Bloomberg: Vzniklá a zaniklá pracovní místa – čísla tahaná z klobouku?

Byla oblečená do veselých barev, aby dobře ladila s pozitivními zprávami – stimulační balíček v celkové výši 862 miliard dolarů pomohl zvýšit HDP z 2,7 na 3,4 procenta s nádavkem 2,5 až 3,6 milionu pracovních míst, která by bez balíku neexistovala.

„Prezidentova cíle zachránit či vytvořit 3,5 milionu míst bylo dosaženo dvakrát rychleji, než se čekalo,“ řekla Romerová s kamennou tváří. (Podle statistik pracovního úřadu od zavedení zákona v únoru 2009 zaniklo 2,5 milionu nezemědělských pracovních míst, všechny v privátním sektoru.)

Jak přišla Romerová ke svým číslům? Rada prý používá dvojí metodiku. V obou případech to však vypadá tak, že čísla tahá z klobouku. Stačí připomenout, že podle téže metodiky měla být současná nezaměstnanost na sedmi procentech (realita je 9,5 procenta). Ekonometrické modely sázejí na předpoklad, že jeden dolar vládních výdajů vygeneruje více než jeden dolar HDP. Problém je, že se tak děje na úkor soukromého sektoru.

„Každý dolar utracený vládou, je dolarem, který privátní sektor neutratí, investicí, již neučiní, a pracovním místem, které nevznikne. A právě to není vidět,“ vysvětloval Frederic Bastiat ve své eseji už v roce 1850.

Ale není třeba se znepokojovat. Bílý dům ovládá techniku, jak selhání prodat jako úspěch.

New York