Merkelová počtvrté? Německé volby nejspíš žádné drama nepřinesou | E15.cz

Merkelová počtvrté? Německé volby nejspíš žádné drama nepřinesou

15. září 2017 • 15:00
Igor Záruba

Nebýt sem tam rozmístěných plakátů s tvářemi a slogany politiků, jednoho televizního duelu a speciálních lišt na webech některých médií, jeden by ani nevěděl, že se v Německu už příští neděli konají volby do Spolkového sněmu. Tedy volby na federální úrovni, které rozhodnou o podobě dalšího vládního kabinetu.

Německo, nejsilnější ekonomika Evropské unie a její ideový tahoun, se i před volbami do Bundestagu veze na vlně relativního politického klidu. Ruší ho pouze slovní sváry o imigrační politiku a činy, které z problémové asimilace cizinců pramení. Státní rozpočet je v přebytku, exportu jakožto motoru ekonomiky se daří stejně jako dalším důležitým odvětvím. Jen výkladní skříň hospodářství, automobilky, respektive jejich manažeři, zlobí.

Turbulence na politické scéně ze sklonku roku, kdy se úřadující kancléřka a předsedkyně CDU Angela Merkelová rozhodla znovu kandidovat a spoluvládnoucí sociální demokracie SPD kontrovala překvapivým návratem předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze do Berlína, utichly. V mezičase byly sice jisté vlny v podobě nástupů ministra zahraničních věcí Franka-Waltera Steinmeiera do prezidentské funkce a výměny šéfa SPD Sigmara Gabriela za Schulze zprvu v lídrovství a posléze v předsednictví, jenže opadly i ony.

Merkelová v průzkumech dále vede, šanci na úspěch má i protiimigrační Alternativa pro Německo

Zanechaly stopu v průzkumech preferencí socialistů a navodily zdání, že strana chytila druhý dech. Leč není to pravda a výřečnému Schulzovi naopak dech došel, obrazně i doslova. OČ SE HRAJE Počty mandátů ve Spolkovém sněmu určí, kdo usedne do ministerských křesel. Momentálně vládne velká koalice CDU/CSU a SPD, za dosavadní tři funkční období je to už podruhé.

Pouze v letech 2009 až 2013 byli koaličními partnery CDU/CSU liberálové z FDP, které vytáhl k moci příslibem daňových úlev dnes už zesnulý Guido Westerwelle. Momentálně volební modely napovídají, že by se koalice unionistů a liberálů mohla zopakovat.

Z ekonomického programu SPD

Sociální demokracie SPD připravila nejen stranický volební program, ale lídr její kandidátky, bývalý předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, sestavil vlastní desetibodový plán.

30 miliard eur veřejných investic do školství, do dopravní infrastruktury a do rozvoje vysokorychlostního internetu v příštích čtyřech letech. Minimální objem investic by měl určit nový zákon (nyní je objem veřejných investic navázán na stav státního rozpočtu).

Program na podporu konkurenceschopnosti německé automobilové branže, na němž by se shodli politici, firmy i odbory.

Horní sazba daně z příjmů (42 procent) má být uplatněna pouze na zdanitelné příjmy od 60 tisíc eur výše, od 76 tisíc eur nahoru má být zdanění 45 procent. Daň pro boháče od 250 tisíc se má zvýšit z 45 na 48 procent. Solidární příspěvek sloužící k vyrovnávání rozdílu mezi bývalou NDR a západní částí federace a hrazený z daně z příjmu by měl postupně vymizet.

Dědická daň se má zvýšit, ubýt má výjimek.

Zaměstnanci, kteří pobírají mezi 451 a 1300 eury měsíčně a neplatí daně, mají být osvobozeni od sociálních odvodů, aniž se jim zmenší nároky na důchod.

Vědci budou moci uplatnit daňové odpisy z výdajů na jejich práci.

Rozpočtové přebytky mají putovat do fondu na rozvoj digitalizace.

Má být zaručeno právo na další vzdělávání nezaměstnaných. Podporu by navíc měli dostávat po celou dobu až čtyřletých vzdělávacích programů.

Mladí lidé podle majetkových poměrů rodičů by mohli využívat tzv. Konto šance, jež by jim umožnilo rozjezd podnikání nebo doplnění potřebného vzdělání. Příspěvky se mají pohybovat od pěti do 20 tisíc eur.

Průzkumy jim přisuzují dohromady necelých 48 procent. Aby se pravděpodobnost stala jistotou, doporučil před pár dny vlivný britský týdeník The Economist Němcům, aby vytvořili takzvanou Jamajku.

Čili sestavu, kdy stranické barvy tří táborů dávají podobu karibské vlajky: černá (CDU/CSU), žlutá (FDP) a zelená (dle stejnojmenné strany). Výhodu vidí časopis v tom, že by se Merkelová zbavila zkostnatělé SPD a našla si názorově bližší partnery.

Schulz by pro Česko znamenal přísnější ruku při přijímání uprchlíků, myslí si politologové

Německo potřebuje, míní Economist, razantnější a pružnější vedení, jež by mělo využít situaci, že nejsou problémy na pracovním trhu, a že navíc přicházejí posily. Ty posily, v nichž vidí Merkelová a další čerstvou krev, kdežto mnozí jiní zlo, kterému otevřela dveře a nechce je přivřít doma ani za hranicemi.

Tyto přednosti má, viděno britskými očima, využít Německo k vyspravení stárnoucí dopravní infrastruktury a dohnání ztráty v digitalizaci společnosti. Černo-žluto-zelený triumvirát by prospěl také Evropě. Tato povolební varianta má ale i limity. U liberálů je nouze o zkušené politiky, zvlášť pro federální úroveň. Zelení zase stojí o krok více vlevo, než by si CDU přála: brojí proti uhelným elektrárnám a boháčům. Na zemské úrovni to funguje, například ve Šlesvicku-Holštýnsku. První černo-žluto-zelený pokus zažilo Německo v letech 2009 až 2012 v Sársku.

Komentář Michaela Romancova: Moskva shání čínského Schrödera

Volební průzkumy jasně naznačují, že vítězem voleb a kancléřkou (nikoli vicekancléřkou, jak jí tento týden nabídl Schulz) bude znovu Angela Merkelová. Počtvrté v řadě. Její popularita se už sice nesluní tam, kde bývala, Němci ovšem nemají na výběr. Nikdo lepší není.

Shodují se v tom jak domácí, tak anglosaská média. Rovněž Česko by dalo přednost osvědčené Merkelové, třebaže s výhradami, před nevyzpytatelným Schulzem. Otázkou pouze zůstává, s kým ve vládě usedne a jakým tempem svou velmoc povede. Rozvážný a konzervativní, byť umíněný styl, jímž to bude dělat, je známý od roku 2005.

Z ekonomického programu CDU

CDU úřadující kancléřky Angely Merkelové spoléhá na kancléřské know- -how své předsedkyně a zdůrazňuje její kvality jakožto krizové manažerky. V 76stránkovém programu se věnuje spolu se sesterskou CSU, jež má i samostatný bavorský zemský plán, především konzervativním hodnotám, jako jsou rodina a práce včetně jejich ekonomických aspektů.

Do roku 2025 by mělo Německo dosáhnout plné zaměstnanosti, cestami jsou digitalizace a biotechnologie. Ambicióznímu záměru nahrává demografie − počet lidí, kteří trh práce opouštějí, je už větší než počet nově příchozích.

Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil má řešit zákon o přijímání potřebných odborníků. Počítá se i s pracovními silami mimo EU.

Na digitalizaci má dohlížet speciální ministerstvo a samo kancléřství.

Změny by měla doznat současná pravidla pro vyplácení minimální mzdy (zavedena od ledna 2015), mají se srovnat platové rozdíly mezi muži a ženami a ulehčit podnikání živnostníků.

Nemá stoupnout věk pro odchod do důchodu.

Přídavky na děti by se měly zvýšit o 25 eur měsíčně.

Vylepšené stavební spoření pro rodiny s dětmi má usnadnit cestu k vlastnímu bydlení.

Daňová zátěž obyvatel se má ročně snížit o 15 miliard eur díky daňovým úlevám.

Má skončit zásilkový obchod s léky na recept.

Vybrané návrhy dalších partají

Zelení: Okamžité uzavření 20 „nejšpinavějších“ uhelných elektráren.

FDP: Ukončení rozhovorů o přistoupení Turecka k EU.

Levice: Omezit moc bank a uvalit na ně regulaci kvůli nemorálním bonusům

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!