Právníci: Odvolání Chládka ukazuje na nutnost řešit „donášení na šéfa“ | E15.cz

Právníci: Odvolání Chládka ukazuje na nutnost řešit „donášení na šéfa“

Právníci: Odvolání Chládka ukazuje na nutnost řešit „donášení na šéfa“
29. května 2015 • 16:35
Kauza končícího mistra školství Marcela Chládka ukázala podle některých právníků i na další nevyřešenou „díru“ v české legislativě. Česká republika musí vyřešit právní úpravu pro whistleblowing, tedy pro oznamování nekalých praktik nadřízených, korporací nebo spolupracovníků. Očekává to od nás i Evropský parlament.

„V tuto chvíli se vede diskuse, zda člen vlády šikanoval podřízené. Kdybychom měli právní úpravu pro whistleblowing, nediskutovali bychom, ale šetřili podle práva, na čí straně je pravda,“ říká s odkazem na živou kauzu ministra školství Marcela Chládka Petra Gříbková ze společnosti Atlas Consulting, která se zabývá právními informačními systémy.

Právní ukotvení úpravy whistleblowingu očekává od ČR Evropský parlament. Rozhodnuto dosud není, návrhů je několik, zákon se teprve připravuje, ale například ministerstvo vnitra už poslalo do připomínkového řízení jím připravované nařízení vlády, které řeší whistleblowing pro účely zákona o státní službě.

Platit či neplatit

Největší diskuse se vedou kolem toho, zda motivovat oznamovatele. Ti by podle některých podporovatelů whistleblowingu měli dostávat odměny. Ty jdou třeba na Slovensku až k hranici 50násobku minimální mzdy.

Neměli bychom s whistleblowingem kupčit za třicet stříbrných

„Jde o citlivé téma, protože na jedné straně máme chránit lidi, kteří splní svoji občanskou povinnost, ale na straně druhé bychom neměli s plněním právě této povinnosti kupčit za třicet stříbrných,“ říká Jakub Morávek z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, člen Komise k whistleblowingu předsedy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí.

Whistleblowing (z anglického varovného pískání) je chování, které může být na tenké hraně mezi neloajálním udáváním vlastního zaměstnavatele a oprávněnou ochranou společnosti před nelegálními praktikami korporací.

Morávek varuje, že bychom měli mít právní úpravu, která chrání oznamovatele, ale i druhou stranu: „Stále platí presumpce neviny a zákon o ochraně osobních údajů.“

Sobotka se chystá odvolat ministra Chládka, šikanoval prý podřízené

Whistleblowing se podle něj zdaleka netýká jen vztahů zaměstnanec – zaměstnavatel, ale zahrnuje i malé firmy a živnostníky, kteří by například měli mít možnost bezpečného oznámení podezření na korupci ve veřejných zakázkách.

„Na tyto všechny by měl zákon o oznamování, pokud má být přijat, dopadat. Nemělo by se jednat jen o předpis pro vnitřní chod státní správy nebo morální kodex pro firmy,“ upozornil Morávek.

Zatím až u soudu

Podle Petry Gříbkové dosavadní judikatura v ČR ukazuje, že oznamovatelé se u nás ochrany domáhají nejčastěji u soudu v rámci pracovně právních sporů. V nich se typicky domáhají neplatnosti výpovědi z důvodu hrubého porušení pracovní kázně.

Je tedy nutné, aby se vyjasnily hranice pro whistleblowing a aby existovala jasná právní úprava nebo alespoň všeobecně akceptovaná stanoviska soudů, jak se whistleblowing posuzuje.

„Zatímco v případě obchodních korporací by to neměl být větší problém, neboť řada z nich má již nyní zaveden určitý systém vyřizování stížností, na který bude možné navázat, v rámci společnosti obecně bude nalezení odpovídajícího řešení o mnoho složitější,“ míní Morávek.

—————————————————————————————————–.

 

businessinfo.cz

  • Česká firma vyvinula unikátní metodu pomáhající rozkládat plasty, uplatnění najde v Číně
  • Na solárním boomu v Česku vyrostlo množství firem. Teď hledají příležitost v zahraničí
  • Chile: Exportéry láká trh s otevřenou náručí
  • Neplatičů DPH v registru přibývá geometrickou řadou