Daniel Prokop: Za vládní krizi zaplatili hlavně prezident a ČSSD. Stranu ale ještě nelze odepsat | E15.cz

Daniel Prokop: Za vládní krizi zaplatili hlavně prezident a ČSSD. Stranu ale ještě nelze odepsat

Martin Čaban

Sociální demokraté jsou na tom u voličů špatně, ale podle sociologa a šéfa společensko-politických výzkumů agentury Median Daniela Prokopa je stále nelze úplně odepsat. „Když se ČSSD podaří vrátit do hry levicová témata, může část voličů získat zpět,“ říká Prokop.

Dokážete dnes už říci, jak voliči vyhodnotili průběh a výsledek vládní krize?

Něco už vidět je. Osobně jsem očekával větší propad hnutí ANO. A překvapil mě velký propad ČSSD, který se pak potvrdil u ostatních agentur a v dalších průzkumech. Čím to bylo? Podle našich dat ztratily voliče ANO i ČSSD. Od ANO odešli voliči, které negativně ovlivnily nahrávky naznačující ovlivňování médií Andrejem Babišem.

Ti odešli k ODS, k TOP 09, někdo k lidovcům, někdo i k menším stranám jako Piráti. Ovšem hodně lidí odešlo také od ČSSD – hlavně proto, že pro ně byla hlavní hodnotou stabilita vlády a zřejmě vyčítali straně, že tu stabilitu ohrozila. A pointa je, že velká část těchto voličů se přiklonila k ANO. Protože šlo o lidi, kteří v té době brali ANO a ČSSD z hlediska programu a reálné politiky za jednu entitu kvůli jejich vládní spolupráci.

A tihle lidé, ačkoli často levicovější, chovali důvěru k Andreji Babišovi a krize je posunula k ANO, protože vyčítali premiéru Sobotkovi destabilizaci vlády. Takže ANO ztratilo, ale částečně to saturovalo ziskem od ČSSD. Zatímco ČSSD utrpěla čistou ztrátu.

Podle průzkumu CVVM hodně poklesla důvěra v prezidenta, vládu i ve sněmovnu, průzkum agentury Fokus zase ukázal propad ochoty jít k volbám o deset procentních bodů. Nedostala v krizi na frak politika jako celek?

V našich datech ochota jít k volbám tak výrazně nepoklesla. Ale důvěra poklesla docela masivně. A hlavně u účastníků toho sporu. U prezidenta jsme to pozorovali i v našich datech. Děláme pro Český rozhlas výzkum, kde se ptáme, nakolik by byli dobří prezidentští kandidáti.

A Miloš Zeman měl před krizí poměr 39 procent dobrý prezident a 36 špatný. A po krizi měl 33 dobrý a 43 špatný. Takže tam bylo saldo asi 13 procentních bodů. To ukazuje podobný propad, jaký naměřilo CVVM. Na prezidentovi se to podepsalo asi nejvíc. A pak na ČSSD. Otázka je, jestli je poškození ČSSD dlouhodobé. Je možné, že když se ČSSD podaří vrátit do hry levicová témata důležitá pro voliče, kteří jí utekli, a vyvolat levo-pravý spor, část voličů získá zpět.

Mít auto je prý hloupost. Lidé je vymění za taxíky, tvrdí spoluzakladatel Liftago Ondřej Krátký

Jak v této souvislosti vnímáte poslední změny ve strategii ČSSD, především výměnu volebního lídra? Může to straně pomoci?

Naposledy to udělala v roce 2010 ODS a moc jí to nepomohlo. V měsících před odchodem Mirka Topolánka spadla ze 30 na 25 procent a nakonec dostala jen okolo 20. Jen díky celkovému posílení středopravých stran nakonec Petr Nečas stavěl vládu. Takže pomoci to nemusí. Na druhou stranu trend ČSSD je sestupný dlouhodobě a potřebovala se nějakým krokem dostat z defenzivy. Navíc ČSSD potřebuje volebního lídra, který bude dobře zvládat téma nerovností a souboje levice a pravice.

Je Lubomír Zaorálek správně zvolenou figurou?

V ČSSD je asi nejlepší, protože dokáže působit jako zapálený rétor a celkem autentický levicový politik. Ale v prvních týdnech jsem měl pocit, že trochu vrší nápady. ČSSD si potřebuje vybrat čtyři pět témat, o kterých bude mluvit a kolem nichž se dá postavit příběh o směřování ke spravedlivější společnosti.

Pro uvěřitelnost toho příběhu potřebujete lídra. Na téhle kombinaci klíčových sociálních témat a osoby, která je dokáže propojit do příběhu, zafungovali labouristé s Corbynem. Ale pokud nemáte dobrá témata, jenom lídr nepomůže. Zaorálkovou výhodou je, že není osobně spjat s kauzou OKD, která je velkou slabinou ČSSD v Moravskoslezském kraji. Tam potřebuje strana dostat okolo 25 procent a je vidět, že Zaorálek už začíná mluvit o OKD jinak.

Více zajímavých rozhovorů si můžete přečíst v magazínu E15 Premium s názvem Osobnosti. Objednávete zde >>>
720p 360p
Co najdete v magazínu E15 Premium Osobnosti

Zvládnou se voliči zorientovat v tom, že úřadující předseda strany, volební lídr a premiér jsou tři různí lidé?

Někdo z těch tří bude muset být v kampani v pozadí. Zaorálek je lídr. Sobotka logicky musí obhajovat, že čtyřleté vládnutí potenciálním voličům ČSSD prospělo. Takže osobou v pozadí by asi měl být Milan Chovanec. Ten má také nejnižší důvěru mezi potenciálními voliči ČSSD. A zaměřením na migraci a bezpečnost splývá s většinou dalších stran, a navíc odrazuje některé potenciální voliče. Těch má mimochodem ČSSD pořád dost na zisk okolo 20 procent, takže ji ještě nelze úplně zatracovat.

ČSSD si stěžuje, že jí hnutí ANO svým marketingem ubírá zásluhy na úspěších vlády. Nakolik je prezentace úspěchů vlády pro voliče důležitá?

Má-li ČSSD nastolit levo-pravý souboj, je důležité, aby směřoval k budoucnosti. V minulosti levice těžila z toho, že byla výrazně vyšší volební účast lidí nad 55 let. Chodili volit i negativně proti pravici, aby se nesnižovala reálná hodnota důchodů. Ale dnes se v našich datech volební účast nivelizuje, takže starší levicoví voliči jsou méně mobilizovaní – nevidí akutní hrozbu pravicové vlády, proti které by měli hlasovat.

Nemají důvod volit negativně, protože politické spektrum se v jejich očích slévá ve srovnání s dobou, kdy tu bylo třeba soupeření Paroubka s Topolánkem. Očekávám, že jedno z předvolebních témat bude něco ve smyslu hrozby středopravé koalice ANO s pravicovými stranami.

Šéf Českých drah Krtek: Zavádět kontroly jako na letišti? Spíše bychom měli využívat kamery

Na březnovém sjezdu socialistů se nástupem „pravicové vlády“ rozhodně strašilo dost intenzivně.

To bude zřejmě právě součást snahy mobilizovat starší voliče. Ale kromě toho musí ČSSD nabídnout i vlastní témata. Vymezovat se jenom negativně nestačí. To budou dělat všichni. Teď jsem četl rozhovor s Andrejem Babišem, kde říkal, že chce zabránit koalici všech proti ANO. Už se tam objevují dvojité negace, což mne pobavilo. Pro voliče to může být matoucí.

Vidíte ona vlastní témata v představeném volebním programu ČSSD?

Zatím úplně ne. Chybí mi výběr těch konkrétních klíčových témat, která by si lidé asociovali s kampaní ČSSD, která by socialisty jasně odlišila od ostatních. Nevím, zda to je postavení matek samoživitelek, snížení odvodů z málo placených úvazků nebo stav nejchudších regionů, předlužení a exekuce či kvalita potravin. Ale snahu o „dobrou zemi“ asi budou deklarovat všichni.

Ale všechno ještě může přijít – lidé se o volby začínají intenzivně zajímat tak dva měsíce před nimi. Strana se musí poučit i personálně. Například v Praze má menší důvěru, než by odpovídalo počtu středo-levicově orientovaných voličů. Proto je asi chytřejší zde nasazovat lídry, kteří nejsou tak pevně propojeni se stranou, jako byl Zavadil, či liberálnější politiky jako Jiří Dienstbier.

Nikoli ale magistrátní tváře. Nicméně Prahu sociální demokraté nevyhrají. Musejí hlavně získat zpět podporu ve svých klíčových regionech, jako je Moravskoslezský kraj, a využít i toho, že středopravá koalice lidovců a Starostů může na venkově uvolnit některé levicovější voliče.

Blíží se druhá přímá volba prezidenta, co od ní očekáváte?

Ještě před měsícem jsem říkal, že bych si vsadil na Miloše Zemana. Protože v našich průzkumech to bylo padesát na padesát, a to potom ten, kdo obhajuje funkci, má větší šanci – je zkušenější a má větší jádro voličů. Nicméně teď tam vidím posun, takže už bych si tak jistý nebyl. Data naznačují, že Zeman už není favorit. Poškozují ho jeho zdravotní problémy a dojem, který vyvolal během vládní krize. Samozřejmě ten výkyv může být krátkodobý. Je to pořád velký favorit prvního kola. Ale ve druhém kole už by to měl velmi těžké jak s Michalem Horáčkem, tak s Jiřím Drahošem.

Překvapuje vás, že politické strany vyčkávají s jasnějším stanoviskem k prezidentské volbě až na výsledek sněmovních voleb?

Od Miloše Zemana byl chytrý tah, když vyhlásil sněmovní volby na nejpozdější možný termín, aby bylo málo času na hledání prezidentského kandidáta. Celkem chápu, že strany vyčkávají. Na druhou stranu mě překvapuje, že to nikdo nepojal tak, že jestliže existuje finanční strop na sněmovní kampaň, tak paralelní prezidentská kampaň stranického kandidáta by se dala využít k posílení té sněmovní.

Česko se dostává na černou listinu investorů, upozorňuje spolumajitel skupiny Accolade

To by mohlo úřadu pro kontrolu financování politických stran zamotat hlavu.

Nejsem odborník na tohle téma, ale čekal jsem, že někdo tenhle krok pragmaticky udělá. Na druhé straně prezidentské volby v roce 2013 ukázaly, že postavit kandidáta, jako byl Přemysl Sobotka z ODS, je spíš poškozující. Když je vidět, že ten kandidát nemá šanci, tak i strana s ním spojená vyvolává dojem marginálního subjektu.

Kandidáti, kteří jsou dnes ve hře, podporu stran zjevně nevyhledávají. Asi to není velká výhoda.

To je otázka. Kdyby přišla moc brzo a člověk byl od začátku vnímán jako kandidát TOP 09 nebo KDU-ČSL, asi by to neprospělo. Ale když ta podpora přijde těsně před volbami, může voliče té strany, kteří v prezidentské volbě váhají, přesvědčit. Takže bych to nepodceňoval. Strany přece jen nějaké voliče mají.

Podívejte se na starší rozhovor s Danielem Prokopem, tématem byla zejména chudoba v Česku:
1080p 720p 360p
Armáda chudých dusí Česko. Je jich víc, než myslíte, politiky to nezajímá, říká sociolog Prokop

Daniel Prokop (33)
Vystudoval Univerzitu Karlovu, na jejíž Fakultě sociálních věd dodnes působí. Původně se věnoval žurnalistice, v září roku 2009 ale začal pracovat pro výzkumnou agenturu Median. Od ledna roku 2015 je tam ředitelem sociálního a politického výzkumu.

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

Rozbory volební situace a autorské komentáře sledujte na Info.cz

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!