Martin Kocourek: O Temelíně rozhodne ČEZ. Stát je jen jedním z akcionářů

* E15: Významnou část agendy ministerstva průmyslu tvoří energetika. Vy jste specialistou na energetiku, i vaše priority se do značné míry týkají energetiky. Nepřipadáte si spíše jako ministr energetiky plus nějakých přidružených činností?

Ne. Připadám si jako ministr průmyslu a obchodu, který odpovídá za klíčové oblasti české ekonomiky. Energetika samozřejmě v posledních letech nabývá na významu, všichni si uvědomují důležitý aspekt energetické bezpečnosti. V tomto smyslu může být jednou z prioritních agend ministerstva oblast energetiky, nicméně budu se určitě starat o všechny záležitosti, které se týkají průmyslu a obchodu.

* E15: Zaznívá i jiný názor, že by se ministerstvo průmyslu mělo ještě rozšířit na větší ministerstvo hospodářství. Mluvilo se třeba o tom, že by sem mohl být převeden cestovní ruch z agendy ministerstva pro místní rozvoj. Máte ambici svůj rezort posílit?

V současné době je tento problém vyřešen, protože je podepsána koaliční dohoda. A rezortní uspořádání zůstane v podstatě tak, jak je stanoveno v kompetenčním zákoně. Naše kompetence se určitě v tomto směru rozšiřovat nebudou. Na druhé straně si myslím, že jsou zde určité rezervy k tomu, abychom svých kompetencí využívali ještě více a aktivněji.

* E15: Budete se snažit být protiváhou ministerstvu financí?

Neřekl bych přímou protiváhou, nicméně se určitě budeme muset s ministerstvem financí o některých záležitostech intenzivně bavit. Finance nám nastavují rámec, v němž průmysl a obchod funguje. Zároveň průmysl a obchod generují peníze, jež ministerstvo financí potřebuje k chodu státu. V tomto jsme spíše partnery, kteří jsou si bližší než ostatní rezorty.

* E15: Ale rivalita mezi těmito dvěma rezorty asi bude?

Jestli je to rivalita? Já bych to tak nenazýval. Mělo by to být partnerství.

* E15: Myslíte, že obnovitelné zdroje v Česku mají budoucnost?

Obnovitelné zdroje v Česku budoucnost samozřejmě mají. Za prvé je to jedna z alternativních cest, jak upravit náš energetický mix, za druhé jsme se k využívání obnovitelných zdrojů zavázali Evropské unii. Musíme si ale uvědomit, že možnosti obnovitelných zdrojů nejsou nekonečné. Jsou limitovány naší geografickou polohou a dalšími faktory. Pokud budeme schopni dosáhnout třinácti procent obnovitelných zdrojů v energetickém mixu v roce 2020, bude to maximum našich možností. Přijímat další závazky by bylo velmi problematické.

* E15: Tím naznačujete, že Česko nebude souhlasit s návrhem Německa, Francie a Británie snížit emise skleníkových plynů v Evropské unii nikoli o dvacet, ale o třicet procent?

S tím nemůžeme souhlasit, protože jsme v jiné situaci. Jsme pořád ještě země, která se blíží a konverguje k evropskému průměru, pokud jde o výkonnost ekonomiky. My si prostě nemůžeme dovolit opatření, jež by brzdila náš průmysl. Další umělé redukce emisí nad rámec toho, co bylo dohodnuto, by brzdily náš rozvoj a velmi zdražovaly náklady ekonomiky.

* E15: Co říkáte argumentu, jenž zaznívá spíše v zahraničí než v Česku, že se díky obnovitelným zdrojům rodí nové příležitosti v byznysu a rozvíjejí nová odvětví?

Pokud se podíváme, kdo na těch technologiích profituje, zjistíme, že to jsou spíše asijské země než český průmysl. Já v tom velký přínos nevidím.

* E15: Teď máte na mysli fotovoltaiku?

Fotovoltaika je nejmarkantnější případ rozvoje obnovitelných zdrojů a český průmysl z toho moc profitu nemá. V tom jsem trochu skeptik, že by obnovitelné zdroje nějak razantně pomáhaly rozvoji průmyslu – ať již českého, nebo světového. Je to jeden z byznysů, který je dotován. Trh je tím pokřiven. Proto by se měly dotace redukovat.

* E15: Naši elektrickou přenosovou síť mohou zatěžovat obnovitelné zdroje v zahraničí, jako v případě německých větrných elektráren. Jak to chcete řešit?

Naši přenosovou síť to může zatěžovat zprostředkovaně, ale máme obranné mechanismy, kterými jsme schopni naši přenosovou soustavu odpojit. Pokud budeme obezřetní a budeme dodržovat určitá pravidla, žádný blackout prostřednictvím nějaké evropské sítě nehrozí.

* E15: Odpojit? Nebylo by to porušení mezinárodních závazků?

Ne, ne. My nejsme tak integrováni jako třeba Německo a Francie. Pokud budeme do budoucna posilovat přeshraniční profily, to riziko možná nastane, ale dnes jsme ještě schopni podobnou situaci vyřešit sami.

* E15: Za svou prioritu označujete také dostavbu Temelína. Výstavba jaderných elektráren ve světě se proti původním představám prodražuje, časově protahuje, jako teď třeba ve Finsku. Je to velké riziko i v případě Temelína?

Takové riziko existuje vždycky. My máme výhodu, že u některých typů elektráren, které předkládají soutěžitelé, si můžeme udělat určitou referenci a poučit se z toho, jak se dařila či nedařila realizovat výstavba. Speciálně tu máme finanční případ u Arevy ve Finsku. Musíme ale ještě analyzovat, co se tam vlastně stalo, co bylo příčinou zpoždění, a poučit se z toho. Je třeba připravit celý proces v České republice tak, aby rizika zpožďování a prodražování byla co nejmenší.

* E15: Temelínský tendr je na dva reaktory s opcí na další tři v Dukovanech a Jaslovských Bohunicích. Je vůbec reálné, že by se stavělo všech pět reaktorů?

Teď si neumím představit, že by se všech pět reaktorů dokončilo během příštího desetiletého období. Vzhledem k vývoji na světových trzích a vývoji cen elektřiny budeme velmi usilovat o to, abychom řádně dobudovali ty dva bloky v Temelíně. Na to by se teď mělo soustředit veškeré úsilí. Neměli bychom se rozptylovat jinými úvahami.

* E15: Zaznamenal jsem názor, že ČEZ by měl usilovat o stavbu dalších bloků jinde ve střední Evropě a že by se kvůli tomu mohl spojit s nějakým dalším partnerem. Byl byste pro?

Tato situace už nastala na Slovensku, kde je ČEZ v Jaslovských Bohunicích partnerem slovenské vlády. Tam existuje společný projekt a otázkou bude, jestli si ČEZ troufne na projekt sám, nebo jestli si bude muset přibrat dalšího partnera. Podmínky se změnily, včetně ceny peněz. A těch pět bloků je maximum na příštích třicet let.

* E15: Mluvil jste o Slovensku. Co Česko?

Myslím, že v České republice si ČEZ poradí naprosto sám.

* E15: Má temelínský tendr zůstat v působnosti zákona o veřejných zakázkách?

Určitě, bezesporu.

* E15: V tom případě bude nutné respektovat i minoritní akcionáře ČEZ. Teď se hodně mluví o tom, zda má o výsledcích tendru reálně rozhodovat vláda, nebo ČEZ. Jaké jsou podle vás možnosti pro rozhodování vně společnosti ČEZ?

V podstatě nulové, protože ČEZ je obchodní společnost. Zakázku organizuje akciová společnost a bude si to muset vyřešit v rámci svého fungování a v rámci svých stanov. Stát je jenom jedním z akcionářů. Jeho možnosti vyplývají ze stanov, stejně jako možnosti ostatních akcionářů.

* E15: Ale jmenování Václava Bartušky do nové funkce zmocněnce pro dostavbu Temelína znamená, že si stát chce rozhodování v rámci tendru pohlídat. Nebo ne?

Neřekl bych pohlídat. Stát chce o této záležitosti se společností ČEZ více komunikovat. Pohlídat to musíme přes standardní orgány, jako je třeba dozorčí rada, případně valná hromada. Ale určitě standardním způsobem. Zmocněnec vlády je tu proto, aby celý proces velmi soustředěně sledoval, případně přinášel informace, které jsou ale tak jako tak veřejně známy. Stát může rozhodování ovlivňovat jako sedmdesátiprocentní akcionář. Ale musí se řídit obchodním zákoníkem a ctít práva minoritních akcionářů.

* E15: Říkáte, že možnosti obnovitelných zdrojů jsou omezeny. Není pak ale chybou, že nechcete prolomit limity na těžbu uhlí? Nebo myslíte, že by se uhlí mohlo dovážet?

To určitě ne, protože by to nebylo ekonomické. My jsme řekli, že teď během čtyř let nebudeme s limity dělat nic. To neznamená, že to je na čtyři sta let nebo na čtyřicet let. Chceme si vzít čas na to, abychom naši situaci ještě promysleli, zanalyzovali. K tomu bude sloužit aktualizovaná státní energetická koncepce. Ale neulehčujme si to tím, že budeme uvažovat o prolomení limitů, protože tím se situace dlouhodobě nevyřeší. Uhlí jednou vytěženo bude, tak jako tak se budeme muset zabývat tím, jakými zdroji ho nahradíme. A závazek neprolamovat limity poslouží také k tomu, abychom hledali alternativy.

* E15: Vy už máte představu, jak uhlí nahradit?

Budeme se o tom bavit. Týká se to hlavně teplárenství, které si samo o sobě zaslouží důkladnější analýzu. Jako první se samozřejmě nabízí plyn. To ale zase musíme promyslet z hlediska surovinové bezpečnosti. Plyn pravděpodobně budeme muset importovat stále z Ruska, takže bude nutné hledat další alternativní zdroje.

* E15: Hodláte prosazovat společnou evropskou politiku v oblasti energetiky?

Určitě. Budeme usilovat o to, abychom v rámci Evropské unie měli jednotnější politiku, protože pak budeme schopni koordinovat naše kroky a zároveň nebudeme zbytečně plýtvat investičními zdroji.

* E15: Budete v této oblasti spolupracovat také s Mirkem Topolánkem? Mluví se o tom, že by se mohl energetice věnovat…

To netuším. Pokud se Mirek Topolánek objeví v nějakých energetických agenturách nebo strukturách, spolupracovat budeme muset.

* E15: Nic nyní nenasvědčuje, že by měl Martin Roman odejít z čela ČEZ. Můžete potvrdit, že se žádné větší personální změny v této firmě nechystají?

Hlavním indikátorem výkonnosti ČEZ je kurz akcií. A když si odmyslíme tu bublinu, která vznikla někdy v roce 2008, je ten kurz podle mě stabilní a odráží také pohled investorů na dění ve společnosti. Investoři si žádnou změnu zatím nepřejí. Mají pocit, že firma je stabilní a perspektivní, takže není ani důvod nějak uměle zasahovat do jejího vedení.

* E15: Pokud jde o jiné státní či polostátní firmy, tam změny očekáváte?

Budeme o tom jednat, ale teď to není na pořadu dne.

* E15: Bývalý ministr financí Eduard Janota přišel s návrhy, které se týkaly omezení účasti politiků v radách těchto firem a přísnějších pravidel pro jejich odměňování…

Ministerstvo průmyslu má pod sebou jen jednu akciovou společnost – ČEPS. Zbytek je v působnosti ministerstva financí. Budu plně respektovat to, jak nastavil pravidla Eduard Janota, nebo případně s čím ministerstvo financí přijde nyní. Je to v jejich kompetenci.

* E15: Chcete zachovat investiční pobídky?

Myslím, že investiční pobídky budeme muset ještě nějakou dobu udržovat. Otázkou je, v jaké mají být podobě. Máme s těmito stimuly různé zkušenosti, bude nutné znovu posoudit efekt vynaložených peněz. Takže do budoucna budeme poskytovat investiční pobídky v menší míře, ale koncentrovaněji. A musíme si definovat, které oblasti s vysokou přidanou hodnotou budeme podporovat.

* E15: Tato podpora se bude týkat jen služeb, nebo i špičkového průmyslu?

Obojího. Ale opravdu s vysokou přidanou hodnotou. Ne pošťáků.

* E15: Bude to formou daňových úlev, nebo třeba i příspěvků na pracovní místa?

Samozřejmě, že se pokusíme pobídky přenášet spíše do oblasti daňového zvýhodnění a perspektivně také zavést slevy na odvodech spojených s povinným sociálním pojištěním zaměstnanců. Uvidíme, jestli to bude pro investory natolik atraktivní, abychom to byli schopni takto překlopit a také financovat.

* E15: CzechInvest v minulosti poukazoval na to, že daňové úlevy nemají smysl pro technologická centra. Byl by v tomto případě prostor i pro jinou formu pobídek?

Ten vějíř různých možností si musíme nechat pořád otevřený. Unifikace vede k tomu, že pobídky potom nejsou tak efektivní, jak jsme si představovali, a prodražují se. Takovou zkušenost máme právě i s těmi technologickými centry.

* E15: Očekáváte ostrý souboj s ministerstvem zahraničí? Říkal jste, že ekonomickou diplomacii má mít na starosti jeden úřad, a vaší preferencí je ministerstvo průmyslu a obchodu…

Přesně tak. Nemluvme ale o ostrém souboji, mluvme o tom, že se chceme posunout někam ze stávajícího stavu, který je opravdu dvoukolejný a nepřehledný. Pokusíme se vymyslet takový systém, aby se v ekonomicko-obchodní diplomacii vidělo jak ministerstvo zahraničí, tak ministerstvo průmyslu. Myslím, že ministerstvo zahraničí by mohlo vytvořit určitý makrorámec a na ministerstvu průmyslu a obchodu by bylo, aby strategicky vymezený prostor zaplňovalo. Určitě ale není možné, aby ministerstvo průmyslu doplácelo na obchodní mise ze svého rozpočtu, aniž bychom pořádně věděli, jak obchodní mise při zastupitelských úřadech plní své funkce.

* E15: Souhlasíte s názorem, že jsme v exportu příliš závislí na Německu a dalších zemích Evropské unie? Měla by být proexportní politika více zaměřena na mimoevropské trhy?

Musíme vyhledávat všechny příležitosti, které jsou pro českou ekonomiku a její export perspektivní. Neřekl bych, že bychom měli uměle překlápět teritoriální rozložení našeho exportu. Vyhledávání potenciálních příležitostí bych nespojoval s nějakým sofistikovaným plánem, jak má vypadat struktura našeho exportu. Úkolem proexportních institucí je hledat příležitosti, a byznys si prostě vybere, jestli toho využije, nebo ne.

* E15: Mohla by být do ekonomické diplomacie zapojena přímo i agentura CzechTrade? Třeba ve finském modelu agentura Finpro, která je pilířem tamního systému inovací, nahrazuje obchodní rady…

Bude to předmětem úvah, protože ten model opravdu budeme muset hledat. Až se shodneme na nějakém rámci s ministerstvem zahraničí, můžeme do něj dosazovat konkrétní instituce a konkrétní agentury tak, abychom byli schopni stanovené úkoly naplnit.

* E15: Také inovace jste označil za jednu ze svých priorit. Co konkrétně může ministerstvo průmyslu v této oblasti nabídnout?

Úlohou agentury CzechInvest je lákat inovace do Česka, CzechInvest na to ostatně zprostředkovává dotace z Evropské unie. Pod ministerstvo průmyslu a obchodu také spadá domácí podpora vědy a výzkumu, existuje tady Technologická agentura. To jsou standardní mechanismy, kterými je možné inovace podpořit.

* E15: Chcete posílit celkovou finanční podporu inovacím ze strany státu?

Myslím, že jsme na hranici možností. Je to přes čtyři miliardy korun ročně, což nejsou malé peníze.

Martin Kocourek (43)

Nový ministr průmyslu za ODS měl původně namířeno na rezort financí. Vzhledem k úspěchu TOP 09 však občanští demokraté tento post už podruhé přenechali Miroslavu Kalouskovi. Kocourek vystudoval ekonomiku a řízení na ČVÚT. Už v roce 1992 byl za ODS zvolen členem Federálního shromáždění. Patřil k poradcům bývalého premiéra Václava Klause, v letech 1996–2006 byl opět poslancem. Od roku 2006 byl předsedou dozorčí rady ČEZ, dříve působil i v orgánech dalších podniků včetně Unipetrolu či České spořitelny.