Názory odjinud: Létající tankery a pachuť amerického politikaření

The Wall Street Journal

Chráněný Boeing

Možná se americkému letectvu někdy podaří vyměnit létající tankery z Eisenhowerovy éry za letadla vyrobená poté, co se narodili jejich piloti. Do té doby bude ovšem tato zakázka stát jako pomník nefunkční politice, která hýbe s americkými vojenskými nákupy. V nejnovější a asi poslední kapitole této smutné ságy stáhla společnost Northrop Grumman svou nabídku na kontrakt za 40 miliard dolarů, podle nějž měla postavit novou generaci tankovacích letadel. Říkejme tomu výměna rolí. Před dvěma lety vyhrál Northrop tentýž kontrakt nad Boeingem. Jeho nabídka ovšem obsahovala politickou past: losangeleská společnost se spojila s evropským koncernem EADS. Kongresmani z Washingtonu, sídla Boeingu, se zabalili do amerických vlajek, které měly zakrýt jejich protežování místní firmy. Pentagon nakonec tendr zrušil a v následujícím roce vyhlásil nanovo, podle Northropu na míru Boeingu. Nevíme, které letadlo by mělo vyhrát. Ale provinční obchodní zájmy by neměly pohánět bezpečnostní a fiskální rozhodnutí svěřená do rukou našich volených zástupců.

Frankfurter Allgemeine

Politická letadla

Protekcionismus je špatný. To vědí Američané stejně dobře jako Evropané. Proto se oba obchodní partneři už po léta snaží podobné překážky kousek po kousku odstraňovat. Někdy to jde rychleji, někdy pomalu, ale směr je správný. Jen někdy bývá přístup na trh uzavřen třeba kvůli kuřecímu koupanému v chlóru. To je třeba vědět, když uvažujeme o zakázce na dodávku tankovacích letadel pro americké letectvo. Evropští politici stejně jako manažeři evropského koncernu EADS a jejich partneři z Northrop Grumman mají samozřejmě pravdu, když americkým politikům vyčítají, že zakázka není férově vypsána. Řada zemí dala přednost tankovacím letadlům od EADS/Northrop před Boeingy, protože jde o lepší výrobek. Jenže tankery od Boeingu také nejsou tak špatné, aby jejich nákup znamenal pro americkou armádu nějaké oslabení. Oba výrobky mají svá pro i proti. Problém však spočívá v tom, že zbrojní průmysl má velmi daleko k normální obchodní branži, jako je třeba autoprůmysl. To by se mělo změnit, politické rituály do zbrojních zakázek nepatří.

Přehled připravili Martin Čaban a Petr Třešňák.