Michal Žižlavský: U nových insolvencí je riziko krádeží a zpronevěr minimální

„Pravidla a celý proces insolvencí je mnohem transparentnější. Když to zjednoduším, není postaven na tom, co si kdo ukradne a zpronevěří,“ říká předseda Rady expertů Asociace insolvenčních správců Michal Žižlavský. On sám patří mezi deset správců v zemi, kteří mají takzvané nejvyšší povolení a mohou tedy řešit insolvence velkých výrobních firem.

* E15: Co se změnilo od začátku ledna v insolvenčním řízení?

V podstatě lze říct, že byly završeny změny odstartované v roce 2008 novým insolvenčním zákonem, který nahradil normu o konkurzu a vyrovnání. Tento zákon je zásadní koncepční změnou, která od základu mění dosavadní způsob řízení. Nutné bylo právě ono dvouleté přechodné období, aby všechny novinky mohly být náležitě vstřebány.

* E15: Vyjmenujte nejdůležitější změny. Pro zadlužené firmy bylo dosavadní řízení likvidační. Bude to platit i nadále?

Právě tady očekáváme výrazný obrat. Starý zákon de facto umožňoval právě jen likvidační způsob, který zpravidla vždy končil zánikem právnické osoby nebo totální devastací majetkového postavení fyzické osoby. Nový insolvenční zákon přináší i jiné formy řešení. Je pravda, že původní norma obsahovala vyrovnání. Po právní stránce bylo ale velice nešťastně nastaveno. Z tohoto důvodu se v praxi nepoužívalo.

* E15: Jak to tedy bude nyní?

Kromě klasického konkurzu je u podnikatelů možné řešit situaci takzvanou reorganizací. A u nepodnikatelských subjektů oddlužením. Obě tyto formy jsou nelikvidační. Umožňují poctivým dlužníkům přežít nepříjemné situace. Když říkám poctivým, mám na mysli to, že se nedostali do úpadku nějakým podvodným jednáním, ale například v důsledku ekonomické krize.

* E15: Jaké další změny od ledna platí?

Je třeba zdůraznit mnohem větší průhlednost řízení zavedením insolvenčního rejstříku. Každý může na internetu sledovat doslova v přímém přenosu všechna řízení, včetně rozhodnutí soudce a správce. To považuji za zcela zásadní přínos nového zákona.

* E15: Dobře, ale rejstřík už funguje delší dobu.

Je pravda, že tato změna neměla odkladné období a funguje už od roku 2008. Novinky platné od letošního roku se týkají především insolvenčních správců. Velmi výrazně se zpřísnila kritéria pro výkon tohoto povolání. Předchozí byla značně uvolněná, konkurzním správcem se mohl stát prakticky kdokoliv. Faktem je, že už tehdy existovali správci první a druhé kategorie. Do první skupiny se zapisovali advokáti a notáři, do druhé ti ostatní. Správců bylo velmi mnoho, a proto se někteří z nich nedokázali uživit poctivou a kvalifikovanou prací. Některé dřívější excesy byly způsobeny zejména špatnou právní úpravou.

* E15: To znamená, že lidé bez patřičného vzdělání a zkušeností se už správcem stát nemohou?

Abyste se mohl stát správcem, musíte splnit tvrdé kvalifikační předpoklady. Kromě vysokoškolského vzdělání je třeba podrobit se zkouškám z řady právních a ekonomických disciplín. Všichni, kteří tímto sítem v uplynulých dvou letech neprošli, byli ze systému vyřazeni. Zatímco konkurzních správců bylo několik tisíc, insolvenčních je od letošního ledna kolem dvou stovek.

* E15: Rejstřík je ale občas zneužíván některými firmami, které doslova šikanují některé své obchodní partnery?

To je odvrácená strana rejstříku. Zejména větší firmy raději zaplatí i spornou pohledávku, než aby si o nich na internetu každý přečetl, že na ně byl podán insolvenční návrh. Nový zákon nicméně pamatuje na neoprávněně podané návrhy. Poškozeným umožňuje nárokovat odškodné.

* E15: Také nyní existují dvě kategorie správců. Jak se liší?

Ve druhé skupině jsou správci s takzvaným zvláštním povolením. To vyžaduje ještě náročnější kvalifikační předpoklady. Musíte mít rozsáhlé znalosti například o fungování finančních společností. Tito správci budou řešit úpadky velkých výrobních podniků nebo finančních institucí. Zákon říká, že půjde o dlužníky, kteří měli obrat buď nad sto milionů korun, anebo zaměstnávali více než sto lidí. Od této hranice už může být jmenován jen správce se zvláštním povolením. Takových je v Česku deset.

* E15: Budou správci na všechny případy stačit?

Myslím, že ano. Podle mého hrubého odhadu, který zahrnuje předpokládaný nárůst oproti loňskému roku, lze letos očekávat na tři tisíce rozhodnutí o úpadku. Nepočítám do toho už zahájená insolvenční řízení, která mohou být zamítnuta. Hovořím jen o případech, kdy soud rozhodne o úpadku, protože až tehdy je zpravidla jmenován správce. Jinak řečeno, jestliže bude na tři tisíce rozhodnutí a nyní máme asi dvě stovky správců, každý z nás bude řešit patnáct případů. A to se zvládnout dá.

* E15: Skutečně?

Bylo by to možné, i kdyby případů bylo dvacet a možná i třicet. Pokud je totiž řeší kvalifikovaný správce, který má k dispozici tým spolupracovníků, je to opravdu možné zvládnout. Z dřívějších několika tisíc správců byla většina z nich jednotlivci, kteří měli třeba jen jeden případ za dva až tři roky. A mnozí neměli ani kancelář.

* E15: Bude se počet správců zvyšovat?

Ten proces je otevřený. Stejně jako budou správci přicházet, někteří naopak odejdou. Problém není jen ve vysokých nárocích na vzdělání, ale i v odměňování. I tady nastala změna. Musím říct, že z ní nadšeni nejsme.

* E15: Kolik si nyní vyděláte?

Podle předchozí úpravy byly dvě základní složky. Správce byl odměňován jednak podle počtu přihlášek jednotlivých věřitelů, za každou dostal jeden tisíc korun. Za velké případy, které ale trvaly i deset let, správce mohl dostat až milion. Druhou složkou odměny byl výtěžek ze zpeněžení dlužníkova majetku. To znamená, že správce byl motivován, aby ho prodal co nejvýhodněji. Odměnu určovala degresivní sazba, která začínala na patnácti procentech, s rostoucí výší výtěžku klesala. V současnosti byla první složka odměny úplně zrušena. A zároveň se výrazně snížila i druhá.

* E15: Zkuste to vysvětlit na příkladu, kdy správce prodá majetek za jeden milion.

V případě, že jde o movitý majetek, dostane 150 tisíc. Pokud prodá nemovitost v této hodnotě, odměna je dvacet tisíc, tedy dvě procenta. Samozřejmě ale platí, že nemovitosti jsou zpravidla dražší.

* E15: Takže správců je méně i kvůli novému systému odměňování?

Určitě, ale není to jediný důvod. Tato profese začala mít velmi špatné jméno. Byl to ostatně hlavní důvod, proč se naše právní kancelář této činnosti přestala věnovat. Teprve nyní, kdy začala platit mnohem přísnější kritéria na správce, se do toho chceme pustit znovu. Pravidla a celý proces insolvencí jsou mnohem transparentnější. Když to trochu zjednoduším, není postaven na tom, co si kdo ukradne a zpronevěří. Tím ale rozhodně netvrdím, že každý konkurz byl podvod.

* E15: Nicméně alespoň podle toho, co říkáte, začal fungovat opačný paradox a insolvenční správce může mít problémy, aby uživil sebe a svoji kancelář.

Mám obavu, aby to do budoucna neskončilo tak, že ti, co se na insolvence zaměří, začnou své poznatky zužitkovávat pouze pro poradenskou činnost třeba v rámci své advokátní praxe.

* E15: Bude nově ustavená asociace insolvenčních správců vyvíjet tlak na novelizaci příslušných zákonů?

Už se o to snažíme delší dobu. Ministerstvo spravedlnosti se chová velmi korektně. Myslím, že má zájem, aby se situace řešila. Předali jsme jim různá srovnání, jak je to s odměňováním insolvenčních správců v jiných evropských zemích.

* E15: Jak jsou na tom jiné srovnatelné profese?

Zajímavé je to z pohledu exekutorů. Ti vlastně řeší vždy jen jednu pohledávku a přitom mají vyšší odměny než správci, kteří se v rámci jednoho případu zabývají třeba i stovkou pohledávek najednou.

* E15: Kde požadavek správců zatím naráží?

Hlavně v bankovní sféře, které se nelíbí, že by se dvouprocentní odměna z prodeje nemovitostí zvýšila. Myslím, že tento pohled je krátkozraký. V minulosti se občas stávalo, že správce pod rukou prodával zástavy za bagatelní ceny. Nová pravidla pro odměňování je třeba citlivými změnami vybalancovat tak, aby nebyla základní slabinou celého systému.

* E15: Skutečně se podaří zamezit podezřelým propojením jako byl třeba případ konkurzního soudce Jiřího Berky?

Jsem přesvědčen, že ano. Ještě nedávno byla praxe taková, že konkurzní soudce si sám podle vlastního uvážení vybíral své správce. To opravdu ideální nebylo, protože to mohli být jeho oblíbenci. Oprávnění určit správce je nyní přeneseno z konkrétního soudce, který řešil onen konkrétní případ, na předsedu soudu. Ten by o daném řízení neměl nic vědět, nemá právo do něj jakkoliv vstupovat. Bude samozřejmě záležet na případných vazbách mezi soudcem a předsedou soudu. Z právního hlediska ale nastala zásadní změna. A navíc každý může sledovat den po dni průběh každého řízení v insolvenčním rejstříku. Věřitelé tak mohou do procesu kdykoliv vstoupit.

* E15: Jaká práva získali věřitelé podle nových zákonů?

Asi nejdůležitější změnou je možnost už na první schůzi věřitelů správce změnit. Když se věřitelé shodnou, že dotyčnou osobu z nějakých důvodů nechtějí, určí si pak svého vlastního správce. Musí to ale být někdo z oněch dvou stovek správců, kteří splnili ony přísné kvalifikační předpoklady.

* E15: Vraťme se ještě k takzvaným reorganizacím. Ty budou v praxi vypadat jak?

Velmi nás mrzí, že se rozbíhají jen velmi pomalu. Lze hovořit o prvních vlaštovkách, nejvýše o desítkách případů. Ale ještě bych se vrátil k předchozí otázce. Od ledna platí další zásadní změna. V reorganizačním plánu si věřitelé sami určují správce. A toho pak soudce musí akceptovat.

* E15: Jaká platí pravidla pro vyhlášení reorganizace?

Může o ni požádat dlužník, který měl v předchozím období obrat přes sto milionů, anebo více než sto zaměstnanců. V takovém případě může soudce reorganizaci nařídit dokonce i proti vůli věřitelů. Je to zřejmá snaha zvýhodnit a tím i zachránit větší firmy. U menších podniků rozhodují o případné reorganizaci klíčové skupiny věřitelů.

* E15: Jak reorganizace v praxi probíhají?

Nutno přiznat, že s nimi vzhledem k jejich malému počtu zatím příliš zkušeností nejsou. Kromě toho jsou zákonem stanoveny teprve dva roky, což je v právní praxi velmi krátká doba. A žádný z případů dosud neskončil. Obecně lze říci, že reorganizace by měla věřitele uspokojit lépe než konkurz. Podnikatel má finanční problémy, ale má smluvně zajištěné zakázky. Věřitelům tedy řekne, když skončím v konkurzu, už nic nevyrobím. Iniciativa by měla vycházet od dlužníka, který by měl přesvědčit věřitele, že je lepší, aby firma dostala šanci pokračovat.

* E15: Změní se v rámci reorganizace vedení firmy?

Za předchozí normy o konkurzu a vyrovnání získal dispoziční práva nakládat s firmou správce. Nahradil tedy statutární zástupce. V konkurzním řízení to nadále platí, v reorganizaci nikoliv. Dispoziční práva v tomto případě zůstávají dlužníkovi. To znamená, že změny na postu ředitele či jednatele nutné nejsou. Naopak management může být tahounem reorganizace, pokud firmu dostala do problémů například ekonomická krize. Právě stávající vedení bude v takovém případě zřejmě nejlépe vědět, jak podnik ozdravit. V reorganizaci má správce roli dohledu. Před schválením reorganizačního plánu musí zjistit, zda dlužník nechce udělat jen úhybný manévr. A v okamžiku, kdy je plán schválen, sleduje, zda je plněn. V opačném případě dá pak soudci impulz, aby zahájil konkurzní řízení.

* E15: Jak je to s odměňováním správců u reorganizace?

Správce je odměňován za monitoring procesu pravidelnou měsíční částkou, která začíná na osmdesáti tisících. Odměna zohledňuje fakt, že v reorganizaci se řeší větší podniky. To znamená, že správce musí mít tým spolupracovníků.

Michal Žižlavský (49)

Působil jako soudce, advokátem je od roku 1992. Je členem sekce České advokátní komory pro obchodní právo a členem expertního týmu pro evropské právo.