Martin Belza: Obráběcí průmysl se musí spojit

* E15: Jste součástí Alty, může strojírenská firma uspět na mezinárodních trzích, aniž by byla začleněna do většího celku?

I menší firmy, než jsme my, uspět dokážou. Výhodou propojení s Altou je, že se v době krize můžeme opřít o velkou a stabilní skupinu a mimo jiné daleko lépe plánovat investice.

* E15: Funguje v Česku spolupráce mezi firmami vyrábějícími obráběcí stroje?

Sdružuje nás Svaz strojírenské technologie, jinak si ale navzájem konkurujeme a spolupráce je obtížnější. V mezích normálních obchodních vztahů komunikujeme.

* E15: Využíváte trhy, na kterých jsou etablované konkurenční firmy?

Dneska jede v podstatě každý na sebe. Spolupracujeme bohužel spíše neformálně a každá firma musí výrobky prodat sama.

* E15: A není tohle problém českého průmyslu, že se nesnaží spojovat do větších celků jako například hutě?

Výhoda hutí je, že se propojily vlastnicky. V okamžiku, kdy jsou firmy částečně konkurenční, vyvstává problém. Osobně jsem v poslední době inicioval dva projekty spolupráce, ale nikdy neměly dlouhého trvání. Dlouhodobě je ale jasné, že musí přijít vlastnická konsolidace výrobců obráběcích strojů. V tuto chvíli je však reálná jen spolupráce firem, které se technicky doplňují.

* E15: Není problém, že za mnoha firmami stojí finanční skupiny s najatými manažery, kteří nemají dostatečné rozhodovací pravomoci?

Určitě tomu tak může být, ale nikoliv v oblasti výrobců obráběcích strojů. V oboru mají všechny firmy reálné vlastníky a vždy vím, s kým jednám. Nemyslím, že by byl obor v rukou finančních skupin nebo jinak rozdělený, vlastnická struktura je vesměs průhledná.

* E15: Znamená to, že potenciální konsolidace bude v budoucnu jednodušší?

Určitě. Navíc je zajímavé, že většina výrobců obráběcích strojů po revoluci přežila a nějak funguje dodnes. Odvětví tak nezaniklo a má celkem dobré výsledky. Málo se to ví, ale Česká republika je šestý největší výrobce obráběcích strojů v Evropě a právě v této klasické oblasti strojírenství má docela solidní pozici na trhu.

* E15: Může obráběcí průmysl přežít bez fúzování?

Některé firmy mohou, ale u většiny si myslím, že ne. Koneckonců, my jsme jako Alta odkoupili v dubnu od skupiny J&T část ČKD Blansko vyrábějící karusely.

* E15: Kolik jste do nákupu investovali?

Přesnou částku říci nemohu, ale vzhledem k tomu, že vlastníme výrobní kapacity v Kuřimi, a nemusíme tak dodatečně investovat do výrobních hal, jde pouze o odkoupení know-how a nehmotných aktiv a o převod příslušných pracovníků.

* E15: Jaká je návratnost investice?

Očekáváme horizont čtyř až pěti let.

* E15: Funguje v Evropě spolupráce při výrobě či obchodu obráběcích strojů?

Obchodní spolupráce samozřejmě funguje. Nakupujeme celou řadu komponent, především řídicí a počítačové systémy. Pravda je, že na subdodavatelích je toto odvětví průmyslu závislé. Je prostě trendem, že si firmy ponechávají jen výrobu těžkých a klíčových součástí a zbytek dovážejí v subdodávkách, které výrobu výrazně zlevňují. Nakupujeme od prověřených dodavatelů, což je náročnější na organizaci výroby, ale je to v podstatě jediná cesta k úsporám.

* E15: Myslíte si, že model, kdy se veškerá výroba koncentruje do jednoho místa, není u nás životaschopný?

Vzhledem k tomu, že jsme malá a průmyslově vyspělá země, kde si může výrobce relativně snadno nakoupit komponenty v blízkém zahraničí, nemá koncentrace smysl. Například v Rusku je tomu naopak. Firma tam musí být soběstačná, protože tisíce kilometrů nic není. Často jde i o tradici, v Japonsku je výroba velmi koncentrovaná, ale když přijde japonská firma do Evropy, vyrábí místním způsobem.

* E15: Jakou cestou se vydává TOS Kuřim?

Určitě si chceme nechat strategické části výroby s naším know-how a ostatní potřeby pokrýváme subdodavatelsky.

* E15: Využíváte strategický outsourcing?

Snažíme se určité činnosti objednávat od externích firem. Ale vždy chceme, abychom nebyli závislí na jednom dodavateli. A požadujeme, aby i dodavatel kooperoval s více zákazníky. Neoutsourcujeme kvůli kvótám počtu zaměstnanců nařízeným od vlastníka, ale abychom výrobu zefektivnili a posunuli jsme se v kvalitě.

* E15: Jaké jsou vaše klíčové trhy?

Pro Altu jsou důležité východní trhy – především Rusko, Ukrajina a Bělorusko – kde děláme třetinu všech tržeb. Pro TOS Kuřim byl vždycky důležitý česko-slovenský trh, který nám ale začíná být poněkud těsný. A když odhlédnu od tradičního evropského trhu, obchodní vazby máme i v Indii a před třemi lety jsme zacílili na Čínu, v níž se nám podařilo uchytit. Obecně utržíme třetinu tržeb na Východě, třetinu v Evropské unii a třetina připadá na zbytek světa.

* E15: Říkáte, že jste se uchytili v Číně. Máte už smluvené konkrétní zakázky, nebo zatím mapujete trh?

První stroj se nám podařilo prodat loni. V současné době je na cestě z Hamburku do Šanghaje, kde se bude montovat. Druhý velký stroj jsme prodali nedávno a o dalších zakázkách jednáme. Jen letos by měl obchod s Čínou dosáhnout pěti až osmi procent tržeb, přičemž výhledově chceme dospět ke dvaceti procentům.

* E15: Jaké očekáváte letos celkové tržby?

Někde okolo 650 milionů korun, to je podobná částka jako v letech před rokem 2008. V něm se nám podařilo utržit 950 milionů, což byl náš daleko nejlepší výsledek. Naproti tomu v loňském roce, který byl pro průmysl velmi tristní, jsme utržili jen 600 milionů, což snad znamená, že se letos podařilo stabilizovat propady způsobené krizí. Vracíme se do starých kolejí a už máme pokryté zakázky minimálně na první čtvrtletí příštího roku.

* E15: Očekáváte letos zisk?

Nám se podařilo zůstat v černých číslech i loni, i když za cenu drastických úsporných opatření. Propustili jsme dvě stě lidí, snižovali náklady. V zisku bychom měli zůstat i letos.

* E15: Jak se díváte na čínskou konkurenci ve strojírenství, nahrazuje stále kvalitu kvantitou?

Čína se strašně rychle učí, a vzhledem k tomu, že nakoupila několik zahraničních firem, dostala se i k know-how. Tím je čínská konkurence stále nepříjemnější. Na druhé straně v našem oboru velkých obráběcích strojů a zakázkových řešeních na míru pochází konkurence spíše z Evropy. Číňané na ně zatím kvalitativně nestačí. Pro české firmy a TOS Kuřim je klíčové najít si místo na trhu, vyrábět stroje, jejichž konstrukce je složitá, a mají tak vyšší přidanou hodnotu. Navíc je zákazníkům nabízíme i s řídicími systémy od světových výrobců a zaškolením obsluhy. K tomu nám koneckonců slouží i školicí centrum, na které jsme získali dotaci z EU.

* E15: Kolik investujete do výzkumu? Má TOS vlastní vývojové a výzkumné centrum?

Když Alta vstoupila do TOS Kuřim, rozhodli jsme se, že budeme dávat 50 až 60 milionů korun ročně do vývoje nových strojů. Změnili jsme výrobní program a teprve teď se snažíme investovat i do budov a zlepšit lidem pracovní podmínky. Nejdříve jsme museli mít co prodávat, abychom mohli investovat. Dost nám pomohlo i ministerstvo průmyslu a obchodu, které každoročně vyhlašuje program TIP na podporu inovací. Kompletně tak vyvíjíme české stroje a nejsme jen montovnou podle plánů japonských či amerických inženýrů. Do budoucna se chceme více zaměřit na základní výzkum. Záměrem je vybudovat výzkumné centrum přímo v našem areálu, které by podporovalo vývoj velkých obráběcích strojů, což může pomoci i ostatním firmám.

* E15: Je reálná návratnost takové investice?

Věříme, že si můžeme dovolit investovat nějaké finance a buď z toho něco bude, nebo ne. Pozitivní výsledek je daleko méně pravděpodobný než u normálního vývoje, ale pokud tak neučiníme, pak nás za několik let asijská konkurence převálcuje.

Martin Belza (42)

Absolvoval ČVUT v Praze a Prague International Business School, kde získal titul MBA. V letech 1994–1997 byl generálním ředitelem Strojíren Prostějov. Od roku 1997 pracoval v holdingu Přerovských strojíren, v letech 1998–2004 zastával funkci generálního ředitele a předsedy představenstva PSP Engineering. V období 2005–2006 působil jako generální ředitel společnosti Hestego. Od roku 2006 je ve společnosti Alta, kde zastával pozici generálního ředitele a člena představenstva. Nyní je již pouze členem představenstva. Stejnou funkci zastává i ve Svazu strojírenské technologie.