Názory odjinud: Toyota: Nový ohrožený druh mezi automobilkami?

Pověst firmy se potácí nad propastí, její čelní představitelé jsou zváni do Washingtonu na kobereček, kde si sypou popel na hlavu. Přesto se nechce věřit, že dvě dekády výtečné pověsti mohou přijít vniveč během pár dnů.

Los Angeles Times

Ideologická závada

Toyota si v USA vybudovala silnou pozici dobrou službou zákazníkům a plněním přání americké vlády. Nyní automobilka trpí, protože její dosavadní největší přednost, filozofie kaizen (neustálá kumulace drobných zlepšení), se ukázala být v čase komplexní elektronizace vozů slabostí. Výrobní postupy Toyoty, díky nimž si získala celosvětovou pověst vysoce kvalitní značky, ji nakonec pohltily natolik, že ztratila obrázek o tom, jak plně elektrizovaný motor, a tím celková bezpečnost vozu, funguje. V běžném novém autě řídí chod motoru desítky čipů, v případě Toyoty je jich 70, což vytváří obrovské nároky na komplexitu systému. Je příznačné, že právě Toyota s padesátkou továren po celém světě a největším počtem prodaných aut úpí jako první. Pokud se automobilka zaměří jen na řešení trablů s plynovými pedály, bude to signál, že si není vědoma podstaty svých potíží. Selhání Toyoty spočívá v tom, že místo celkové bezpečnosti ovládání motoru se věnuje diagnostice funkcí tisíců součástek elektroniky motoru. Místo toho by měla hledat nový firemní étos, který upřednostní bezpečnost před technologickými pokroky. To je však filozofický problém managementu, nikoli otázka technologie.

Die Zeit

Omluva nestačí

Přijde, nepřijde, přijde. Šéf Toyoty Akio Toyoda nakonec pozvání na kobereček do Washingtonu vyslyšel. Na otázky znepokojených kongresmanů se ale určitě netěšil. Měl co vysvětlovat. Koncernu je vytýkáno, že na bezpečnostní problémy svých vozů zareagoval příliš pozdě a možná je zodpovědný i za tucty lidských životů ztracených při dopravních nehodách. Vnuk zakladatele společnosti za mořem mohl na vlastní oči vidět paniku, kterou problémy Toyoty způsobily. V autosalonech prodejců stojí řady toho času neprodejných coroll, priusů a highlanderů. K tomu se skoro denně vynořují nová bezpečnostní rizika toyot. Výsledkem je, že jen za leden zaznamenaly prodeje značky v USA pád o 16 procent. Poražena ale Toyota rozhodně není. Zatímco v amerických továrnách pracují mechanici na opravách plynových pedálů, brzdového softwaru a servo jednotek, renomovaní PR stratégové a lobbisté už restaurují poničenou image. Během přenosů z olympijských her se v reklamních pauzách objevily první nové spoty: černobílé obrázky připomínající padesátiletou historii značky v USA střídá záběr na rozesmátou současnou rodinu za volantem a nechybí poukaz na 172 tisíc pracovních míst, které automobilka Američanům nabídla. Odkudsi z hlubin pak slyšíme hlas, který říká: Učíme se ze svých chyb.

Le Figaro

Nejprve JAL, nyní Toyota

Japonské aerolinky JAL bankrotují, Toyota svolává už týdny nespolehlivá vozidla k opravě. Tyto dvě společnosti symbolizují úpadek síly Japonska a nesnáze druhé největší ekonomiky světa. Oba případy jsou ale v mnohém velmi rozdílné. JAL se v lednu potopily do insolvence po letech ztrát a obrovských dluhů. Toyota musela sice svolat miliony aut na celém světě kvůli technickým problémům, přesto zůstává jednou z nejsilnějších firem planety. Obě firmy jsou ikonami japonské ekonomiky. JAL se staly symbolem neobyčejného vzestupu Japonska po druhé světové válce, Toyota se stala největší automobilkou v roce 2008. Zosobňovaly kvalitu japonských produktů a vítězné tažení země na mezinárodním trhu. Zklamání Japonců z úpadku JAL a Toyoty je o to větší, že země s klesající populací a zkoušená těžkou deflací se postupně vzdává pozice druhé největší ekonomiky ve prospěch Číny. Přitom tuto pozici držela od roku 1968. Toyota dekády vyráběla vybavení pro většinu Japonců, byla jimi kontrolována a reagovala na jejich poptávku. Ale aby mohla expandovat do zámoří, podepsala kontrakty s mnoha lokálními dodavateli, kteří nechápali tento „rodinný systém“. Kde vznikla nedorozumění, tam se to projevilo na kvalitě. Politika „nulových chyb“ se ocitla v sázce. I v samotném Japonsku někteří subdodavatelé rezignovali na kvalitu. Situace obou gigantů ukazuje, jak se japonská politika „nulových chyb“ otřásá pod tíhou globalizace. Je na Japonsku, aby se k ní vrátilo.

Financial Times

Hendikepům navzdory

Management Toyoty učinil začátkem února dvě pozoruhodná prohlášení. Prvním bylo uznání, že brzdový software u hybridních vozů Prius byl vadný. Druhým, a světem spíše nezaznamenaným, bylo konstatování návratu k zisku po loňské ztrátě ve výši téměř pěti miliard amerických dolarů. Rozporuplnost obou zpráv dobře odráží situaci japonského automobilového průmyslu. Jakkoli rozhořčení nad stažením 8,5 milionu vozů Toyoty (a dvou vln stahování vozů Honda v celkovém počtu přes milion aut) neznalo mezí, největší japonský exportní sektor si ve skutečnosti užíval obrody. Druhý největší japonský výrobce Honda očekává čistý zisk 265 miliard jenů (57 miliard korun), což je dvojnásobek proti loňsku. Trojka japonského trhu Nissan reviduje svůj předchozí odhad čisté ztráty 40 miliard jenů (8,4 miliardy korun) a očekává mírný zisk. Toyota vypouští optimistické výhledy navzdory aktuálním těžkým hendikepům – přes 20 miliard korun zaplatí za opravy stažených vozidel a dalších 16 miliard jsou očekávané ztráty z prodeje. Lepší vyhlídky v automobilovém sektoru se odrazily v cenách akcií. Tržní hodnota Hondy se od konce roku 2008, kdy byla nejnižší, zdvojnásobila. Nissan si oproti svému minimu od pádu Lehman Brothers polepšil třikrát, samotná Toyota je obchodována za cenu o 25 procent vyšší, než bylo krizové minimum.

Přehled připravili Martin Čaban a Petr Třešňák