Lubor Žalman: Banky se začaly smrskávat, lidé nemají zájem o služby

* E15: Jak se Raiffeisenbank loni dařilo?

Loňský výsledek byl rekordní, zvýšili jsme zisk. Nicméně, když jsme před rokem a půl plánovali, mysleli jsme si, že dopadne ještě lépe. Realita je ale taková, jaká je, a jsme rádi za to, co máme. Letošní rok bude ještě horší.

* E15: V čem to bylo horší proti předpokladům, jaký ukazatel se loni nejvíce zhoršil?

Věděli jsme, že budeme mít značné náklady z titulu nesplácení úvěrů, ale co jsme podcenili, byl pokles poptávky po bankovních produktech.

* E15: Úvěrových?

Nejen. V depozitech jsme rostli, ale prodej, otvírání nových účtů, investice do fondů… Lidé dnes nechtějí měnit banku, neinvestují, nepůjčují si. Podniky totéž. Takže tak, jako se všechna ostatní odvětví potýkají se sníženou poptávkou, v bankovnictví je to přesně totéž. Ale já nepláču, stále říkám, že je to návrat do normálu. Předchozí roky byly abnormální, tehdy jsme uvěřili, že to bude napořád. Napořád to ale bude takové, jaké to je teď. Nebudeme růst o 35 procent ročně, budeme rádi za pětiprocentní růst.

* E15: Kvůli čemu to bude letos ještě horší?

V loňském roce se ještě projevil boom roku 2008. V zisku banky se rok odrazí naplno až v následujícím roce, takže dobrý výsledek loňského roku je z větší části dozvukem prosperity, která tady byla. Naopak v roce 2010 s sebou potáhneme to, co jsme zažili v roce 2009. Mluvím hlavně o propadu poptávky po úvěrech a snížení marží v bankovním sektoru, daném bezprecedentně nízkou úrovní úrokových sazeb.

* E15: Očekáváte pro letošek pokles zisku?

Pozice Raiffeisenbank je na českém trhu poměrně specifická, protože roste z malé základny, takže docela rychle. Náš velmi aspirativní cíl je udržet úroveň loňského zisku i letos.

* E15: Dost se mluví o tom, že banky raději úvěry problémovým firmám obnovují, než aby je posílaly do konkurzu. Raiffeisenbank třeba v případě OP Prostějov měla méně kompromisní postoj. Je to vaše strategie, jít spíše ostřejší cestou?

V Česku chybějí restrukturalizátoři, někdo, kdo by uměl firmu uchopit, neproduktivní aktiva rozprodat, zlikvidovat a se zdravým jádrem fungovat dál. Stávající vlastníci toho v mnoha případech nejsou schopni. Co má pak banka dělat? Tohle my neumíme. Nicméně i tak si myslím, že nemá cenu prodlužovat trápení, protože jinak na tom všichni prodělají mnohem více, než by museli.

* E15: Na čem teď banky rostou, když poptávka klesá?

Na ničem, banky se smrskávají. Zatím všechny banky, které reportovaly loňský zisk, vykázaly jeho snížení. Když se podíváte na bilance bank, v zásadě stagnují, když se podíváme na výši úvěrů firmám, klesají. Jak se snižují obraty firem, smrskávají se i banky, nemohou se tomu vyhnout, děje se to na celém světě.

* E15: A jak to uděláte vy, když chcete udržet zisk, a přitom se budete smrskávat? Jenom náklady?

Je pravda, že na nákladové straně jsme udělali hodně. Chceme růst v řádu jednotek procent na straně výnosů. Pro letošek je hlavní úkol minimalizovat ztráty ze špatných úvěrů, tedy mít vysoce efektivní vymáhání.

* E15: A jak zvýšíte výnosy? To se soustředíte na depozita, jako to banky dělaly loni?

Ne, na úvěry. Krize nemá jen poražené, má i vítěze. Určitě tu jsou schopní lidé a schopné firmy, které se příležitosti chopí. Ty budou potřebovat úvěr. Naše úloha je najít je a poskytnout jim lepší službu než konkurence.

* E15: Máte vytipované nějaké odvětví? Firmy podle velikosti?

Ne. Je to věc managementu jednotlivých firem. To je alfa a omega všeho.

* E15: Ale ani firmy v dobré kondici moc investovat nechtějí, ne?

No právě. Když klesají zakázky, málokdo bude stavět novou výrobní linku. Ale jsou takoví, třeba Philip Morris rozšiřuje výrobu o třicet procent, Pegas Nonwovens zvětšuje kapacitu a staví linku… Je jich méně než dříve, ale my je musíme umět najít.

* E15: Jsou už příležitosti ve velkých syndikovaných úvěrech, dostanete se k tomu?

Akvizic, těch velkých přeshraničních, je strašně málo. Česko je malé, kdo tu chtěl být, už tu je. Jsou to jednotky případů, na čem pracujeme.

* E15: Vidíte potenciál v úvěrech pro domácnosti? V jakých produktech?

Jsou tři okruhy, hypotéka, spotřebitelské úvěry a karty a kontokorent, na tom se nedá moc vymyslet. U domácností je to totéž jako u podniků, chovají se odpovědně, čemuž jsem jako daňový poplatník rád, a moc se nezadlužují. Zase platí to, že redukce počtu zaměstnanců u mnoha firem proběhly, takže lidé už začínají věřit, že si místo udrží a potřebují řešit bydlení a spotřebu. Jistý prostor tam tedy je. I v bankovnictví krize vyostřuje konkurenci. Poptávky je nyní málo a nabídky stejně jako dřív.

* E15: Projevuje se to v cenách úvěrů? Zatím to moc nevypadá…

Je tu zřejmý tlak na snižování marží. Ale projevuje se to hlavně zvýšenou aktivitou v prodeji a tlakem na kvalitu služeb. Každý si hledá něco, čím by přebil konkurenci.

* E15: Budete za loňský rok vyplácet bonusy?

Kdo vydělal, dostane bonus. Není vůbec žádný důvod k omezování. Včetně managementu. V krizi bylo těžší zisku dosáhnout, tak proč bych neměl zaplatit člověka, který to dokázal? To jsou unáhlené kroky, kolem výše bonusů bankéřů jde řada nesmyslů. Londýnská City a Wall Street jsou úplně jiné světy než Česko. Navíc problém bonusů není ten, že by byly vysoké, ale že jsou krátkodobé. Krátkodobý bonus vypadá tak, že jdu do rizikového obchodu, jen abych jej v daném roce dostal. Příští rok obchod sice spadne do ztráty, ale já už bonus vracet nemusím. Proto je důležité, aby bonusy byly střednědobé. My jsme je zavedli už před třemi čtyřmi lety, to není novum, ale zdravý rozum.

* E15: Do krize byl pohled mateřských skupin na východní Evropu, kam řadí i Č esko, trochu nadřazený. Změnilo se to v souvislosti s tím, že třeba české banky mají lepší výkonnost než ty západoevropské?

V naší skupině je středoa východoevropský byznys větší než rakouský, takže my tento region milujeme. Jestli se ptáte na Česko, tak to je úplně vzhůru nohama. Když jsem přišel s myšlenkou – pojďme koupit eBanku, převládající hlasy ve Vídni byly, že tady je už game over, že je český trh malý, růst pomalý a my přece chceme růst v Rusku a na Ukrajině. Pak jsme se podívali na čísla, která říkala, že největší růst HDP byl v Česku a na Slovensku, takže nebyla pravda, že bychom rostli málo. Když porovnáme počet obyvatel v regionu, jsme trpaslíci. Když se podíváme na velikost HDP, jsme v první půlce pelotonu. Pokud srovnáme velikost bankovních aktiv, Česko je třetí za Ruskem a Polskem. Argument, že Česko je malé, pro bankéře neplatí. Dnes se k tomu přidává to, že Česko díky své stabilitě prochází krizí lépe než státy na východ i na západ od našich hranic. Takže nyní je Česko, a také Slovensko, hvězdou mezi zeměmi, kde podnikáme. Pohled na Česko se za těch šest let, co jsem v bance, otočil o 180 stupňů.

* E15: Takže myslíte, že krize pomůže k lepšímu vnímání Česka?

Už pomáhá. Už to není tak, že celý region krizi odskáče. Ví se, že Česko, Polsko a Slovensko na tom budou hodně dobře.

* E15: Takže se v pomyslném žebříčku ekonomické vyspělosti přesuneme před Řecko či Portugalsko, které na tom nejsou nejlépe?

Jsem o tom přesvědčen. Tedy pokud si to nezkazíme. Naše zadlužení je relativně nízké, ale pokud bude pokračovat současným tempem, jsme do tří let v situaci Řecka. Dnes jsem jel do práce a vidím billboard s naším známým politikem – snížím zadlužení Česka na polovinu. O pět set metrů dál je tentýž billboard s tímtéž politikem – znovu zavedu tři dny nemocenské. Třetí billboard se sdělením, teď vám prozradím, jak jsem se stal kouzelníkem, jsem už nenašel. Prostě buď chceme jedno, nebo druhé, buď chceme skončit jako Řecko, nebo se uskrovnit. Obojí nejde.

Lubor Žalman (43)

Vystudoval Matematickofyzikální fakultu Univerzity Karlovy. Před nástupem do Raiffeisenbank pracoval v Komerční bance a poradenské společnosti McKinsey & Company. Předsedou představenstva a generálním ředitelem Raiffeisenbank je od května 2004.