Babiš jako ministr neudělal nic převratného, říká Dolejš. KSČM chce předčasné volby | E15.cz

Babiš jako ministr neudělal nic převratného, říká Dolejš. KSČM chce předčasné volby

Pavel Otto

Současnou vládní krizi by komunisté řešili stejně jako další opoziční strany uspořádáním předčasných voleb. Poslance ale chtějí hlavně vyzvat na další schůzi k vyslovení nedůvěry vládě. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš je navíc proti případné povolební spolupráci s hnutím ANO, jehož šéf Andrej Babiš tuto možnost ještě loni připouštěl. Až  nedávno otočil.

Souhlasíte i jako stínový ministr financí KSČM s odvoláním Andreje Babiše, které prosazuje premiér Bohuslav Sobotka?

Ministr Babiš má v kauze podezření z obcházení daňových zákonů i zneužívání médií co vysvětlovat. Zajímají se o to i státní orgány. A je politickou odpovědností premiéra, že se rozhodne ministra s takovou zátěží odvolat. O potenciálním střetu zájmů u svého vicepremiéra ale věděl léta. Když bylo nyní odvolání předáno na Hrad, je jen otázka, kdy prezident naplní ústavu a odvolání podepíše. Neměl by to zbytečně protahovat.

Co Babišův výrok, že je nejlepším českým ministrem financí?

Představy, že stát lze řídit jako firmu, zavánějí oligarchizací. Že jsou velcí podnikatelé nějací tátové, kteří za nás myslí a rozhodují, za což jim máme být vděční, se s demokracií neslučuje. Pokud jde o politiku ministra Babiše, měl dvě velké výhody. Nastupoval v době, kdy krize přecházela do konjunktury, a mohl šetřit i rozdávat politické dárky. Také se léta pracovalo na různých projektech, které se spustily v jeho éře. Mám na mysli třeba státní pokladnu. Když to shrnu, pro efektivnější správu veřejných financí neudělal nic převratného.

Už jen šest dní. Anonymní web chce odhalit Babišův „největší skandál“

Šla by KSČM s hnutím ANO do koalice?

Pro tvorbu koalic by měl být primární program. ANO je spíš populisticky pragmatický než ideově jasně vymezený subjekt. Zařazuje se ale k politické pravici. Co by bylo možné na úrovni územní samosprávy, v centrální politice by naráželo. A je tu i onen stále viditelnější problém oligarchizace české politické scény jako spojení moci politické, ekonomické a mediální. Obnažuje to i současná vládní krize.  Na něco takového nemůže KSČM v žádném případě kývnout. Jde nám o rovnost politické soutěže, nezávislost a objektivitu médií.

Sobotka před březnovým sjezdem ČSSD prohlásil, že bohumínské usnesení z roku 1995 zakazující vládu s KSČM je přežitek. Sjezd však nakonec vyloučil vládní spojenectví se subjekty, které jsou proti NATO a EU. Vidíte prostor pro koalici se socialisty?

Bohumínské usnesení je relikt. Pokud někdo pochyboval o legitimitě naší strany, opakovaně jsme ji získali ve volbách. Spolupráce levice už má několik vrstev. Ve více volebních obdobích existovala či existuje ve statutárních městech i v krajích.

Pochopitelně nejcitlivější je vládní úroveň. Jednoznačnější volební výsledek, který by koalici ČSSD a KSČM umožnil, byl jen v roce 2002. Tehdy se ale Vladimír Špidla rozhodl jinak.

Vnímám, že sociální demokracie musí kalkulovat s částí svých straníků a voličů, kteří by s takovou levicovou vládou měli problém. Ve většině sociální demokracie ho ale nevidím. Skutečně jde jen o to, jak dopadnou volby.

Pro vznik čistě levicové vlády není podle Sobotky v Česku prostředí. Přikláněl by se k proevropské vládě, která by respektovala sociální smír. Souhlasíte?

Nestahoval bych kalhoty, brod je ještě daleko. Volby jsou teoreticky až za pět měsíců. Co se týče ČSSD, není čistě levicovou stranou. Je to středolevé uskupení, které má hodně levicových voličů. Jinak souhlasím, že lze zvažovat vlády, které by stabilizovaly zemi, a otevřely prostor pro změny.

Potýkáme se s nízkou důvěrou občanů v politiku a politiky nebo s tím, že mírné oživení ekonomiky zaměstnanci zatím nepocítili. Také je potřeba bojovat za změny ve fungování EU, evropská integrace se ocitá ve stále hlubší krizi.

A postoj k NATO?

Kromě tématu minulosti, kterou jsme snad s případnými partnery schopni si vysvětlit, je zahraničněpolitické a bezpečnostní zakotvení Česka nejproblematičtější. V Evropě byly a jsou ale vlády, které řešily podobné problémy a dopracovaly se k funkčnímu modelu.

Vaši europoslanci podmiňují spolupráci s ČSSD referendem o vystoupení Česka z NATO, zrušením sankcí vůči Rusku a bezvízovým stykem pro ruské občany. Máte ještě další požadavky?

Hospodářské sankce vyřeší čas a myslím že rychle. Nepřinášejí žádný efekt ani jedné straně. Pokud jde o vízovou povinnost, s východem Evropy máme poměrně čilý obchodní ruch. Tato otázka je ale otevřená, bezvízový styk může přinášet problémy.

Zásadní věc je referendum k NATO. Jsme dlouhodobě pro alternativní řešení bezpečnostního deštníku pro Česko a chceme, aby bylo bráno vážně. Pokud se nedopracujeme ke schválení obecného referenda, je mi jasné, že uzákonění referenda o vystoupení z NATO vyžaduje majoritu hlasů, jejíž získání je obtížné.

Připomeňte si demonstraci na Václavském náměstí proti Andreji Babišovi a Miloši Zemanovi:
1080p 720p 480p 360p 240p
Demonstrace PROČ? PROTO! na Václavském náměstí

Apriorní odmítání jiného bezpečnostního řešení je ale hloupé. Toto téma na české politické scéně existuje, zajímá třetinu populace. A nejen naše voliče.

Otálení s obecným referendem patří mezi největší výhrady komunistů k vládě. Je to tak?

Současná koalice má obecné referendum ve svém programu, takže protáhnout ho Poslaneckou sněmovnou by vůbec nebyl problém. Opravdu nechápeme, proč to nejde.

Černohorci nejspíše rozšíří řady NATO, zákonodárci ratifikovali členství

Proč trváte na vystoupení z NATO a jak byste zajistili bezpečnost země v dnešní krajně vypjaté době? Například neutralita by znamenala značné investice do armády na úkor například sociálních výdajů.

Řešením může být vystoupení z vojenských složek NATO, jako to kdysi udělala Francie. Neutralita by mohla být příjemným řešením, ale musela by ho odsouhlasit mezinárodní společenství, zejména klíčové velmoci. Upíráme pozornost k širšímu řešení kolektivní bezpečnosti v rámci OBSE, byť evropská armáda teď není příliš reálná. Každopádně chceme, aby Evropa byla vůči USA emancipovanější a nenechala se zavlékat do konfliktů, na nichž má pramalý nebo žádný zájem.

Chcete zvýšit mzdy. Podpořili byste progresivní zdanění, které by se dotklo i lidí se středními příjmy?

Především si myslím, že je možné zvyšovat mzdy nominálně. Tedy nejen operacemi s daněmi a odvody. Česká ekonomika je na 80 procentech průměru EU, ale české mzdy při přepočtu na paritu na kupní sílu jsou na 60 procentech. Kromě historických důvodů za to může skutečnost, že i když máme vyspělý průmysl a vyrábíme kvalitní zboží, byli jsme degradováni na montovnu.

Jestli chce pravice zvyšovat čisté mzdy tím, že sníží daně a odvody, proč ne. My jsme pro progresi a máme vlastní představu o tom, jak by měla vypadat. Možná je tvrdší, pokud jde o nejbohatší vrstvy, ale je velmi opatrná u středních vrstev. Tam se hojit nelze.

Takže návrh na nastavení vyššího zdanění od 50 tisíc hrubého měsíčně jako ČSSD nepodporujete?

Konkrétní nastavení je vždy věcí politického jednání. Budeme upřednostňovat naše návrhy, počítáme se stropem 80 tisíc. Pokud od nás bude ČSSD nadále opisovat, zlobit se nebudeme. Dlouho jsme v parlamentu navrhovali 25procentní daň z příjmu pro velké právnické osoby a teď ji má s rozdílem jednoho procentního bodu v programu i sociální demokracie.

ČSSD chce více zdanit lidi s vyššími příjmy a firmy s většími zisky

Co snížení sociálních odvodů, které u nás patří mezi největší v Evropě?

To je mnohem složitější otázka. Vyšší náklady práce skutečně souvisejí spíše s odvody než se samotnou mzdou. Často to zaznívá na tripartitách. Platí to ale jen částečně. Tím, jak jsou naše mzdy stlačeny na dumpingovou úroveň, působí odvody v porovnání s nimi jako relativně vysoké. Je to dáno tím, že musí být zajištěna výplata důchodů a chod veřejného zdravotnictví. Větší snížení nebo zastropování odvodů by způsobilo nestabilitu pojišťovacích systémů.

Vaše návrhy?

Musíme klást větší důraz na vyšší vzdělanost pracovní síly, na inovace, start-upy. Důležitá je také stabilita právního prostředí nebo přístup k financování. To všechno podnikatele trápí. Jen snižování daní a odvodů nepomůže. Levná pracovní síla nesmí být jediným lákadlem pro zahraniční firmy. Je potřeba, aby u nás zisky reinvestovaly a nevyváděly je do zahraničí. 

Jak toho dosáhnout?

Musíme se adaptovat na strukturální změny, brát například vážně strategie typu Průmysl 4.0. Když nebudeme zázemím pro inovace, zůstaneme montovnou.

Operátoři se děsí. EET účtenka prý bude za každý hovor a SMS z předplacené karty

Pravicová opozice by zrušila některé zákony přijaté současnou vládou, hlavně EET, zákaz kouření v restauracích nebo kontrolní hlášení k DPH. Byli byste také pro jejich zrušení či revizi?

V zákazu kouření žádná ideologie není, regulace civilizačních návyků musí být rozumná a efektivní. Schválený zákon vyvolal polemiku kvůli tomu, že je velmi rigorózní. Poslanci KSČM, kteří znají venkovské prostředí, byli proti. Revizi této normy si osobně dovedu představit. Co se týče kontrolních hlášení k DPH, podpořili jsme je.

A EET?

Je kolem toho spousta nedorozumění. Mnozí lidé nerozlišují mezi on-line evidencí každé tržby a registračními pokladnami s fiskální pamětí, které měl už kdekdo. EET je nový systém, ve většině evropských zemí zatím nefunguje. Za problematické považuji vysoké náklady, které přináší státní správě. Kromě nákupu systému musí data spravovat, vyhodnocovat. Domnívám se, že výsledný efekt nebude čtyřiadvacet miliard, jak odhaduje ministerstvo financí, ale nanejvýš polovina.

Není evidence tržeb zvlášť u malých živnostníků zbytečná?

Chápu, že systém má nastavit pravidla pro podnikatele, jistou etiku. Musí to ale být formou, která hraničí s buzerací? Okruh povinných osob měl být důkladněji zvážen, a zejména drobní podnikatelé měli být ošetřeni paušální daní. U EET jsme pro rozumnou revizi, měl by to být jeden z úkolů pro příští rok. Rozhodujícími faktory by měly být obrat podnikatele nebo velikost provozovny.

Jiří Dolejš (56)

Vystudoval VŠE v Praze, pracoval v Ústavu prognózování ČR. Členem KSČ se stal v roce 1989, zůstal v nástupnické KSČM. V letech 1994 až 2002 byl zastupitelem Prahy, od roku 2014 je zastupitelem Prahy 6. Poslancem byl poprvé zvolen v roce 2002, od té doby působí v rozpočtovém výboru. Spolu s Miloslavem Ransdorfem prosazoval modernější výklad marxismu. Nyní je jediným zástupcem reformistů ve vedení strany, jejímž je místopředsedou.

 

 

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde
http://zpravy.e15.cz/volby-2017

Rozbory volební situace a autorské komentáře sledujte na Info.cz
http://www.info.cz/volby-2017

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!