Frankffurter Algemenie: Slepí a hluší
Svoboda jinak smýšlejících se uvnitř sociální demokracie již nebude připomínat tak často jako dříve, čímž se strana připodobní běžnému kánonu.
Nicméně též soudruh Thilo Sarrazin, člen představenstva spolkové banky, si bude nadále smět myslet a říkat, co bude chtít, jak uvedl předseda SPD Sigmar Gabriel, ovšem už nikoli jako člen strany. Sociální demokraté nechtějí se Sarrazinem bojovat, místo toho se ho raději zbaví. Stranická tendence odstraňovat nepohodlné členy, nebo je donutit k odchodu, se brzy může stát zaběhanou praxí. Gabriel trpí vážnými obavami o voličský potenciál mezi přistěhovalci, s nimiž již strana zahájila předvolební námluvy, ale přitom zapomíná na nemalou část elektorátu, jež v Sarrazinovi vidí silného kritika reálných nedostatků a mučedníka bojujícího za názorovou svobodu. Nejen SPD hájí svým postupem vůči Sarrazinovi linii, která již brzy skončí naprostou slepotou a hluchotou odpovědných právě k problémům přistěhovalectví.
