Marcela Hrdá: Pošta už jen z čistého poštovního byznysu živa nebude
Přišla řídit firmu zaměstnávající nejvíce lidí v Česku. Firmu, o které si lidé myslí, že na její služby mají nárok i v té nejzapadlejší vísce. Firmu, jež kvůli digitalizaci přijde v následujících letech o obrovské množství peněz. Definic České pošty jako velké manažerské výzvy by se našlo nepřeberné množství, jedna z nich však vyčnívá: firma, s níž si politici rádi hrají.
To si však nová generální ředitelka pošty Marcela Hrdá – třetí za poslední rok a půl – nepřipouští. „Pošta má sice za názvem zkratku s. p., tedy státní podnik, ale je to standardní organizace, která musí standardně fungovat.“
* E15: Ve funkci generální ředitelky České pošty jste téměř 100 dní. Už jste pronikla do pošťáckého světa a zorientovala se v něm?
Dělala jsem ve velkých firmách, ale pošta je obrovský kolos. Zapůsobila na mne svou velikostí a lidmi. Za každou činností je tady vidět člověk. Z kanceláře můžete firmu řídit, ale nemůžete ji vnímat ve všech souvislostech. Byla jsem se tedy zatím podívat v malešické třídírně a navštívila některé pošty, to k práci manažera prostě patří. A já jsem zvědavá.
* E15: Působila jste v oblasti telekomunikací, pak v éře Jaroslava Tvrdíka řídila restrukturalizaci Českých aerolinií a nakonec jste vedla transformaci pražského ruzyňského letiště. Co víte o poštovním byznysu?
Žádná vysoká škola pro generálního ředitele nebo člena představenstva neexistuje. Jde o zkušenosti. Když jsem odcházela z telekomunikací, vstupovala jsem do oblasti změnových projektů. Jde spíše o to, jestli člověk umí uchopit změnu a přesvědčit, jak se má změna udělat. Navíc na poště je velká paralela s oblastí telekomunikací. Například příprava na liberalizaci poštovního trhu je hodně podobná tomu, jak se liberalizoval telekomunikační trh. A to je něco, co určitě můžu nabídnout, protože v oblasti telekomunikací jsem právě v době jejich liberalizace působila. Pošta je také vystavena veliké výzvě a tou je vstup informačních technologií v podstatně větším rozměru do jejího fungování.
* E15: Za poslední rok a půl dělám rozhovor již se třetím generálním ředitelem České pošty. Vnímáte, že je vaše místo politicky velmi exponované?
To je zvláštní podtext, který tak úplně nevnímám. Pošta má sice za názvem zkratku s. p., tedy státní podnik, ale je to standardní organizace, která musí standardně fungovat. Nepobírá žádné dotace, pořád ještě generuje zisk, byť malý. Každý manažer, ať je komentář zvenčí jakýkoli, si v první řadě musí uvědomit, že řídí obrovský podnik a odpovídá za jeho chod i rozvoj.
* E15: Někdejšímu řediteli Karlu Kratinovi definitivně zlomil vaz plán na rušení ztrátových poboček pošty, Petr Sedláček po výměně ministrů vnitra rychle ztratil podporu a odešel. Blíží se volby a vy rovněž nevíte, kdo bude za tři měsíce vaším šéfem. Přesto nevnímáte své místo jako politicky exponované?
Vlastníkem pošty je stát. Pokud vlastník určí směr, kterým si přeje, aby tato firma šla, management pošty musí stejně jako v každé soukromé firmě toto zadání respektovat.
* E15: Pošta je třetí státní podnik, do kterého jste přišla. ČSA potřebovaly restrukturalizaci, letiště transformaci na akciovou společnost, teď přicházíte do firmy, která potřebuje oboje. Jak se liší atmosféra v těchto třech státních firmách?
Každá společnost má své specifikum, rozdíl byl i mezi ČSA a letištěm. Aerolinie čelily obrovskému konkurenčnímu tlaku a atmosféra tomu odpovídala. Letiště je takový stabilní přístav, kam se všichni rádi vracejí, a je schopno generovat zajímavé výsledky. Atmosféra je tam určitě klidnější. Pošta má pro mě hlavně lidský rozměr. A mým přáním je, aby nabídla nové generaci zákazníků nové věci. V tom má co dohánět. Určitě potřebuje čas, aby se stala konkurenceschopnější, aby nasbírala více zkušeností v jiném sektoru než pouze v doručování zásilek.
* E15: Pošta je velká logistická firma, v současné době se mění i na IT firmu, spravuje obrovské množství nemovitostí. S jakým plánem jste do této firmy přišla?
Samotný název podniku je určující – budeme především rozvíjet tradiční poštovní byznys. Proto také máme zájem dělat univerzální službu (poskytování základních poštovních služeb i po úplné liberalizaci trhu v roce 2013 na celém území Česka – pozn. aut.). Souhlasím s tím, že investic bylo v minulosti málo, jsou zapotřebí, kam se podíváte. Ale řekla bych, že pošta už z čistého poštovního byznysu živa nebude. Projde stejnou cestou, jakou prošly pošty v jiných zemích, když se připravovaly na vstup do plně liberalizovaného trhu. Bude muset posílit část byznysu, který zatím nemá jako hlavči ní, aby byla schopna vytvořit nové produkty a nové výnosy. S ministrem Pecinou jsme se domluvili, že mu do konce dubna předložím střednědobou strategii rozvoje pošty, tedy jasný plán, kam bude Česká pošta v příštích letech směřovat.
* E15: Co je jeho základem?
Pojďme dělat komplexní službu pro stát. Už po prvních diskuzích, které se uskutečnily, jsme s kolegy začali rozpracovávat myšlenku, která by se dala vyjádřit velmi krátce – pošta je partner státu. Stát má velké množství úkolů a vztahů vůči občanovi. Proto by pro něj mohlo být zajímavé, kdyby mu instituce dokázala nabídnout možnost, jak dostat k lidem toto široké portfolio informací, služeb a produktů. Proč by to nešlo právě prostřednictvím České pošty? Máme v tomto směru určitě mnoho výhod. Osobně považuji například širokou pobočkovou síť pošty za konkurenční výhodu. Za unikum, které v Česku nikdo nemá. Můžeme také nabídnout nové služby v oblasti informačních technologií. Pokud o to vlastník bude mít v budoucnu zájem, dovedu si představit, že můžeme přinést široké portfolio nových služeb.
* E15: Datové schránky již začaly fungovat, co by to mělo být dalšího?
Můžeme se postavit do role určitého konsolidátora služeb v oblasti informačních technologií pro vícero státních institucí. Dnes spravujeme komunikační infrastrukturu ministerstva vnitra, umím si představit, že podobné služby nabídneme i dalším institucím za předem stanovených podmínek. Jsme na to vybaveni. Určitě bychom uměli spravovat i některé druhy registrů.
* E15: Takže přijde doba, kdy jednotlivé státní úřady ministerstva přestanou vypisovat miliardové tendry na navzájem nekompatibilní systémy?
Teoreticky je to možné a neobjevili bychom tím Ameriku. Naším úkolem pro tuto chvíli je nastínit možnosti. A ty je třeba ukázat na něčem, co už pošta udělala a ukázala, že to umí. Vymýšlet za každou cenu něco nového a permanentně začínat znovu od nuly není dobře. Pak je ještě jedna část, kde pošta působí a kde chceme vlastníkovi rovněž nabídnout možnosti rozvoje. Jde o oblast finančních služeb.
* E15: Ve spolupráci se současnými partnery, společnostmi PPF a ČSOB, nebo se do některých služeb pustíte sami?
To záleží na diskuzi s vlastníkem.
* E15: Z pošty se měla stát akciová společnost, mimo jiné proto, aby se eventuálně dala prodat soukromníkovi. Transformace byla zastavena. Její prodej se tedy nepřipravuje?
Nemohu předjímat rozhodnutí vlastníka. V současné době pošta transformaci na akciovou společnost zastavila.
* E15: Je potřeba udělat z pošty akciovou společnost kvůli liberalizaci trhu?
Z mého pohledu může pošta pokračovat ve formě státního podniku. Pro tuto chvíli to ničemu nebrání, pošta může rozvíjet aktivity, které chce. Upřímně řečeno, transformace je náročný a těžký zásah do fungování firmy. Do plné liberalizace poštovního trhu chybějí tři roky a primárním úkolem pošty je nyní příprava na liberalizaci. Ohrozit tento proces spuštěním transformace na akciovou společnost letos či příští rok mi přijde zbytečné.
* E15: Plná liberalizace, tedy zrušení monopolu pošty na doručování dopisů, přijde na začátku roku 2013. Mimo jiné kvůli neustálým změnám managementu pošty i ministerstva jste stále nepokročili v diskuzi o univerzální službě, tedy o rozsahu prací, které budete od roku 2013 dělat se ztrátou…
Pošta má zájem poskytovat univerzální službu, ale za podmínek, které budou jasně stanoveny. Lidé na poště již v minulosti začali pracovat na specifikaci rozsahu této služby a také na tom, aby vyčíslili náklady, které s tím pošta bude mít.
* E15: To mluvíte například o počtu poboček, které bude pošta po roce 2013 provozovat. Bude ve smlouvě o univerzální službě definován rozsah sítě?
Počet poboček definujeme nyní. Zaměřujeme se na to, abychom určili páteřní část sítě, pak stanovíme druhou část, která bude fungovat na bázi partnerských projektů. Takže to automaticky neznamená rušení poboček. Jestliže předpokládám, že pošta bude stále více spolupracovat se státem a poskytovat jeho služby, tak pobočky mít musíme.
* E15: Systém partnerských projektů zahájilo již předchozí vedení, pošta se v některých obcích dělí o náklady na provoz pobočky například s obecním úřadem. Budete spolupracovat i s dalšími partnery?
Je to případ od případu. Spolupracujeme s obecními úřady, budeme mít společný projekt s policií a hasiči. Máme za sebou první část pohledu na síť, teď běží druhá fáze.
* E15: Jak se budou financovat služby, které vyžaduje univerzální služba?
Jsou tři možnosti. Jednak je to vztah s alternativními operátory. Tam je paralela s telekomunikačním sektorem, kde se také celý trh podílí na nákladech na univerzální službu. Pak to může být příspěvek od státu, pokud bude trvat na větším rozsahu služby. Při menším rozsahu může pošta pokrýt náklady i sama. Vše ukáže analýza, která se uskuteční v tomto roce.
* E15: Mluvíte o tom, že se zaměříte na poskytování služeb pro stát. Počítáte s tím, že služby pro firmy bude stále více přebírat konkurence a ve výnosech budou mít pošty klesající význam?
To určitě ne, naopak. Připravujeme revizi produktového portfolia, tak abychom mohli nově oslovit firemní klientelu. Rádi bychom také udrželi a posilovali postavení ve vztahu k menším firemním zákazníkům. Pošta je vystavena plné konkurenci s jedinou výjimkou, kterou jsou listovní zásilky do 50 gramů. Jinak funguje na plně liberalizovaném trhu. A v oblasti menší firemní klientely se do tohoto byznysu chceme vrátit.
* E15: V této oblasti poště utekly obchody například s internetovými obchody. V doručování jejich zboží je velmi aktivní například společnost PPL…
Výnosy z balíkových služeb pošty v současné době rostou. Padaly v době, kdy se trh otevřel, ale tak to je vždy. V současné době se situace otáčí, domnívám se, že se pošta od spodní hrany už odrazila.
* E15: Jaké nové produkty, které by měly umožnit návrat na trh menších firem, připravujete?
Neradi bychom to dopředu říkali. Ale mohu říci, že se to netýká jen samotných zásilek. Připravujeme elektronizaci vztahu mezi poštou a jejími klienty. Musíme být schopni doručit zákazníkovi jinak i samotnou informaci o zásilce. Doba se změnila, lidé již nejsou ve tři hodiny odpoledne doma a my musíme být schopni klientům nabídnout službu, díky které se o zásilce dozvědí, budou si ji moci přesměrovat na jinou poštu, aby si pro ni mohli například v polední pauze dojít.
* E15: Jak to bude fungovat?
Je to jeden z větších projektů pro letošní rok. Lidé v Česku jsou již v tomto směru hodně vychováni například bankovními portály. Není problém doručit širokém spektru lidí zprávu e-mailem či SMS.
* E15: S jakým obchodním plánem počítáte pro letošní rok?
Pošta plánuje kladnou nulu, tedy velmi mírný zisk. Tento výsledek byl v plánu i pro loňský rok, díky mimořádným položkám nakonec bude loňský zisk pošty vyšší. Pošta dlouho žila z podstaty. To už přestane platit. Datové schránky udělaly v hospodaření pošty hluboký zářez. Nikdo nepochybuje, že se komunikační vztah státu s občanem musí elektronizovat, ale my se musíme vyrovnat s dopady této změny. Pokud pošta neudělá nic, už příští rok se dostane do ztráty a ta se v dalším roce ještě prohloubí. Proto již letos musíme připravit projekty, které propadu zamezí. Pošta má vysoké personální náklady, s tím se budeme muset do budoucna vyrovnat také. Což nutně neznamená propouštět. Jednou z cest je vytvořit nové výnosy. Náklady se dají šetřit jen do určité doby a jen určitým způsobem. Pak se dostanete do začarovaného kruhu, ze kterého nevede cesta ven.
* E15: Pošta si finančně může pomoci i rozprodejem nemovitostí, kterých má obrovské množství. Uvažujete o prodeji nějakého majetku?
Stále platí privatizační usnesení vlády, podle kterého smíme nakládat s majetkem jen s jejím souhlasem.
* E15: Krátce po svém nástupu jste ve vrcholném vedení udělala docela vítr…
To byl jen vánek.
* E15: …a změnila management i strukturu řízení, místo náměstků máte vrchní ředitele. Proč?
Je to standardní model. Není to nic nového, zúžila jsem vrcholové vedení, aby bylo akceschopné. Mám pět vrchních ředitelů, každý má jasně definovanou odpovědnost. Musejí fungovat jako tým.
* E15: Bez velké publicity z pošty zmizel šéf nákupu. S tendry měla pošta problémy již déle. Plánujete přísnější kontrolu?
V tuto chvíli máme na tuto pozici otevřené výběrové řízení, není úplně jednoduché na ni někoho najít. Důvod je zřejmý, portfolio komodit, které pošta nakupuje, je obrovské. Od služeb přes hmotné věci až po dlouhodobé investice. Musíme změnit samotný nákupní proces. V něčem možná narovnat, ale především ho vnímat jako službu. Nákupčí nemohou být ti, kdo rozhodují, co se má koupit. Budou nakupovat to, co firma potřebuje. Pošta také prošla v minulosti významnou centralizací a podle mého názoru se zbytečně odstranil určitý prostor pro rozhodování právě v regionech. Ten tam vrátíme, ale bude to něco za něco. Musí být jasně definována odpovědnost manažerů přenesená například do variabilní složky platu.
* E15: Dělala jste v oblasti veřejných zakázek audit?
Vyžádala jsem si přehled dodavatelů a smluv a v této chvíli probíhá audit procesu.
* E15: Minimálně tendry na úklid pošt či nákup automobilů nepůsobí příliš důvěryhodně, šetří je i antimonopolní úřad. Budou padat trestní oznámení?
Pošta, pokud pochybila, se s tím v minulosti vypořádala, pokud bylo něco špatně, sama to přiznala, takže k tomu nevidím důvod.
* E15: Nemůžete prodávat majetek, musíte investovat a příjmy z poštovních služeb budou kvůli elektronizaci klesat. Plánujete propouštění?
Na začátku letošního roku jsme si dali heslo stabilita. Nepropouštíme, nehýbáme s platy. Na podzim se můžeme bavit o tom, čemu se chceme od začátku roku 2011 věnovat a kolik na to potřebujeme lidí. Poštu chci mít v černých číslech. To považuji za základní tezi pro rok 2011.
Marcela Hrdá (39)
Vystudovala v roce 1995 Slovenskou technickou univerzitu v Bratislavě. Na začátku tisíciletí pracovala ve společnosti Contactel, v roce 2004 nastoupila do Českých aerolinií nejprve jako šéfka transformace, poté byla viceprezidentkou pro marketing a prodej. Po nástupu nového šéfa ČSA Radomíra Lašáka odešla do Letiště Praha, kde vedla transformaci podniku na akciovou společnost. Generální ředitelkou České pošty je od ledna.







Copyright © 2007-2012 Mladá fronta a.s. Technické dotazy směřujte