Británie je v šoku z nečekaného propadu

Oficiálně za to mohlo silné sněžení. Inflace by se mohla vyšplhat ze současných 3,7 až na pět procent. Opozice svádí vinu na příliš neomalené vládní úspory, kabinet na nich lpí.

Finance státu deptají bezedné banky

Předpoklady analytiků, že se ostrovní hospodářství vzepne v posledních třech měsících roku 2010 v rozmezí od 0,2 do 0,6 procenta, vzaly bezesporu za své. Pasé zato není skutečnost, že Británie stagnuje. Celoroční výsledek, který mluví o růstu 1,4 procenta hrubého domácího produktu, to dokládá poměrně výmluvně.

Dluhové břemeno říše Jejího Veličenstva se mezitím nafouklo na neuvěřitelných 2,32 bilionu liber. Do toho čísla se promítly náklady na záchranu dvou ze tří systémově nejdůležitějších finančních domů, Royal Bank of Scotland a bankovní skupiny Llodys. Injekce pro obě si loni vyžádaly 1,3 bilionu.

Bez nich by se čisté zadlužení pohybovalo pod hranicí 900 miliard. To by bylo v normě s pravidly Paktu stability a růstu, která připouštějí veřejný dluh nižší než šedesát procent hrubého domácího produktu.

Jenže bez klíčových ústavů Royal Bank of Scotland a Lloyds by britské hospodářství zkolabovalo, připomínají experti.

Hlavní viník: sněhové nadělení?

Důvodů k zamyšlení, píše The Economist, je hned několik. Lví podíl na půlprocentním ochabnutí má drsné prosincové počasí, které podrazilo nohy stavebnictví. Ochromena byla železniční a letecká doprava, vztekali se obchodníci. Nebýt přívalů sněhu, spočítal Národní statistický úřad, by byl výsledek nula.

Diskuzní fórum Economistu zvané Buttonwood však upozorňuje, že stejné povětrnostní podmínky měla v tu dobu celá Evropa. „Ta nejspíš nebude mít takový mizerný výstup. Pravda však je, že velké západní velmoci nejsou tolik odkázány na stavební průmysl.“

Další, co přispělo k poklesu výkonu ekonomiky, byl útlum ve službách v byznysu a ve finančnictví. I tady se negativně projevila britská závislost na těchto branžích.

Investiční stop, krotká inflace

Časový úsek mezi zářím až prosincem byl zároveň dobou, kdy spořící vláda přiškrtila investice. Tato „záchranná brzda“ v zájmu snižování více než jedenáctiprocentního rozpočtového schodku je věcí, jejíhož dalšího dopadu se odborníci bojí. „Jestliže je Británie příliš slabá na to, aby se v uplynulém období dokázala vyrovnat s minimálním přísunem investic, čeká ji hodně obtížný rok 2011,“ naznačuje The Economist.

Relativně dobrou vyhlídkou může být fakt, že při takto malém růstu se inflace sotva udrží na vzestupu. Odhady mluví o návratu do normálu už napřesrok.

Inflace šla podle centrální Bank of England nahoru kvůli vyšším dovozním cenám, stoupajícím cenám ropy a zvednutím sazeb u nepřímých daní. Cedulová banka připouští, že klíčové úrokové sazby bude někdy muset zvýšit. Nehodlá se přitom řídit pouze údaji o inflaci, ale budeme sledovat dlouhodobé cíle.

Úrokové sazby mezi mlýnskými kameny

Bank of England, která napumpovala během krize do ostrovního hospodářství miliardy, je mezi dvěma mlýnskými kameny. Jedním je cenový tlak, druhým růstová slabost. U toho dilematu platí, že když začne centrální banka bojovat proti inflaci vyššími úroky, hrozí, že udusí růst.

Stejnou volbu musí logicky řešit koalice pod vedením Davida Camerona, jež chce v tomto a následujících třech letech ušetřit na výdajích více než 80 miliard liber. „Měl by vzít v úvahu aktuální data a přizpůsobit jim své ořezávací plány,“ napsaly Financial Times Deutschland.

Obleva odhalí, jak to skutečně je

Omyl prognostiků, podle listu The Telegraph největší prognostický úlet v živé paměti, v každém případě zneklidňuje. A to nejen za kanálem La Manche.

Dvojité dno je tu! křičí jedni. Klídek, chlácholí druzí. Blíží se stagflace, sýčkují další v narážce na vidinu ekonomické stagnace a roztočené inflační spirály. „Pokud za ten průšvih opravdu může sníh, měla by obleva leccos napravit,“ konstatuje ironicky The Telegraph.

Vláda versus banky

Oznámení, že britský stát převezme většinovou kontrolu nad krizí zasaženými velkými bankami, zveřejnil Londýn na podzim 2008. Vyjednávat začala vláda s Royal Bank of Scotland, HBOS a Lloyds TSB (dcery Lloyd Banking Group) a Barclays, tedy s domy, které mají největší objem aktiv a čile s nimi operují. Kabinet jim nabídl, že od nich pro začátek odkoupí podíly až za celkových 50 miliard liber. „Země čelí okamžiku pravdy. Pro budoucnost ekonomiky, pro pracovní místa a hypotéky nemohou být sázky vyšší než nyní,“ uvedl tehdy premiér Gordon Brown.

zvětšit Vývoj kurzu libry ke koruně Autor: e15, Zdroj: bloomberg zavřít

Britům se těžce nevyplatila nákupní horečka

Reálný příjem britských domácností je nyní takový, jako byl před pěti lety. Celá ostrovní ekonomika je na tom ještě hůře – britské HDP se v prosinci propadlo na úroveň roku 2003. Podstatnou část problémů přitom způsobilo horentní zadlužování britských domácností v posledních deseti letech – banky nezvládly nesplácené úvěry, stát je musel zachraňovat a nyní je království, kterému se kvůli bankám ztrojnásobil původní státní dluh, zatíženo zvyšováním daní a úspornými kroky vlády.

Dluhy domácností se za posledních deset let zdvojnásobily, na 1,5 bilionu liber, přičemž míra zadlužení britských rodin přesahuje 170 procent jejich disponibilních příjmů. Každá rodina má průměrný dluh 58 tisíc liber (1,6 milionu korun). Zemí koluje třicet milionů kreditních karet, tedy zhruba jedna na každé dva obyvatele, s celkovými dluhy 54 miliard liber. Kvetou také spotřebitelské půjčky a kontokorenty. Analytici nákupní trend posledního desetiletí nazývají „high street“ zadlužování.

Kromě spotřebitelských půjček má dům zatížený hypotékou zhruba deset milionů Britů, hodnota poskytnutých hypoték se blíží bilionu liber. Cena nemovitostí však během krize klesla o čtvrtinu na průměrných 162 tisíc liber.

Dluhy zatěžují i penzisty. Podle výzkumu pojišťovny Prudential odcházejí lidé do penze s dluhy v průměrné výši 33 tisíc liber, přičemž zadlužena je pětina těchto Britů. Deset procent nových penzistů pak má dluhy přesahující padesát tisíc liber. Jde hlavně o půjčky na kartách a hypotéky. „Tato čísla ukazují, že současná generace šedesátníků, která dlouhodobě patřila spíše k opatrnější a spořivější skupině obyvatel, se také nechala nalákat spotřebitelským boomem uplynulé dekády,“ řekl deníku Daily Telegraph Vince Smith-Hughes z Prudential. „Lidé odcházející do penze se vyrovnávají s tím, že podstatná část jejich důchodů půjde na splátky dluhů,“ dodal.

Jedním z mála byznysů, který v poslední době v Británii kvete, jsou zastavárny – jejich služeb přitom využívají i lidé ze střední třídy. Populární jsou nyní hlavně internetové zastavárny. „Leden je pro zastavárníky nejlepší měsíc. Zákazníci chodí zastavovat šperky, aby zaplatili své vánoční účty,“ poznamenal šéf asociace zastaváren Des Milligan. Před Vánoci totiž narostou spotřebitelské půjčky o 80 procent proti předchozímu měsíci a v lednu je už lidé začínají splácet.

Zakladatel portálu Borro. com Paul Aitken řekl, že ze střední třídy pochází třetina zákazníků. „Čerpají ale polovinu zdrojů z našeho výpůjčního fondu. Roste počet živnostníků a svobodných povolání, které mají problémy s cash flow. Pak je láká možnost uvolnit kousek svého kapitálu,“ uvedl Aitken. Jeho firma tak měla v zástavě Ferrari, Porsche či obrazy od street-art umělce Banksyho a věhlasného Picassa.

Poradenská agentura PricewaterhouseCoopers uvedla, že jen na náklady spojené s obsluhou dluhů jako poplatky či úroky vydají britské domácnosti zhruba 15 procent svého příjmu.

Jak si nyní stojí ekonomika

Nezaměstnanost: 7,9 procenta
Inflace: 3,7 procenta
Deficit rozpočtu: 11,4 procenta
Nominální HDP: 2,2 bilionu dolarů
Veřejný bilionu dluh: 2,3 liber
Růst HDP mezičtvrtletně: - 0,5 procenta
Růst HDP meziročně: 1,7 procenta