Poláci rozpoutali hotovou revoluci, na jejím konci je čeká odchod z EU, říká šéf listu Gazeta Wyborcza | E15.cz

Poláci rozpoutali hotovou revoluci, na jejím konci je čeká odchod z EU, říká šéf listu Gazeta Wyborcza

28. července 2017 • 09:56

Jak se Polsko doslova během pár let stihlo přeměnit ze středoevropského tygra v "černou ovcí" Evropské unie, nad kterou se vznáší hrozba sankcí za nerespektování pravidel demokracie? Novinář Jaroslaw Kurski, který posledních deset let fakticky řídí nejvýznamnější polský deník Gazeta Wyborcza, nešetří kritikou na adresu vládců země, kteří po příchodu k moci rozpoutali hotovou revoluci, na jejímž konci chmurně čeká odchod země z unijního společenství.

"K moci se dostala vůdcovská, a ne demokratická strana. Nejsou to demokraté, nad demokracii stavějí stát. Považují demokracii za pomalou a neefektivní, zatímco moc v rukou jediného člověka je prý onou efektivností," míní o vládě konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), vedené někdejším premiérem Jaroslawem Kaczyńským.

Ona "národní revoluce" má podle Kurského dvě složky: sociální v podobě cynického uplácení voličů miliardami v přídavcích na děti, v dřívějších důchodech, v dotacích do ztrátových dolů, do budování pečovatelského státu, který se stará o obyvatele od kolébky do hrobu. A druhým prvkem je zvyšování národní hrdosti.

"My Poláci, na které evropské elity dosud hleděly spatra, už nejsme na kolenou, ale jsme středoevropskou velmocí," parafrázuje Kurski prohlášení polských vůdců a poznamenává, že podobně funguje i Donald Trump a také Vladimir Putin.

Kvalitu potravin začne řešit i Juncker. Tlak Visegrádu nese úspěch, míní Sobotka

A revoluci provází výměna elit: v ekonomice, ve státních službách, tajných službách, v soudech, v médiích. "Vytváří se tu nová nomenklatura, skupina lidí, kteří mají z této změny prospěch," říká.

V demokracii dochází dříve či později ke střídání u moci, ale Kurski pochybuje, že to platí i pro současné Polsko. PiS je podle něj vůdcovská strana, která se vzdáním se moci "v podstatě nepočítá". V pozadí útoku na nejvyšší soud je přece i kontrola nad rozhodováním, zda volby byly či nebyly platné.

Volební vítězství PiS v roce 2015 bylo podle něj příliš malé na tak revoluční změny, na rozdíl od Maďarska, kde premiér Viktor Orbán získal ústavní většinu: "PiS tento mandát nemá, ale fakticky mění ústavu obyčejnými zákony. To ústavě odporuje - a ústavě a zásadě dělby moci odporovalo i mnoho ustanovení v posledním zákonu o nejvyšším soudu."

Rusko potřebuje terapii, říká novinář Peter Pomerancev

"Je to atentát na demokracii. Pod pláštíkem, že byli demokraticky zvoleni, uplatňují diktaturu většiny, aniž by respektovali práva menšiny. To je zločin proti ústavě," zdůrazňuje.

Dá se dění v Polsku vysvětlovat jako recidiva místní formy mečiarismu, jako odveta "poražených" z reforem po roce 1989 nad dosavadními "vítězi"?

"Zcela určitě přestává hrát roli generace, která zažila komunismus a byla náramně spokojená, že jsme dosáhli nezávislosti a že máme normální tržní hospodářství," míní Kurski. Mladší ročníky už nesrovnávají současnost a své postavení s tím, co bylo, ale s tím, co vidí za západní hranicí, a tak "je nesmírně snadné vypustit démony populismu a hlásat, že tu máme nespravedlivou společnost s elitami zbohatlými na účet obyčejných lidí".

Malorusko jako nový federální stát? Jen hra se slovy, míní politologové

Ale za tímto počínáním PiS vidí hlavně vypočítavost; strana, která při prvním příchodu k moci v letech 2005 až 2007 vládla s "ultraliberálním" programem, teď zemi přeměňuje v jakýsi "státně stranický konglomerát".

Zůstane takové Polsko v Evropské unii, anebo je polský exit za dveřmi? Kurski podezírá, že PiS coby "hluboce protievropská strana, nesdílející evropské hodnoty", setrvá v EU jen do doby, dokud bude Polsko z unie více dostávat než dávat - v té chvíli "nelítostně odejde".

"Dnešní Polsko je nepředvídatelné. Představuje si, že je vůdcem celé střední a východní Evropy, jakkoli mám pochyby, zda si to jiné země přejí," míní novinář. "Nelžeme si: jako region představujeme nějakou sílu jen v EU a EU jedině jako celek má nějakou sílu ve světě. Naší nejvyšší prioritou by tedy měla být spolupráce v EU. Ale pro politiky je snazší zahrávat si s nacionalismem a populismem, aby získali další mandát u moci. To je strašlivě krátkozraké," varuje.

Glosa Martina Čabana: Visegrádský šprajc

Nynější vývoj v srdci Evropy, provázeným vzestupem populismu a "národního sobectví" i za migrační krize, představuje podle Kurského "hořkou lekci", za kterou ještě přijde Polsku i dalším zemím účet. Jak připomíná, před rokem 2004 skeptici odrazovali před rozšířením EU o nezralé demokracie a partnery, na které se nelze spolehnout. "Ale naši politici, jako byl Václav Havel, Bronislaw Geremek či Tadeusz Mazowiecki, vytvořili iluzi, že jsme zeměmi zodpovědných intelektuálů prahnoucích po svobodě a s demokratickým cítěním. Ukázalo se, že pravda je brutálnější: navrch získali populisté," říká.

Nynější rozdělení Polska na dva nesmiřitelné tábory se Kurského dotýká i osobně: jeho mladší bratr Jacek stojí v čele provládní Polské televize, sám se svého času označil za "bulteriéra" Kaczyńského. "Nejsme v tom sami, toto rozdělení postihlo mnoho rodin," říká. "Nejsmutnější na tom je, že to má všechny črty trvalého rozkolu. I kdyby se politické okolnosti změnily, toto rozdělení stále bude toxické a destruktivní na dlouhé roky."

"Nejsou horší války než války občanské - a my jsme na prahu studené občanské války. Je to obrovský problém i obrovská spoluvina katolické církve, ke které se hlásí 96 procent Poláků. Církev by měla přirozeně všechny spojovat, usmiřovat, sbližovat. Ale církev se stala oporou režimu a stále více mi připomíná pravoslavnou církev za Vladimira Putina," uzavřel Jaroslaw Kurski.

Komentář Lukáše Kovandy: Předvolební hra s cinklými kartami
Před 75 lety v koncentračním táboře Dachau vrcholila vraždící operace nacistů
Igor Lukeš: Babiš a Trump se zásadně liší, oligarchové ve funkcích jsou ale smrtí politiky

Autor: ČTK
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!