Selský rozum - recenze dokumentu o Babišovi | E15.cz

Recenze: Selský rozum dokumentuje, jak si Babiš predátorsky podmaňuje zemědělství i celou zemi

Marek Čech

„Žlutý baron“ Andrej Babiš si podmaňuje nejen české zemědělství, ale i tuto zemi v dokumentu Zuzany Piussi a Víta Janečka.

Slovenská režisérka, kameramanka a producentka Zuzana Piussi (1971) se přes svou křehkou postavu a tenký hlas nikdy nebála tnout tzv. do živého. Ve své dokumentární tvorbě se pravidelně věnuje tématům investigativní žurnalistiky. Ve filmu Koliba (2009) to byla podivná privatizace slovenských filmových ateliérů do rukou společnosti, v níž byla jednatelkou dcera Vladimíra Mečiara Magda.

Za film Nemoc třetí moci (2011), který mapoval patologické poměry ve slovenské justici za éry předsedy Nejvyššího soudu Slovenské republiky Štefana Harabina, jí hrozily až dva roky vězení a pokuta tři čtvrtě milionu korun.

Recenze: Randy Newman po devíti letech vydal novou desku a dokázal, že je stále ve formě

Podnět k jejímu trestnímu stíhání dala v červenci 2012 jedna ze soudkyň, kterou prý filmařka natočila bez jejího vědomí. Režisérka však tvrdila, že soudkyně o natáčení věděla. Po protestech umělců (Fero Fenič, Olga Sommerová, Zdeněk Svěrák) a politiků (Karel Schwarzenberg) v Čechách i na Slovensku bylo její stíhání v lednu roku 2013 policií zastaveno.

Ve filmu Muži revoluce (2011) na kauze Jána Budaje a jeho spolupráce s STB a způsobu, jakým tehdejší hlavní protagonisté Veřejnosti proti násilí umožnili nástup Vladimíra Mečiara k moci, ukázala, jak se vytrácelo dědictví listopadu 1989 na Slovensku.

V souvislosti s kontroverzí kolem filmu Nemoc třetí moci odmítla bratislavská multikina promítat režisérčin další film Od Fica do Fica (2012). Ten zmapoval vývoj kauzy Gorila, kde po úniku dokumentu tajné služby vzniklo podezření na uplácení politiků a vysokých státních úředníků ze strany investiční společnosti Penta.

Recenze Druhé strany naděje: tragikomedie dojme i rozesměje. Dotkne se aktuálních témat o uprchlících

Provokující byl i její další dokument Křehká identita (2012), v němž neodbytně a se sžíravou ironií sledovala národovecké slovenské hnutí a s ním spjaté postavy jako Stanislav Pánis nebo Marián Tkáč. Ukázala nám, že nacionalistický patos je v zemích s pošramocenou kulturou a tradicí sice směšný, ale rozhodně ne okrajový.

Podívejte se na trailer k filmu

720p 360p
Selský rozum trailer

V roce 2013 jí byla v souvislosti s filmem Nemoc třetí moci a zastavením jejího stíhání udělena Morální cena FITES za tvůrčí i občanskou odvahu. V témže roce se přestěhovala do Prahy a se svým manželem Vítem Janečkem (1970) založila společnost D1film. Prvním projektem společnosti byl celovečerní Přímý přenos (2014), věnující se tématu týrání dětí.

Se Silvií Dymákovou natočila dokument Fenomén Šmejdi (2014), jenž se zaměřil na předváděcí akce, na nichž jsou jejími pořadateli ve velkém okrádáni senioři. Rostoucí nezájem o volby pak reflektovala ve filmu Těžká volba (2016).

Zeman jmenuje premiérem vítěze voleb. I přes žádost o Babišovo trestní stíhání

V rámci cyklu Český žurnál, který Česká televize realizuje se společností Hypermarket film, se tak trochu vrátila k tematice jejího filmu Křehká identita. V dokumentu Český Alláh (2016) se ve spolupráci s Vítem Janečkem rozhodla zmapovat nikoliv slovenskou nacionalistickou či národoveckou scénu, ale tu českou.

Tedy všechny ty obskurní spolky kolem Martina Konvičky, Jany Volfové, Petra Štěpánka, Petra Hampla nebo „Naštvané matky“ Evy Hrindové, která je jednou ze tří protagonistek filmu. Každá z nich svým konáním zastupuje trochu jiný pohled na téma migrační krize a zneužívání tohoto tématu v zemi, kde žádné uprchlíky nemáme.

Žlutý baron

Nejnovějším přírůstkem manželské tvůrčí dvojice je film Selský rozum, který před volbami může posloužit jako vhodný doplňující materiál k dokumentu Víta Klusáka Matrix AB o Andreji Babišovi. Vít Janeček, dokumentarista a pedagog na pražské FAMU, v něm využil svého zájmu o přírodu i politické dění. Je členem Greenpeace i poradního sboru sociálnědemokratické Masarykovy demokratické akademie.

V ní se angažuje i Jakub Patočka. Šéfredaktor Deníku Referendum a spolu se Zuzanou Vlasatou, redaktorkou téhož internetového deník, autor mnoha reportáží o podnikání Andreje Babiše v oblasti zemědělství a potravin. Tyto reportáže se staly součástí knihy Žlutý baron, na základě níž vznikl i film Selský rozum.
Dvě koncepce zemědělství

Andrej Babiš: Koupím si, co budu chtít. To není váš problém

Autoři dokumentu v něm spolu s investigativními žurnalisty Jakubem Patočkou a Zuzanou Vlasatou zkoumají situaci v českém zemědělství po roce 1989. To zůstalo na řadu let nerozhodnuté mezi dvěma koncepcemi. Mezi podporou přechodu na rodinné farmaření, které je páteří zemědělství západní Evropy a post-družstevním způsobem hospodaření, který se u nás vyvinul v korporace, podnikající v oblasti zemědělství.
Napětí mezi těmito dvěma základními přístupy k zemědělství je ústy jejich protagonistů z dokumentu cítit.

Soukromí zemědělci kladou důraz na vztah ke konkrétnímu místu a ironicky se vymezují vůči „jézédákům“, tedy korporátním zemědělcům, jež jdou cestou velkoprodukce, vlastnictví výroby mimo své vlastní bydliště a tím menšího zájmu o jeho rozvoj a udržitelnost.

Tvůrci se tento vývoj posledních osmadvaceti let snaží zachytit a hodně jsou jim v tom nápomocny texty novinářky Táni Králové, která ve filmu i vystupuje. Zpovídají i Františka Tomáška, jednoho z trojice poslanců, známých pod označením 3T (Miroslav Tyl, Vlastimil Tlustý, František Tomášek), kteří připravovali polistopadovou legislativu v oblasti zemědělství.

Monopol v zemědělské výrobě

Nejprve se celý sektor vlivem nedostatku počátečních financí dostal do útlumu a nastalo období levných výprodejů půdy i zemědělských areálů. Se vstupem do Evropské unie získalo zemědělství možnost dotací. Jejich existence v Evropě má historické důvody v zápase o potravinovou soběstačnost a dnes existují hlavně kvůli podpoře malých rodinných farem, tedy konsekventně kvůli podpoře kvalitních potravin.

Česká republika má ale specifický režim, který umožňuje čerpat dotace i velkým subjektům. A Andrej Babiš se za poslední léta stal s užívanými 130 tisíci hektary největším „sedlákem“ na českém území, jehož dominantní postavení na trhu se blíží faktickému monopolu v řadě oblastí, spojených se zemědělskou výrobou.

Glosa Martina Čabana: Babiš může využít trestní stíhání jako rekvizitu

Zemědělství se stalo posledním článkem v řetězu majoritních podílů v přiléhajících sektorech, které významně ovládl již předtím. Patří mezi ně hnojiva a zemědělské chemikálie, výkup a skladování zemědělských komodit, zpracovatelské závody, které až na výjimky nebuduje, ale skupuje.
Poměry v Babišových podnicích

Pojem „selský rozum" se přitom stal klíčovou součástí jeho politického marketingu, spolu s image hospodáře baťovského střihu, který rozumí problémům obyčejných lidí, buduje nové pracovní příležitosti a vytváří zázemí kvalitnějšího života.

Jak toto zázemí vypadá, je v dokumentu dobře vidět z rozhovorů s ukrajinskými dělníky ve Vodňanských drůbežárnách, kteří zde pracují načerno, ve dvanácti a více hodinových směnách, za 80 korun na hodinu, z nichž jim ještě uberou agenturní zprostředkovatelé této práce. 

V salámech z masokombinátu Kmotr je třicetiprocentní podíl masa, kuřata z Polska jsou vydávaná za česká a špičkoví řezníci z Kosteleckých uzenin odcházejí po propadu mezd pracovat do Rakouska. Občané v Kroměříži, kde Kmotr sídlí, zažívají pocit bezpráví, když se ozvou proti smradu z rozšiřujícího se počtu udíren ve městě nebo proti praskajícím domům v důsledku kamionové dopravy, spojené s podnikem Kmotr.

Čapí hnízdo: podívejte se, jak se vyvíjela Babišova kauza s padesátimilionovou dotací

Starosta je ale z hnutí ANO a tak žádost o prošetření dopadu této výroby na životní prostředí stáhne. Inspekce životního prostředí spadá pod ministra Brabce, který je rovněž z hnutí ANO. Loajální úředníci vystřídají na inspekci respektované odborníky z oblasti životního prostředí před platností zákona o státní službě a je po problému s kontrolory.

Že se nevyplatí ve státu, kde ANO bude líp, referovat o poměrech v podnicích, spadajících do impéria Andreje Babiše, svědčí skutečnost, že Vodňanská drůbež a.s. podala na Patočku s Vlasatou trestní oznámení za údajnou pomluvu. Šlo za reportáž, jež je součástí knihy Žlutý baron a můžete si ji přečíst na stránkách Deníku Referendum.

Dokument ukazuje, že spíše než na budování nového se Andrej Babiš ve svém podnikání věnuje akvizicím, které v řadě případů vykazují rysy nepřátelských převzetí. Příběhům Babišova predátorského chování, kdy s firmami nejprve obchodoval a když se mu zalíbily, rozhodl se je převzít, se pravidelně věnuje nejen dvojice Vlasatá a Patočka z Deníku Referendum, ale i další novináři. Zmiňme třeba Sabinu Slonkovou a Jiřího Kubíka, ať už na webu Neovlivní nebo v pořadu Zvláštní vyšetřování na Seznamu.

ANO má 20 procent jistých. Zbytek voličů může posun v kauze Čapí hnízdo ovlivnit, říká sociolog

Ty příběhy, z nichž nejznámější je asi ten Bohumíra Rady z Agro Jevišovice, jsou si v mnohém podobné. To, co zezačátku vypadá jako kooperace nebo postupně záchrana krachujících podniků, se při bližším zkoumání vývoje a detailů těchto procesů, ukazuje být něčím zcela jiným.

Bohumír Rada se o své zkušenosti s Andrejem Babišem nebojí mluvit a přiznává svůj podíl viny na tom, jak mu naletěl. Vlastní ješitnost, vyplývající se zdánlivého přátelství s mocným mužem, vidina velkých zisků, ekonomické obtíže, těžko soudit co víc ho přivedlo k tomu, že opustil své ostatní odběratele a začal dodávat svou produkci výhradně jemu. A Babiš pak této okolnosti využil jako jeho slabiny.

Agro Jevišovice se stalo na Agrofertu zcela závislé a vlastník koncernu začal snižovat výkupní ceny kuřat, které přivedly Radu k finančnímu tlaku a poté k odprodeji jeho společnosti. Následné konsekvence asi většina z vás zná z médií. Zničené pole herbicidem, insolvenční návrh na společnost Agro Boskovštejn.

Lákání voličů

Takto se stát řídí jako firma. Občany je třeba nejprve nalákat. Řízkem na Čapáku, koncertem Richarda Krajča a kapely Kryštof pro zaměstnance ministerstva financí, rozdávání knížek, kde šéf a vlastník politické divize Agrofertu sní o redukci zastupitelské demokracie.

Po vynuceném odchodu z vlády pak účastí na jakékoliv akci, na kterou si vzpomenete, od festivalů typu Colours of Ostrava až po ty úplně nejmenší, neustálým fotografováním se se všemi, včetně zvířátek, kdy rozesmáté fotky šťastné budoucnosti dávají Babišovi marketéři promptně na sociální sítě.

Igor Lukeš: Babiš a Trump se zásadně liší, oligarchové ve funkcích jsou ale smrtí politiky

Možná se ale ti, kteří se s ním dnes fotí nebo on s nimi, budou po volbách cítit podobně jako pan Rada. Podvedení, oklamaní, využití. Až se spojí s komunisty nebo Okamurou nebo dostane ve volbách tolik hlasů, že bude moci demokratický vývoj v této zemi měnit směrem, který vidíme například v Polsku nebo Maďarsku, o Rusku a Turecku ani nemluvě.

Je česká společnost na Babišovo vládnutí připravená?

Novinář Martin Šimečka v debatě Respektu o připravenosti české společnosti na éru vládnutí Andreje Babiše řekl, že jsme si jako Slováci neprošli érou mečiarismu a neumíme jistému typu bezostyšného východního barbarství čelit.

Volební preference ANO tomu bohužel napovídají a sám jsem zvědavý, kdy se to pozitivní uhranutí fenoménem Babiš změní u občanů této země v podobný strach, který v dokumentu prokazují respondenti, kteří jsou ochotni mluvit jen se zakrytou tváří.

Nejméně lžou naše nohy, říká expert na nonverbální komunikaci. Babiš je prý cholerik a predátor

Selský rozum by snad do půlky září měla odvysílat Česká televize, pak už se na něj kvůli volbám vztahují kritéria publicistické vyváženosti. Ve filmu totiž nezazní názor Andreje Babiše, ani manažérů jeho podniků, kteří se svorně odmítli na něm jakýmkoliv způsobem podílet.

Selský rozum

Žánr: dokumentární
www.selskyrozum.online/
Česko, 2017
Námět a scénář: Vít Janeček, Jakub Patočka, Zuzana Piussi a Zuzana Vlasatá
Režie: Zuzana Piussi, Vít Janeček
Vystupují: Bohumír Rada, Jakub Patočka, Zuzana Vlasatá, Andrej Babiš, Jan Boček, Táňa Králová, Jana Moravcová, Stanislav Němec, Josef Středula, František Tomášek, a další
Distribuce: D1film
Distribuční premiéra v ČR: 09. 08. 2017

O čistě publicistický dokument ale nejde. Na to má příliš výraznou výtvarnou a hudební stopu. V té výtvarné se pracuje s kontrastem agresivní žluté barvy řepky s šedavými budovami zanedbaných hospodářských stavení a polí, které ustupují mechanizované výrobě.

Ke skutečnostem, uvedeným v dokumentu, volí Andrej Babiš stále stejnou obrannou taktiku. Česká televize neplní svou veřejnou službu a podílí se na jeho manipulativním očerňování. Vít Janeček s Jakubem Patočkou jsou spjati s ČSSD a tedy přímými politickými konkurenty hnutí ANO. Další si asi domyslíte. Je to kompro, účelovka, spiknutí tradičních politických stran. Voličům hnutí ANO to kolovrátkové omílání stále stejných frází bez obsahu zřejmě stačí. A nám ostatním?

Více recenzí najdete na portále AVmania.cz >>>

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

Rozbory volební situace a autorské komentáře sledujte na Info.cz

Autor: Marek Čech
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!