Přejít na navigaci Přejít na obsah

Petr Kováč: Banky chytračí, firmy v problémech zatím neprodávají

13.1.2010 7:58   |  
Sdílet

Rozhovor Loňský rok nebyl v oblasti fúzí a akvizic zdaleka tak špatný, jak tvrdí statistiky. „Všechny zveřejňované statistiky mají jednu zásadní chybu – vždy se zaměřují jen na větší transakce. Většinu transakcí, které běží v Česku, statistiky vůbec nezaznamenávají, protože jsou příliš malé na to, aby je mezinárodní agentura sledovala, nebo jejich velikost není zveřejněna,“ tvrdí předseda představenstva společnosti Patria Corporate Finance Petr Kováč.

„Rok 2010 se v Česku pravděpodobně bude vyznačovat mírným růstem počtu transakcí a poroste i jejich objem,“ dodává optimisticky.

* E15: V roce byl objem fúzí a akvizic nejnižší za posledních pět let. Bude objem transakcí a jejich počet letos růst?

Je pravda, že loni proběhlo v Česku málo velkých transakcí, na druhé straně u malých a středních transakcí jsme již od března loňského roku viděli oživení, a v počtu transakcí jsme tak celkově na podobném objemu jako v roce 2008. Nemáme ale „tvrdá“ čísla, na kterých bychom mohli demonstrovat, jak to přesně je.

* E15: Jak se změnila logika transakcí?

Trh akvizic a divestic byl v letech 2007 a 2008 hodně ovlivňován private equity fondy, respektive finančními investory. Mnohá transakce byla postavena tak, že na papíře vyšla dobrá návratnost nějaké investice, a její strategické aspekty byly – mírně řečeno – druhořadé. Finanční a ekonomická krize zvýraznila trend, kdy se investoři více dívají po fundamentálních důvodech investic a přemýšlejí, jak posílit, rozvinout nebo očistit jádrový byznys.

* E15: O kolik klesla cena, za kterou se firmy prodávají? Podle čeho se ceny firem stanovují, když je dnes samotný odhad jejich budoucích zisků nejistý?

Obecná odpověď by byla zavádějící. Jsou transakce, které se odehrávají například za osminásobek provozního zisku, tedy za ceny, které si pamatujeme z časů před krizí. Na druhé straně se firmy daleko podrobněji dívají na odhady vývoje budoucích příjmů a hodnotí ji mnohem střízlivěji. Konkrétní násobky nemá cenu zmiňovat, protože standardy dnes nejsou tak pevné. Jestliže před dvěma roky byl pro určité situace standardem sedmi- či osminásobek, dnes již to takhle jednoduché není.

* E15: První, co se v souvislosti s krizí stalo, je, že se rozešly představy prodávajících a kupujících o ceně. Už se jejich představy sblížily? Jak se to projevilo na době, po kterou transakce v průměru probíhá?

Dohoda mezi prodávajícími a kupujícími trvá mnohem déle. Často je to také kvůli tomu, že financující banky se chovají mnohem konzervativněji. Řekněme, že v minulosti probíhala transakce v průměru půl roku, teď bych si klidně troufl říci, že tato doba vzrostla na dvojnásobek. Zároveň výrazně poklesla pravděpodobnost, že transakce bude dokončena. Důvody, proč zůstává daleko více transakcí nedotaženo, jsou dva – neshoda na ceně a nemožnost získat dostatečné dluhové financování, ať na samu transakci, nebo na refinancování stávajících dluhů společností.

* E15: Probíhají již prodeje firem v tísni? A za jaké ceny?

Kupodivu zatím moc takových aktiv na trhu není. Banky či financující bankovní syndikáty nejsou zvyklé řešit situaci tímto způsobem. Zatím se snaží problémové společnosti vyřešit jinak – snaží se restrukturalizovat úvěry, ale často chytračí jedna na druhou. Z mého pohledu tím většinou jen ztrácejí čas, který je u většiny firem v problémech tím nejcennějším. Rychlý prodej dnes, byť se ztrátou, je lepším řešením, než čekat na zázrak v podobě rychlého oživení. Banky situaci ale zatím hodnotí jinak.

* E15: Nakupují firmy častěji fyzické osoby?

Aktivita, respektive význam fyzických osob jako investorů, se určitě zvýšila. Nemůžeme si ale myslet, že tato skupina investorů převládne. Jsou to investoři jen pro malé transakce obvykle v řádu desítek milionů korun.

* E15: V loňském roce se největší prodeje odehrály v oblasti energetiky. Významný byl také prodej Pivovarů Staropramen. Budou i letos srovnatelně velké obchody?

Myslím, že ano. Tyto obchody jsou iniciovány mimo území Česka. Velké nadnárodní společnosti zvažují, co je jejich jádrový byznys a jaká bude jejich budoucí strategie. Z toho plyne, že se rozhodnou některé aktivity odprodat, nebo naopak v nějakém regionu zapíchnout svou vlaječku.

* E15: Kteří investoři u nás ztratili o firmy zcela zájem?

Z přirozených geografických zájmů přetrvává zájem německých, rakouských a polských investorů. V souvislosti s krizí se ale odmlčeli například investoři ze Španělska nebo Ruska. Přetrvává ale zájem českých a slovenských firem dívat se za hranice těchto dvou států. Je tu také určité očekávání spojené s budoucím masivnějším příchodem investorů z Asie, především z Číny, Koreje a Indie. Už tady jsou, ale v budoucnosti by měli hrát důležitější roli.

* E15: V kterých oblastech bude probíhat největší konsolidace?

Větším počtem menších transakcí se bude v regionu střední Evropy konsolidovat oblast dopravy a výroby potravin. Kupujícími v oblasti kamionové dopravy budou silné firmy z tuzemska, ale i Polska a Maďarska. V oblasti nákladní železniční dopravy probíhá panevropská konsolidace. Určitě budou pokračovat snahy takových hráčů, jako je DB Schenker nebo Rail Cargo Austria, více proniknout i do Česka a na Slovensko.

* E15: Trh fúzí a akvizic se zmenšil. Zlevnili jste? Odejdou někteří poradci z trhu?

U lokálních velkých hráčů, kteří patří do velkých mezinárodních skupin, nelze stažení z trhu jen kvůli současné situaci očekávat. Případné změny u nich nebudou vyvolané krátkodobým nedostatkem práce, ale na základě nějakého strategického rozhodnutí. Co se týče ceny služeb, ta se nijak dramaticky nezměnila. Mění se ale struktura odměny poradců. Ta nyní jak u finančních, tak u právních poradců více reflektuje delší dobu, po kterou obchody probíhají. Namísto měsíčních paušálů se hledají jiné způsoby odměňování.

* E15: Změnou odměňování však velcí poradci, kteří dříve pracovali převážně za měsíční paušály, vytlačují z trhu malé investiční butiky.

Nemyslím, že se nyní stáváme konkurencí někomu, kdo nebyl naší konkurencí před dvěma či třemi roky. Konstrukcí odměn se jen přizpůsobujeme aktuální dynamice trhu a povaze transakcí. To není žádná novinka. Český trh je příliš malý, aby zde vznikali specialisté například jen na fúze a akvizice v oblasti IT. To je myslím klíčový aspekt pro životnost poradenských butiků.

* E15: Poklesl meziročně počet zaměstnanců Patrie?

Jsme velká firma a přes poměrně nízkou fluktuaci zaměstnanců lidé přicházejí a odcházejí, jejich počet se ale v poslední době dramaticky nezměnil. Ve střednědobém horizontu náš byznys roste, a proto zvolna roste i počet zaměstnanců.

* E15: Způsobí nedostatek strategických investorů vlnu IPO na středoevropských burzách?

Popisovat šance IPO v tomto regionu je něco, čemu bych se rád vyhnul. Příkladů, na jejichž základě bychom mohli stavět nějaké širší teorie, je tak málo, že je to obtížné.

* E15: Kam zmizeli private equity investoři? Zajímají se o investice, nebo jsou odstřiženi od zdrojů a vyčkávají na lepší časy?

Většina fondů, které v našem regionu střední Evropy působí, má dostatek vlastních zdrojů. Pokračují v činnosti i bez bankovního financování a hledají svou novou strategii.

Petr Kováč (43)

Je předsedou představenstva společnosti Patria Corporate Finance a výkonným ředitelem společnosti Patria Finance. Je odpovědný za vedení velkých projektů a development služeb v rámci fúzí a akvizic, transakcí na kapitálových trzích a finančního poradenství. Před příchodem do Patrie v roce 1995 pracoval jako zástupce finančního ředitele Metrostavu a předtím pracoval ve společnosti SSŽ. Vystudoval ČVUT v Praze. Je ženatý a má dvě děti. Za svůj hlavní koníček považuje cyklistiku.

Autor článku: Tomáš Skřivánek

Čtěte také

Tržní nájmy nerostou, někde i klesají

Tržní nájmy nerostou, někde i klesají

Tržní nájemné v Česku za poslední rok nezdražilo, činže na volném trhu naopak stagnují nebo přímo klesají. Přes místy rostoucí zájem o pronájem bytů převyšuje nabídka stále… více

Komentáře

Další weby mladé fronty