Milena Vicenová: Musíme se v Evropě naučit nedívat se jen sami na sebe

„Osobně kladu důraz na konzistentní postoj a perfektní podklady. Pokud jde o propracování argumentů, v tomto směru se musíme ještě učit,“ vzkazuje do Česka více než po dvou a půlletém působení v centrále EU.

* E15: Zrušení kanadské vízové povinnosti pro české občany se v minulých dnech skloňovalo v Bruselu snad při všech příležitostech. Vy se v tom sama angažujete, myslíte si tedy, že by se úspěch mohl dostavit ještě před rokem 2013, například ještě letos?

To bych nechtěla předjímat, není na místě velký optimismus. Jen opakuji – máme jediný požadavek – zrušit víza, žádný jiný kompromis nechceme.

* E15: Existuje stále možnost, že by EU zavedla víza pro Kanaďany?

Zpráva o vízové reciprocitě, kterou připravuje Evropská komise, by měla říci, co se stane, pokud Kanada víza pro Českou republiku nezruší. Mělo by v ní být řečeno, k jakým krokům přistoupí EU jako celek. To je to, co chceme a od komise čekáme. Nic jiného než zrušení víz nás nezajímá. Pokud nebude takový závazek na obzoru, budeme komisi důrazně žádat, aby zasáhla. Třeba včetně odvetného opatření.

* E15: Kdo s kým se může dohodnout na ukončení vízové povinnosti?

Zrušení vízové povinnosti pro naše občany je rozhodnutím kanadské strany. Jsme ale členskou zemí EU a reakce na to, co udělá Kanada, je už společnou reakcí všech 27 členských zemí a komise. Jsme vázáni pravidly EU a naše možnost reagovat na rozhodnutí Kanady je evropským rámcem omezena. Právem proto chceme, aby komise konala v našem zájmu.

* E15: Pomineme-li víza, kterými žije česká diplomacie, je celý unijní podzim ve znamení ekonomických témat. O co se hraje především?

Finance a ekonomika jsou pokaždé důležité téma, ale tentokrát na ně klademe mimořádný důraz. Celé září se budou scházet jak experti, tak politici nad stále stejnou otázkou: jak přimět členské státy, aby respektovaly Pakt stability a růstu. Budou debatovat o posílené ekonomické spolupráci, o preventivních i nápravných opatřeních v případě nerespektování pravidel. Klíčová jsou přísnější pravidla a sankce. Tuto otázku by měla uzavřít diskuze hlav států a vlád na říjnové Evropské radě.

* E15: Jaké se nabízejí možnosti, pokud jde o postihy za rozpočtovou nekázeň?

Uvažuje se o možnosti, že země nesplňující pravidla Paktu růstu a stability nebude moci plně využívat prostředky ze strukturálních fondů a z Kohezního fondu. Otevřená zůstává otázka, zda by se dané zemi měla pozastavit hlasovací práva. To by bylo komplikované a vyžadovalo by to změnu Lisabonské smlouvy. Otazníků je spousta. Sankce se připravují ve dvou fázích, nejprve u zemí eurozóny, poté u těch, co nevyužívají společnou měnu.

* E15: Jaký je český postoj k této věci?

Česká republika dlouhodobě podporuje respektování pravidel Paktu růstu a stability. Chceme však mít jasno, jaká pravidla budou platit pro eurozónu, tam rozumíme přísnějším požadavkům, a jaká pro ostatní země. Sankce nemohou žádnou zemi znevýhodnit, nemohou směřovat jen vůči příjemcům prostředků ze strukturálních fondů.

* E15: Citlivou záležitostí, kvůli níž se rovněž rozcházejí názory, je bankovní daň. V jakém stavu je její příprava?

Jedná se o přístupu k této dani. V zásadě je možné pojmout ji jako klasickou daň z bankovních transakcí, nebo zvolit formu bankovního poplatku, anglicky levy. Ta je stanovena z jiného základu, třeba z objemu kapitálu, který má banka k dispozici. Řešení není jednoduché, ani komise není jednotná. Liší se i postoje členských států – většina se postupně kloní k bankovnímu poplatku. Ukazuje se totiž, že daň z bankovních transakcí přináší řadu rizik – odliv kapitálu z Evropy, nebezpečí, že banky budou spoléhat na záchranný fond a reagovat ještě neodpovědněji.

* E15: Česko si v červnu vymohlo výjimku, že toto opatření nezavede. Jaká je naše pozice v této rozpravě, stojíme bokem a neúčastníme se jí?

To rozhodně ne, účastníme se všech debat na všech úrovních a sledujeme pečlivě další vývoj. Do říjnového summitu je ještě čas.

* E15: Když se vedou natolik zásadní rozpravy, je lepší mít v unii od začátku spojence, nebo napřed vypustit signál a pak si spojence teprve hledat?

Vždy je třeba najít co nejrychleji pozici České republiky, dohodnout se doma. Najít shodu mezi rezorty, s partnery v podnikání i nevládními organizacemi. A rychle uzavřít dohodu na národní úrovni. Tuto pozici je pak nutné jasně formulovat a prezentovat ji stále ve stejném duchu. Od pracovních úrovní až po politickou úroveň ministrů a premiéra. Musíme mít připraveno nejen stanovisko, ale také velmi silné argumenty podložené analýzami, čísly, statistikou, grafy. Je nutné být důrazní od začátku do konce.

* E15: A ty koalice?

V Evropské unii jsou velmi důležité, vždy u daného tématu musíme zjistit, kdo je náš přirozený spojenec. Znamená to od začátku sledovat, s čím přijdou jiné země, umět okamžitě předat informaci domů. Tam ji vyhodnotit, podívat se, jak jejich názor zapadá do naší pozice, zda si třeba jinde nevšimli důležitého aspektu, který se nás také týká. Musíme sledovat i reakce členských států na naše argumenty a umět je dobře analyzovat.

* E15: Co z toho je nejpodstatnější?

Osobně kladu důraz na konzistentní postoj a perfektní podklady. Pokud jde o propracování argumentů, v tomto směru se musíme ještě učit. Naše argumenty musíme umět stupňovat, jakmile uplatníme jeden, hned připravit další, mluvit jasně a srozumitelně. Je jasné, že chceme prosadit naše požadavky. Pokud ale chceme mezi 27 státy uspět, měli bychom uplatňovat nejen ty argumenty, které říkají, co je dobré pro Českou republiku. Musíme mnohem víc než dosud umět přinášet argumenty, jež podtrhnou, že naše řešení je dobré i pro jiné státy, že může být přínosem pro Evropu jako takovou. Umět nedívat se jen sami na sebe. A umět o tom přesvědčit i ostatní.

* E15: Jaká je v tomto procesu role stálého zastoupení? Komunikace do Česka, stejně jako prezentace jeho postojů v Bruselu?

Obě stránky naší práce jsou přibližně vyrovnané.

* E15: Musí to jít paralelně?

Musí. Přirovnala bych to tak trochu k tlumočení. Musíme posílat informace z domova do Evropy a současně z členských států domů. Stejnou měrou, vyrovnaně. Někdy také upozornit, že pohled z Bruselu vypadá jinak než z Prahy. Popsat jej a vysvětlit proč.

* E15: Přihodilo se vám někdy, že jste musela rozhodnout sama, přímo na místě?

Před vlastním jednáním mám z ústředí instrukci, rámec, kam až můžeme zajít. Dramatické změny a obraty obvykle nenastávají. Musíme se však umět rychle orientovat v nových návrzích. Během chvilky musíme poznat, co je důležité, co je v souladu s našimi zájmy. Některé odborné pasáže například z oblasti finančnictví, justice nebo mezinárodního obchodu mohu ještě konzultovat s expertem na danou oblast.

* E15: A kdyby bylo úplně nejhůř?

Teoreticky můžu použít telefon, ale v praxi to tak nebývá. Pokud by byl předložen naprosto zásadní nový návrh, společně s ostatními velvyslanci si vyžádáme krátký odklad a stanoviska oznámíme dodatečně. To se ale děje pouze výjimečně.

Milena Vicenová (55)

Na post stálé představitelky při EU nastoupila v lednu 2008. Během českého předsednictví vedla Výbor stálých představitelů při EU. Byla vždy bez politické příslušnosti. Vystudovala Vysokou školu veterinární v Brně, prošla řadou postů v soukromé a státní sféře. Zastávala funkci ministryně zemědělství ve vládě Mirka Topolánka. Předtím řídila programování, vyjednávání a čerpání dotací z EU, poté se podílela na přípravách rezortu zemědělství na vstup Česka do EU. Zastupovala republiku v poradním sboru Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, vedla vládní vyjednávací tým pro evropské strukturální fondy. Má zkušenosti ze zahraničních studijních pobytů a stáží. Mluví plynně anglicky, francouzsky a německy, studovala španělštinu a ruštinu. Je vdaná, má dvě dcery.