jenom nás. Snad bychom mohli v Evropě spojit síly, ale když se na to podíváme z globálního hlediska, je jasné, že největší konkurence Finska nepřichází z Číny. Přichází ze zemí Evropské unie. Máme podobnou nabídku produktů, evropské podniky fungují podobně. Evropané si spíše konkurují navzájem.

* E15: Proč jste se rozhodl přejít ze soukromého sektoru do polostátní agentury?

Je mimořádně motivující, když se snažíte napomoci tomu, aby vaše země obstála ve světové konkurenci. Před dvaceti lety jsme se horko těžko potýkali s rozpadem Sovětského svazu, dvacet procent našeho exportu zmizelo přes noc. Byli jsme v situaci národního nouzového stavu. Ale to bylo náhlé. Teď máme kontinuální nouzový stav v Evropě, což rychle zjistíme, když se podíváme na údaje o hospodářském růstu či stárnutí populace. Pokud chce naše společnost zajistit dost peněz pro důchodce, musíme se starat o konkurenční schopnost našich odvětví. Bude to náročné, ale jinak se dostaneme do situace, ve které jsou některé země už dnes. Ne všechny státy mohou být turistickými trháky. Takže myslím, že dělám hodnotnou práci nejen pro finské firmy, ale také pro společnost a ekonomiku jako takovou.

Kari Häyrinen (51)

Šéfem exportní agentury Finpro v Helsinkách je od letošního března, předtím byl výkonným viceprezidentem. Zároveň předsedá radě finsko–čínského inovačního centra FinChi. Asijské trhy zná velmi dobře i z dřívějšího angažmá v soukromém sektoru. Do roku 2007 působil na různých manažerských postech v soukromých firmách Perlos, Elcoteq Electronics a Fiskars. Také byl ředitelem společnosti rizikového kapitálu Start Fund of Kera.