Volby 2017 - Do sněmovny kandiduje čím dál více radikálů | E15.cz

Do sněmovny chce více radikálních stran. Jsou proti přijímání migrantů a EU

28. srpna 2017 • 06:14
Pavel Otto

Do dolní komory parlamentu letos kandiduje rekordních 31 stran a hnutí. O sedm více než v minulých volbách. Počet radikálních stran od minulých voleb dvojnásobně vzrostl,  většina z nich je zásadně proti přijímání migrantů a odmítá EU.

Bizarních formací hlavně z ultrapravého spektra bude v letošních volbách do Poslanecké sněmovny daleko více než před čtyřmi lety. Většina z nich je zásadně proti přijímání migrantů, část odmítá EU a inklinuje k Rusku.

Letos kandiduje rekordních 31 stran a hnutí, v minulých volbách do dolní komory parlamentu jich bylo 24. Zatímco tehdy bylo možné označit za radikální necelou desítku uskupení, letos jejich počet dvojnásobně vzrostl.

Roztříštěné extremisty má ambici sjednotit Národní demokracie Adama B. Bartoše odsouzeného za protižidovské akce. Spolu se Změnou pro lidi a dalšími partajemi jde do souboje o voliče ve svazku s názvem Rozumní. Mottem je stop migraci a diktátu Evropské unie. Lídrem je hudebník a producent Petr Hanning, který se do parlamentu neúspěšně pokoušel dostat už několikrát.

Průzkum: Náskok ANO se snižuje, posiluje naopak Okamurova SPD

Dělnická strana sociální spravedlnosti Tomáše Vandase se spojila s Národními socialisty Petra Bendy, někdejšího spolupracovníka expremiéra Jiřího Paroubka. Akcentují bezpečnostní témata, národní zájmy a vystoupení Česka z EU. Protievropské je i hnutí Referendum o EU. Kandiduje samostatně stejně jako Blok proti islamizaci, Česká národní fronta, Národ Sobě či republikáni Miroslava Sládka.

Do voleb se přihlásil také Řád národa založený lidmi kolem Karolíny Peak, kteří odešli z Věcí veřejných. Strana má poměrně velkou členskou základnu. Kvůli bojeschopnosti armády prosazuje šestiměsíční povinnou vojnu. V programu má rovněž zákaz ekonomické migrace.

Nováčci ale nejsou jen ultrapravicoví. Do Sněmovny míří třeba Realisté, Dobrá volba 2016 bývalého místopředsedy TOP 09 Pavola Lukši, Sportovci pro společnost, Unie H.A.V.E.L. 17 nebo Společnost proti developerské výstavbě v Prokopském údolí.

Žádná z těchto formací velmi pravděpodobně nepřekročí pětiprocentní práh. Mohou však kalkulovat s tím, že při zisku alespoň 1,5 procenta dosáhnou na jednorázovou finanční injekci od státu − stokorunu za hlas. Roční příspěvek šest milionů korun na činnost pak inkasují strany a hnutí, které přesvědčí tři procenta voličů. Za každé 0,1 procenta hlasů navíc dostanou dalších 200 tisíc.

Zeman brání Babiše: Není to Kajínek. Optimální povolební koalice by byla ANO a ČSSD
Jak platí politické strany? Nejlépe Babišovo ANO, nejméně si vydělají zaměstnanci lidovců

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!