Vladimír Darjanin: Rudolfinum se musí zaplnit kumštem

* E15: Jak se řídí taková instituce, jakou je orchestr?

Není to jednoduché. V klasické firmě má nový manažer právo vybrat si tým. Tady je problém propustit uklízečku. Na začátku jsem to nechápal, ale postupně si zvykám. Jinak se chovám jako každý manažer. Po příchodu jsem udělal due diligence, abych poznal stav firmy, následoval personální audit a na konci března začne restrukturalizace.

* E15: Dokážu si představit restrukturalizaci ve strojírenském podniku, ale v orchestru?

Máme asi 180 zaměstnanců a z toho je 123 muzikantů. Zbytek jsou administrativní pracovníci, uvaděči a podobně. Hudebníků se změny týkat nebudou. Ty má v kompetenci šéfdirigent. Já se starám o ostatní. A tady je prostor pro zásadní změny. Třeba v marketingu, který je pro nás vlastně nejdůležitější, máme jen tři lidi. Chtěl bych jich mít tak devět nebo deset. Vídeňská filharmonie jich má 29.

* E15: Jenže Vídeňská filharmonie má asi vyšší rozpočet i počet koncertů…

To je pravda. Mají tam asi 700 koncertů do roka, z toho 500 dělá filharmonie.

* E15: Kolik koncertů má Česká filharmonie?

Tuto sezonu to bude asi o 28 koncertů víc. Včetně komorních a dalších řad tedy budeme dělat mezi 120 a 130 koncerty ročně. Moje představa je dostat se na 250 koncertů. To je jediná cesta, jak Českou filharmonii posunout výš.

* E15: Jak se prodává takový koncert?

Je to produkt jako každý jiný. Představa, že se bude umění prodávat samo, je mylná. Třeba dnešní koncert klavíristy Daniela Barenboima jsme vyprodali za 14 dní, a to jedna vstupenka stojí 2500 korun. Máme spoustu klavíristů, ale Barenboim je jen jeden. To je cesta, kterou chceme jít. Vozit zajímavé umělce. Lidé chtějí to nejlepší. Chtějí být u něčeho mimořádného. A výborní umělci umějí ten mimořádný zážitek zprostředkovat. Na tuto sezonu jsem ještě velký vliv neměl, ale další sezona už bude výrazně moje. A těch produktů, které se dají opravdu dobře prodat, bude podle mého soudu výrazně více.

* E15: Můžete být konkrétnější?

Naším rezidenčním umělcem se v příští sezoně stane Lang Lang, což je jeden z největších pianistů současnosti. Pro Českou filharmonii to bude velká výzva, protože jako rezidenční umělec u nás bude hrát více než v jiných koncertních sálech. V dubnu příštího roku bude mít zahajovací recitál a do sezony 2014 bude mít v Praze každý rok recitál a dvakrát bude hrát s orchestrem. Lang Lang je jeden z nejlepších produktů, jaký je momentálně k dispozici. Chtěli bychom získat ještě jednoho rezidenčního umělce této kategorie. Jakmile se to podaří, dostaneme se zase o stupínek výš.

* E15: Na koho se tedy milovníci vážné hudby mohou těšit?

Zatím bych se držel příští sezony. Kromě Lang Langa máme v plánu několik mimořádných koncertů. Například 8. října bude mít v Praze u příležitosti 85. narozenin benefiční koncert anglický dirigent Sir Charles Mackerras. V prosinci pak bude koncert k 80. narozeninám profesora Ivana Moravce, což je podle mého soudu největší pianista historie. Připravujeme i recitál fenomenálního amerického houslisty Joshuy Bella a na závěr sezony vystoupí na Pražském hradě Dmitrij Chvorostovskij, jeden z největších barytonů současnosti. To, co předvedl před čtrnácti dny v Londýně, bylo něco famózního.

* E15: Sibiřský expres, jak se říká Chvorostovskému, má přece plný rozvrh na několik let dopředu. Jak se vám ho podařilo přesvědčit?

Nejdřív říkal, že nemůže, protože má dvacátého června koncert v Tokiu. A že prý si po příletu musí odpočinout. Nakonec jsem ho přemluvil.

* E15: Jak se s takovými hvězdami jedná?

Skvěle. Čím větší umělec, tím lepší člověk. Tam funguje přímá úměra. Čím horší umělec, tím má víc hvězdných manýr. Opravdu. I to jsem zažil.

* E15: S kým se vám jednalo nejlépe?

Právě s těmi největšími. Měl jsem štěstí, že jsem jich potkal opravdu hodně. Namátkou Lorin Maazel, který do Prahy snad přijede v roce 2012, nebo třeba Lang Lang. S ním jsem se seznámil v Praze asi před půl rokem. Tehdy tady dělal pro jednu pojišťovnu reklamu a potřeboval piano. Jenže ho chtěli natřít namodro. No a natírat klavír za tři a půl milionu? Nakonec to museli nějak ošidit, ale zvuk chtěli mít z extra dobrého klavíru. Tak jsem to tehdy vzal na sebe. No a s Lang Langem jsme se sešli u kávy a upekli jsme i jeho působení v České filharmonii.

* E15: Za jak dlouho se chcete dostat na hranici 250 koncertů za rok a jak to chcete udělat?

Chtěl bych to zvládnout do tří let. Musí se to podařit, protože Rudolfinum je zatím prázdné. Připravujeme nové tematické řady. Každou první středu v měsíci budeme dělat lunch koncerty od jedné do dvou hodin odpoledne, jako to je běžné v celé Evropě. Potom máme řadu pro budoucí maminky podle Suzukiho metody, což bude koncert s přednáškou, a nakonec adventní koncerty. To už máme o 34 koncertů navíc. Pak budeme postupně nabalovat další tematické celky. Rudolfinum se musí zaplnit kumštem.

* E15: O kolik vám to zvýší rozpočet?

Snažíme se, aby nové řady byly už předem sponzorovány. Deset lunch koncertů si vzala Raiffeisenbank, adventní koncerty bude sponzorovat Synot, se kterým dojednáváme ještě další smlouvu, a o baby koncerty se teď perou tři firmy. Od začátku jsme v mírném plusu a ještě jsme neprodali jediný lístek.

* E15: Kolik stojí sponzoring takové řady?

To nesmím zveřejnit…

* E15: S jakým pracujete rozpočtem?

Máme zhruba 160 až 170 milionů. Z toho 60 nebo 62 milionů nám dává stát. Zbytek si musíme vydělat.

* E15: Kolik máte od sponzorů?

Letos je to do deseti milionů, což není mnoho, ale proti loňsku je to nárůst o sedm milionů. Změnu by měla přinést připravovaná Nadace České filharmonie. Ta by nám měla umožnit získat daleko více prostředků. Musíme mít ale daleko lepší produkty než dosud.

* E15: Jak budete platit velké hvězdy?

Letos budeme mít šest abonentních řad. Prodejnost je zhruba šedesát až osmdesát procent. Čím významnější umělec, tím rychleji se koncert prodá. Například Barenboim byl vyprodán ještě dříve, než jsme spustili kampaň.

* E15: Takže je zaplatíte ze vstupenek?

To ne. Zatím se nepohybujeme v takové cenové kategorii.

* E15: Zdražíte vstupenky?

To ne. Dnes máme lístky od 250 do 600 korun. Na mimořádné koncerty od tisíce do tří tisíc korun. U mimořádných koncertů se dostaneme na nulu nebo mírně do plusu. To znamená, že můžeme pokrýt ztrátové koncerty. Abychom měli peníze na hvězdy, musíme snížit počet koncertů, na které doplácíme.

* E15: Kolik je dnes ztrátových koncertů?

Asi polovina. Druhou polovinou to dorovnáváme. Průměrnou zaplněnost máme kolem 80 procent. A musíme se tedy dostat na 100 procent.

* E15: Začínal jste jako hráč na kontrabas. Jak jste se dostal k managementu?

Na kontrabas jsem hrál rád, ale odmala mě to táhlo spíš k opeře. Vystudoval jsem tedy operní režii, ale potom mě začal zajímat management. Přihlásil jsem se tedy na kurzy managementu. Takový je život. Nechávám mu prostor a on mě vede.

* E15: Operní režie se vám nelíbila?

Těžko jsem nesl, že jsem pořád pryč. Jeden rok jsem spal sedm nebo osm měsíců po hotelích. Najednou jsem dostal strach, že zůstanu celý život sám. Podobné to mají dirigenti. Všichni jsou v podstatě samotáři. Týden jste v Kodani, na dva dny jedete domů a pak zase jinam. Samé zkoušky, vystoupení. Ze života nemáte nic. Jen moje matka si myslela, že jsem pořád na výletě.

* E15: Kolik dnes berou hudebníci?

Náš průměrný plat je něco mezi 28 a 29 tisíci.

* E15: A kolik se platí ve srovnatelných tělesech ve světě?

Když se budeme bavit o těch nejlepších, spodní hranice je kolem čtyř tisíc eur. Plat koncertního mistra berlínské filharmonie je padesátišestinásobný proti tomu, co bere koncertní mistr u nás.

* E15: Jak si dokážete udržet kvalitní hudebníky?

To opravdu nevím. Skláním se před těmi, kteří tady hrají. Je až trestuhodné, jak tato společnost nedokáže hudebníky ohodnotit. Třeba takové Maďarsko dává hudebníkům svého prvního orchestru čtyři až osm tisíc eur. Dokonce v Rumunsku mají filharmonici vyšší platy. I v Polsku.

* E15: Čím to je?

Ceny lístků jsou srovnatelné. Je to v dotacích, které jinde dostávají vyšší. Vždyť filharmonie je chloubou každého národa. Česká filharmonie má obrovský zvuk, ať už v Japonsku, nebo v západní Evropě. Třeba příští rok máme v největších halách po celém Japonsku deset koncertů u příležitosti výročí založení firmy Toshiba. Ta také celý zájezd platí.

* E15: Jezdíte s nimi?

Někdy. Ale mou úlohou je zájezdy vymyslet. Abych řekl pravdu, tak jsem se v životě už tolik najezdil, že mi to stačilo.

* E15: Jak Češi podle vás vnímají v této době hudbu? Jsme stále národem muzikantů?

Nemůžeme to porovnávat s dobou obrození, ale jsem přesvědčen, že národ má k hudbě pořád blízko. V dnešní době má vážná hudba větší konkurenci, ať už je to sport, jiné druhy umění.

* E15: Co si myslíte o současných muzikálech?

Jak bych to řekl… Není to šálek mého čaje. Viděl jsem muzikály v New Yorku, v Londýně i v Hamburku. Je to skvělé. Ale není to ono.

* E15: Říká se, že muzikál je vlastně pokračováním původních oper…

Myslím si, že je to celkem blízko pravdy. Vždycky mě zajímalo, co by v dnešní době dělal Mozart…

* E15: Co myslíte, že by dělal?

Byl to hudební génius… Ano, myslím, že by dělal muzikál. I když on by asi dělal všechno. Víte, z dnešního pohledu by bylo zajímavé vidět některou ze světoznámých oper v původním aranžmá. Třeba takovou Traviatu. Vezměte si jen, že tehdy měly orchestry nějakých dvanáct hudebníků.

* E15: Zajímáte se o pražskou hudební scénu?

Začalo to famózně – Jesus Christ Superstar je světová záležitost. Pak se toho chytli místní skladatelé a výsledkem jsou lokální muzikály. Žádný se ve světě nehraje. Ale to má svou logiku. Od renezance vznikly nějaké tři miliony skladeb pro orchestr. Ale hraje se jich zhruba jen tisíc. Přitom mezi repertoárovými skladbami máme důstojné zastoupení. Hraje se prakticky celý Dvořák.

* E15: Máme mezi současnými skladateli někoho, kdo by se mu mohl vyrovnat?

Máme skvělé skladatele, ale že by je přijal celý svět, to zatím ne.

* E15: Čím to je?

Musejí se sami snažit, aby je orchestry hrály. Dvořák se ve své době také musel snažit. Historie to sice otáčí a dnes se říká, že ho Američané pozvali, ale nebylo to tak. Musel psát na všechny strany, aby prorazil. Na mě se také obracejí současní skladatelé, jestli by je nemohla hrát Česká filharmonie.

* E15: Co jim odpovídáte?

To je těžké. Když je odmítnu, druhý den se to objeví v novinách. Podobné je to s hudebníky. Když se mladí umělci snaží dostat do orchestru nebo na festival, nemohu je odmítnout, ale zatím ani přijmout. Tak neodpovídám. Mládí si musí projít určitým vývojem. Nedá se to uspěchat.

* E15: Co může udělat začínající umělec, aby se dostal na ten pomyslný vrchol a stal se hvězdou světového formátu?

Musí jezdit na interpretační soutěže. Koná se několik klavírních soutěží, které určují budoucí hvězdy. Chopinova ve Varšavě, Čajkovského v Moskvě a královny Alžběty v Bruselu. Každý vítěz nebo laureát, tedy umělec do třetího místa, má před sebou poměrně velkou kariéru. Ve druhé fázi se musí opřít o nějakou celosvětovou agenturu, která má své páky a tahá za provázky. Jenže než si vás některá z nich zařadí do shortlistu, tak to nějakou dobu trvá. Chce to trpělivost. Velkou trpělivost a nevzdávat se.

Vladimír Darjanin (49)

Na konzervatoři studoval hru na kontrabas a na Akademii múzických umění operní režii a hudebně dramatické pořady v televizi. Poté se učil na Humboldtově univerzitě v Berlíně a u Götze Friedricha a u Harryho Kupfera v Komische Oper. V letech 1990–1992 působil v opeře Národního divadla. V roce 1994 založil PR agenturu DaDa, která produkovala propagační filmy – nejznámější byl televizní cyklus krátkých dokumentů Deset století architektury. V roce 2005 byl jmenován generálním komisařem české účasti na výstavě Expo v Japonsku. Nyní je generálním ředitelem České filharmonie a intendantem hudebního festivalu Dvořákova Praha.