Brusel už prý pracuje na scénáři odchodu Řecka z eurozóny | E15.cz

Brusel už prý pracuje na scénáři odchodu Řecka z eurozóny

Brusel už prý pracuje na scénáři odchodu Řecka z eurozóny
Řecko
• 
ZDROJ: profimedia.cz

ČTK, vrb

Evropská komise a Evropská centrální banka (ECB) pracují na krizovém scénáři, který počítá s nuceným odchodem Řecka z eurozóny. V rozhovoru pro belgický list De Standaard to řekl komisař EU pro obchod Karel De Gucht. Je to zřejmě poprvé, co někdo z představitelů EU potvrdil existenci takových plánů.

„Před rokem a půl mohlo existovat riziko dominového efektu. Dnes ale máme v rámci Evropské centrální banky i v rámci Evropské komisi služby, které pracují na nouzových scénářích pro případ, že to Řecko nezvládne,“ řekl podle agentury Reuters De Gucht.

O tom, že instituce EU jednají o plánech odchodu Řecka z eurozóny, se spekuluje už nějaký čas. Zatím však nikdo z představitelů Evropské unie nic takového oficiálně nepotvrdil.

Čtěte také:

Řecko má na měsíc vládu, strany už agitují

Šéfka MMF: Musíme se připravit na odchod Řecka z eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová ale už začátkem tohoto týdne v jednom rozhovoru uvedla, že na odchod Řecka z eurozóny je třeba se připravit. Pokud by Řecko odešlo, je podle Lagardeové třeba počítat s chaotickými dopady na celou eurozónu.

Jak by Řecko mohlo opustit eurozónu: otázky a odpovědi

Smlouvy Evropské unie nepočítají s možností, že by některý z členských států mohl opustit eurozónu. Přesto to podle expertů možné je.

1) Jak by se odchod Řecka z eurozóny odehrál?

Základní scénář počítá s tím, že řecké úřady by se na datu opuštění eurozóny předem dohodly s ostatními členskými státy, které platí evropskou jednotnou měnou. Taková dohoda by počítala s tím, že od určitého data by všechny platy, závazky a penze v Řecku byly vypláceny v drachmě. Tato změna by se dotknula i bankovních vkladů, přičemž eura za drachmy by Řecko vyměnilo v poměru 1:1. O skutečném kurzu staronové řecké měny by však v následujících dnech po opuštění eurozóny rozhodly finanční trhy. Řeckou měnu by tak potkala citelná devalvace.

2) Zůstalo by Řecko členem Evropské unie?

Vystoupení Řecka z EU by nanejvýš pravděpodobně následovalo poté, co by tamní politici odmítli splnit závazky, které mají vůči mezinárodnímu společenství a vůči jednotlivým státům. Unijní smlouvy s vystoupením z EU počítají a je velmi pravděpodobné, že by tato otázka byla nastolena. Řecko by se tak s evropskou sedmadvacítkou nejspíš muselo shodnout na pokračování vlastního členství. Pokud by se neshodlo, muselo by z EU vystoupit a znovu podat žádost o členství. K vystoupení Řecka z unie by ovšem byl nutný souhlas všech členských států.

To není nepředstavitelné v případě, že by Řekové odmítli dostát závazkům, které mají vůči záchrannému fondu eurozóny (EFSF), Evropské centrální bance a vůči Mezinárodnímu měnovému fondu. Pokud by se tento scénář naplnil, Řecko by se připojilo k zemím jako Zimbabwe, Somálsko a Súdán, které rovněž nesplnily své závazky vůči MMF. V případě, že by se Řecko ke svým závazkům přihlásilo, je možné, že by členem EU mohlo zůstat.

ŘeckoŘeckoAutor: profimedia.cz

3) Může Řecko vystoupit z eurozóny, aniž by se porušily příslušné smlouvy?

Porušení smluv EU není pro státy evropské sedmadvacítky ničím novým. Smlouvy například obsahují ustanovení, že jednotlivým zemím eurozóny není možné finančně pomoci, a eurozóna tak přesto činí. V EU je tak vše otázkou jednání a smlouvy nutně nepředstavují „zeď“. Existuje ovšem značné riziko, že by se z řeckého vystoupení mohl stát precedens, jak často varuje šéf Evropské centrální banky Mario Draghi. Vystoupení Řecka by tak mohlo citelně oslabit legislativní soudržnost eurozóny.

4) Mohli by Řekové i nadále platit eurem, aniž by byli členy eurozóny?

Bezpochyby, přestože se tato možnost v oficiálních komentářích příliš neobjevuje. I po přechodu na drachmu by v běžném platebním styku dominovalo euro. Bylo by tomu minimálně do doby, než by drachma nalezla na trhu skutečnou hodnotu. Drachmu by do té doby nemělo smysl držet, protože by hodnotu rychle ztrácela.

Řecko by mohlo euro rovněž udržet jako oficiální měnu. Funguje tak například Černá Hora, kde je euro národní měnou. Vystoupením z eurozóny by ovšem Řecko přišlo o možnost půjčovat si z Evropské centrální banky. Jen díky této možnosti přitom v současnosti přežívají řecké banky. Země by navíc ztratila velmi cenné křeslo v radě ECB.

Řecko by samozřejmě nemělo možnost eura tisknout a muselo by je dovážet z ostatních zemí, tak jak to dělá i Černá Hora. Řecká centrální banka by sice některé pravomoci nabyla, ale měnová politika by byla de facto nadále vytvářena ECB a řecká centrální banka by ji jen kopírovala.

Řecko povolebníŘecko povolebníAutor: profimedia.cz

5) Co by se stalo s řeckým dluhem?

Dluh by byl v podstatě rozdělen na dvě kategorie. Na peníze, které země dluží věřitelům a na peníze, které řecký bankovní systém dluží ECB. Oba tyto dluhy spadají pod mezinárodní právo a jejich vypořádání by muselo být vyřešeno prostřednictvím jednání s věřiteli. Dluh vůči domácím věřitelům by byl automaticky z eur převeden na drachmy, a devalvace by jej tak citelně zmenšila.

6) Co by se stalo s řeckými bankami?

V současnosti se řecké banky v podstatě nacházejí v platební neschopnosti kvůli odpisům, které je postihly při nedávné restrukturalizaci řeckého dluhu. Podle dohody, jež restrukturalizaci provázela, by ovšem měly získat nový kapitál, který ale zatím nemají. Věřitelé Řecka dali stranou celkem 35 miliard eur jako takzvané „posílení zástavy“ (collateral enhancement). Jde o jakousi formu ochrany, která ECB umožňuje předstírat, že řeckým bankám v úpadku v podstatě nepůjčuje, ale opak je ve skutečnosti pravdou a peníze z centrální banky do finančních ústavů nadále plynou.

Pokud by Řecko opustilo eurozónu, šlo by v tomto případě o jeden z největších problémů. Řecké banky by ze dne na den padly a Evropské centrální bance by zůstaly nesplacené úvěry za zhruba 160 miliard eur a v podstatě bezcenné řecké dluhopisy.

7) Kolik by vystoupení Řecka z eurozóny stálo?

Podle zprávy Institutu mezinárodních financí (IIF), který sdružuje zhruba 450 finančních institucí, by náklady dosáhly zhruba jednoho bilionu eur, tedy téměř 26 bilionů korun.

Autor: ČTK, vrb
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!