Zákon o účetnictví přinesl řadu změn. Malým firmám se uleví

Kromě rozsáhlých změn v daňové oblasti se podnikatelé dočkali od ledna 2016 také novinek v účetnictví. Novela zákona přináší novou kategorizaci podniků. Ty budou mít podle velikosti odlišné účetní povinnosti. Malé firmy se konečně dočkají menší administrativní zátěže, starosti ovšem přibydou velkým společnostem.

 Ilustrační foto
6.1.2016 9:43   |  

Zákon nově rozděluje podniky na tzv. mikro, malé, střední a velké účetní jednotky.

Podniky zařazené do prvních tří kategorií mají oproti největším hráčům citelné úlevy. Velké společnosti budou povinny zveřejňovat a nechávat ověřit výroční zprávy auditorem či podávat zprávy o platbách vládám.

Evropská směrnice, na jejímž základě se dočkala změn i česká legislativa, umožňuje členským státům zbavit malé a střední podniky zbytečné administrativní zátěže. Mikro či malé účetní jednotky například nemusejí v účetní závěrce (ÚZ) sestavovat přehled o peněžních tocích, tzv. cashflow, a o změnách vlastního kapitálu.

Mikro účetní jednotka
Subjekt, který během účetního období nepřekračuje dvě ze tří uvedených kritérií: tedy průměrný počet zaměstnanců deset, celková aktiva ve výši devíti milionů a čistý obrat 18 milionů korun.
Malá účetní jednotka
Subjekt, který k tzv. rozvahovému dni (tj. datum účetní závěrky) nepřekračuje dvě ze tří kritérií: aktiva v celkové výši sto milionů korun, čistý obrat dvě stě milionů korun a průměrný počet zaměstnanců 50.
Střední účetní jednotka
Subjekt, který během účetního období nepřekračuje alespoň dvě z těchto tří kritérií: aktiva pět set milionů korun, čistý obrat jedné miliardy korun a průměrný počet zaměstnanců 250.
Velká účetní jednotka
Subjekt, který během účetního období překračuje alespoň dvě následující kritéria: aktiva v celkové výši pět set milionů korun, čistý obrat jednu miliardu korun a průměrný počet zaměstnanců 250.

Součástí ÚZ bude pouze rozvaha a výkaz zisků a ztrát. Menší podniky navíc nebudou zveřejňovat výkaz zisku a ztrát ve sbírce listin. Zveřejňování údajů činí podnikům velké potíže i v současnosti a často na ně zapomínají.

„Výroční zprávu povinně vyhotovují pouze účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Od roku 2016 má obsahovat i informace o nabytí vlastních akcií. Oproti velkým podnikům jsou střední, malé a mikro podniky osvobozeny od uvádění nefinančních informací,“ shrnuje Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.

Zpráva úřadům o platbách nad 100 tisíc eur

Novela zavádí povinnost sestavovat a zveřejňovat zprávu o platbách vládám. Týká se ovšem jen takzvaných subjektů veřejného zájmu a velkých účetních jednotek, tedy největších podniků s ročním obratem nad miliardu korun, jež působí v těžebním průmyslu nebo v těžbě dřeva. „Tuto zprávu budou mít subjekty povinnost sestavovat především z důvodu větší transparentnosti plateb,“ doplňuje Jiří Hartmann.

Odpůrci změny ovšem pochybují o tom, že budou odvody transparentnější a považují je jen za další komplikaci pro podnikatelskou veřejnost.

Pokračování článku najdete na serveru BusinessInfo.cz

Autor: Jakub Procházka

Komentáře

Čtěte také

O2 dostal pokutu za automatické dokupování dat, musí také změnit smlouvy

O2 dostal pokutu za automatické dokupování dat, musí také změnit smlouvy aktualizováno

Český telekomunikační úřad vyměřil operátorovi O2 pokutu 4,5 milionu korun za automatické obnovování objemu dat zákazníkům i bez jejich výslovného souhlasu. Dodatečná data přitom… více

Mobilní web