Brusel chce Řecko v eurozóně, Syriza se musí vzdát „falešných slibů“ | E15.cz

Brusel chce Řecko v eurozóně, Syriza se musí vzdát „falešných slibů“

Brusel chce Řecko v eurozóně, Syriza se musí vzdát  „falešných slibů“
Alexis Tsipras
• 
ZDROJ: ČTK

ČTK

Evropská komise opět kategoricky odmítla možnost odchodu silně zadluženého Řecka z eurozóny. Podle člena Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) Luca Coeneho nicméně Řecko musí pokračovat v reformách a zapomenout na "falešné sliby" hlavní vládní strany Syriza.

„Syriza učinila sliby, které nemůže dodržet,“ řekl Coene belgickému listu De Tijd. Dodal, že Řekové „rychle pochopí, že byli oklamáni falešnými sliby“. Upozornil rovněž, že život mimo eurozónu by byl pro Řeky mnohem obtížnější. 

„Nikdo z politicky odpovědných osob v Evropě nepracuje na vystoupení Řecka z eurozóny. Tato země je a zůstane členem měnové unie,“ řekl v rozhovoru s německým listem Welt am Sonntag šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Dodal, že odchod Řecka z eurozóny by vedl k nenapravitelnému poškození obrazu celé Evropské unie ve světě. 

Jean-Claude Juncker: Dělá mi starost, že ne všichni v Evropské unii již pochopili vážnost situace v Řecku

Juncker rovněž apeloval na Evropany, aby pochopili vážnost situace v Řecku, které se v důsledku ekonomické krize potýká s vysokou nezaměstnaností a rozsáhlými sociálními problémy. „Musíme dávat pozor, aby se poměry v Řecku ještě více nezhoršily,“ prohlásil. „Dělá mi starost, že ne všichni v Evropské unii již pochopili vážnost situace v Řecku,“ dodal. 

Ministři financí eurozóny budou o řeckých finančních problémech jednat v pondělí. Řecku už nyní akutně hrozí, že se dostane do platební neschopnosti, protože během března musí uhradit závazky v celkové výši 6,85 miliardy eur (187 miliard korun). Další velké splátky jej čekají v dalších měsících. 

Zvláštní velvyslanec řecké vlády pro evropské hospodářské otázky Jorgo Chatzimarkakis v rozhovoru s listem Rheinische Post uvedl, že věřitelé by měli Řecku poskytnout více času. „Splácení dluhu musí být rozprostřeno na 50 nebo 70 let. V současnosti je většina půjček splatná již během příštích 20 let,“ řekl. 

Řecko chce kompenzace nacistických zločinů a protiruských sankcí

Chatzimarkakis rovněž navrhl, aby Německo jako odškodné za nacistické zločiny během druhé světové války vložilo miliardy eur do nové řecké rozvojové banky, která by byla obdobou německé státní rozvojové banky KfW. Německá vláda již ale opakovaně zdůraznila, že otázku poválečných reparací považuje za definitivně vyřešenou a nehodlá se k ní vracet. 

Řecký ministr zahraničí Nikos Kotzias německé veřejnoprávní televizi řekl, že Řecko požaduje v rámci EU odškodnění za újmu, kterou utrpělo v důsledku sankcí uvalených na Rusko. Ty podle něj způsobily velké škody zejména řeckému zemědělství. „Tyto škody musejí být nahrazeny v rámci EU. S finanční pomocí to nemá nic společného,“ prohlásil. 

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a od EU a MMF dostalo ve dvou kolech slíbeno celkem 240 miliard eur (6,6 bilionu korun). Druhý záchranný program měl vypršet na konci února, nová levicová vláda se ale dohodla s eurozónou na jeho prodloužení o čtyři měsíce. Atény ale musely předložit seznam reforem, které chtějí v tomto období uskutečnit. Ustoupit musely také od některých klíčových populistických slibů z předvolební kampaně.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!