Zákon o účetnictví přinesl řadu změn. Malým firmám se uleví

Kromě rozsáhlých změn v daňové oblasti se podnikatelé dočkali od ledna 2016 také novinek v účetnictví. Novela zákona přináší novou kategorizaci podniků. Ty budou mít podle velikosti odlišné účetní povinnosti. Malé firmy se konečně dočkají menší administrativní zátěže, starosti ovšem přibydou velkým společnostem.

 Ilustrační foto
6.1.2016 9:43   |  

Zákon nově rozděluje podniky na tzv. mikro, malé, střední a velké účetní jednotky.

Podniky zařazené do prvních tří kategorií mají oproti největším hráčům citelné úlevy. Velké společnosti budou povinny zveřejňovat a nechávat ověřit výroční zprávy auditorem či podávat zprávy o platbách vládám.

Evropská směrnice, na jejímž základě se dočkala změn i česká legislativa, umožňuje členským státům zbavit malé a střední podniky zbytečné administrativní zátěže. Mikro či malé účetní jednotky například nemusejí v účetní závěrce (ÚZ) sestavovat přehled o peněžních tocích, tzv. cashflow, a o změnách vlastního kapitálu.

Mikro účetní jednotka
Subjekt, který během účetního období nepřekračuje dvě ze tří uvedených kritérií: tedy průměrný počet zaměstnanců deset, celková aktiva ve výši devíti milionů a čistý obrat 18 milionů korun.
Malá účetní jednotka
Subjekt, který k tzv. rozvahovému dni (tj. datum účetní závěrky) nepřekračuje dvě ze tří kritérií: aktiva v celkové výši sto milionů korun, čistý obrat dvě stě milionů korun a průměrný počet zaměstnanců 50.
Střední účetní jednotka
Subjekt, který během účetního období nepřekračuje alespoň dvě z těchto tří kritérií: aktiva pět set milionů korun, čistý obrat jedné miliardy korun a průměrný počet zaměstnanců 250.
Velká účetní jednotka
Subjekt, který během účetního období překračuje alespoň dvě následující kritéria: aktiva v celkové výši pět set milionů korun, čistý obrat jednu miliardu korun a průměrný počet zaměstnanců 250.

Součástí ÚZ bude pouze rozvaha a výkaz zisků a ztrát. Menší podniky navíc nebudou zveřejňovat výkaz zisku a ztrát ve sbírce listin. Zveřejňování údajů činí podnikům velké potíže i v současnosti a často na ně zapomínají.

„Výroční zprávu povinně vyhotovují pouze účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Od roku 2016 má obsahovat i informace o nabytí vlastních akcií. Oproti velkým podnikům jsou střední, malé a mikro podniky osvobozeny od uvádění nefinančních informací,“ shrnuje Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.

Zpráva úřadům o platbách nad 100 tisíc eur

Novela zavádí povinnost sestavovat a zveřejňovat zprávu o platbách vládám. Týká se ovšem jen takzvaných subjektů veřejného zájmu a velkých účetních jednotek, tedy největších podniků s ročním obratem nad miliardu korun, jež působí v těžebním průmyslu nebo v těžbě dřeva. „Tuto zprávu budou mít subjekty povinnost sestavovat především z důvodu větší transparentnosti plateb,“ doplňuje Jiří Hartmann.

Odpůrci změny ovšem pochybují o tom, že budou odvody transparentnější a považují je jen za další komplikaci pro podnikatelskou veřejnost.

Pokračování článku najdete na serveru BusinessInfo.cz

Autor: Jakub Procházka

Komentáře

Čtěte také

Jednání o transatlantické dohodě postupují plynule, ujišťuje Washington

Jednání o transatlantické dohodě postupují plynule, ujišťuje Washington

Domlouvání smlouvy o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy plynule postupují, řekl mluvčí šéfa Úřadu obchodního zmocněnce USA Michaela Fromana. Německý vicekancléř… více

Mobilní web